Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 27 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde

Vítejte na serveru TOXICOLOGY

Vítejte na mém serveru TOXICOLOGY. Přihlašte se prosím, zpřístupní se Vám další funkce.

Welcome to my own TOXICOLOGY server. Please register for more functions to be displayed.

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.

e-mail: prof.patocka@gmail.com

Fotografie dne



Mgr. Zdeňka Navrátilová


Fotografie dne






  Články vlastní: Pyrinodeminy, cytotoxické pyridinové alkaloidy
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 05.02. 2012 - 14:26:05 (8 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5948 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 0)
prof Patočka

Pyrinodeminy, cytotoxické pyridinové alkaloidy

Jiří Patočka

     Pyrinodeminy jsou cytotoxické bis-pyridinové alkaloidy s unikátní strukturou cis-cyclopent[c]isoxazolidinu (Ершов, 2004), které byly nalezeny v mořských houbách rodu Amphimedon. Prvým alkaloidem tohoto druhu byl pyrinodemin A (Tsuda et al., 1999), brzy ale byly nalezeny i další podobné látky (pyrinodeminy B, C, D) (Hirano et al., 2000), E a F (Kura et al., 2011).

 

  Články vlastní: Novobenzomalviny, regulátory exprese fibronektinů
Autor: Prof. Patocka - Středa, 01.02. 2012 - 13:50:44 (206 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5594 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Novobenzomalviny, regulátory exprese fibronektinů

Jiří Patočka

     Novobenzomalviny jsou sekundární metabolity plísně Aspergillus novofumigatus CBS117529. Tyto dusíkaté heterocyklické sloučeniny jsou deriváty chinazolinobenzodiazepinu. Tři strukturně blízké novobenzomalviny (A, B a C) jsou jen dalšími zajímavými substancemi, které byly z plísně A. novofumigatus izolovány. Již dříve byly popsány benzodiazepinové deriváty nazvané epi-aszonaleniny (Rank et al., 2006), dva diketopiperaziny novoamauromin a ent-cykloechinulin (Ishikawa et al., 2010a) a cyklický tripeptid, novofumigatamid (Ishikawa et al., 2010b). Plíseň A. novofumigatus je blízce příbuzná plísni A. fumigatus, která je známa jako významný lidský patogen (Hong et al., 2005).

 

  Články vlastní: Nantenin, aporfinový alkaloid s protikřečovými účinky
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 30.01. 2012 - 09:05:42 (237 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7711 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Nantenin, aporfinový alkaloid s protikřečovými účinky

Jiří Patočka

     Nantenin (9,10-methylenedioxy-1,2 dimethoxyaporfin) je hlavním alkaloidem nandiny domácí (Nandina domestica), rostliny z čeledi dřišťálovitých (Berberidaceae), známé též jako "nebeský bambus" (Indra et al., 2002). Tato statná rostlina (dorůstá výšky až 2 m) pochází z východní Asie, kde roste od Himálaje až po východní Japonsko. Má dlouhé (50 – 100 cm) 2 - 3x zpeřené listy, na nichž jsou eliptické až kopinaté lístky. V mládí mají růžovou barvu, která se postupně mění na zelenou. Staré listy se ještě před opadáním zase barví do červena. Kvete bílými květy a plodem je červená bobule. Rostlina je vhodná pro bonsajové pěstování. Existuje více než 60 kultivarů této rostliny.

 

  Články doktorandů: Antidepresivní účinek rozmarýnu
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 26.01. 2012 - 11:31:29 (177 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6204 bytů | Články doktorandů | Hodnocení: 5)
Doktorand

Antidepresivní účinek rozmarýnu

Mgr. Zdeňka Navrátilová

     Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis L.) je vždyzelený keř z čeledi Lamiaceae (hluchavkovité). Rostliny mají prutovité větve a vstřícné čárkovité listy, které jsou svrchu tmavozelené a vespod šedoplstnaté. V úžlabí listů vyrůstají modré dvoupyské květy, které dozrávají ve 4 tvrdky. Rostlina pochází ze Středomoří a široce se zde pěstuje. Používá se zejména jako koření, ale i jako léčivá rostlina (Korbelář et al., 1985). Rostlina poskytuje drogu Rosmarini folium a Rosmarini aetheroleum, které jsou lékopisné dle Českého lékopisu 2009 (Kolektiv autorů, 2009).

 

  Články vlastní: Kyselina tenuazonová, mykotoxin alternárií
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 24.01. 2012 - 11:36:36 (526 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 11444 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Kyselina tenuazonová, mykotoxin alternárií

Jiří Patočka

     Kyselina tenuazonová (KT), 3-Acetyl-5-sec.-butyl-4-hydroxy-3-pyrrolin-2-on, je metabolit nalezený v mikromycetě Alternaria alternata, synonymum Alternaria tenuis (Stickings, 1959). Tato mikroskopická houba se vyskytuje velmi hojně na celém světě. Roste na různých substrátech rostlinného původu včetně potravin a krmiv, a také v půdě. Velmi často roste A. alternata na rajčatech (Pose et al., 2010) a KT se objevuje v produktech z nich připravených (Stack et al., 1985), např. v rajském protlaku (Scott a Kanhere, 1980). Nalezena byla ale také v arašídech (Lansden, 1984), olivách (Visconti et al., 1986), červených fazolích (Sanchis et al., 1988), čiroku (Ansari a Shrivastava, 1990), kukuřici (Julian et al., 1995) a mnoha dalších potravinách a potravinářských surovinách (Blunden et al., 1991; Scott, 2001; Solfrizzio et al., 2004; Asam et al., 2011a), např. v semenech řepky a slunečnice a z nich připravených potravin (Nawaz et al., 1997). KT byla také nalezena ve vzorcích čínské (Li a Yoshizawa, 2000) a argentinské pšenice (Azcarate et al., 2008) nebo v koření z Brazílie (Freire et al., 2000). Houby rodu Alternaria jsou především rostlinné patogeny, ale svou přítomností v produktech konzumovaných lidmi a širokou paletou mykotoxinů, z nichž KT je pouze jedním z nich, představují pro člověka dosud ne zcela prozkoumané riziko.

 

  Články vlastní: Alisamycin, epoxychinonové antibiotikum
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 21.01. 2012 - 22:46:10 (431 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6861 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Alisamycin, epoxychinonové antibiotikum

Jiří Patočka

Alisamycin byl objeven při hledání nových bioaktivních metabolitů půdních aktinomycet (Franco et al., 1991) a izolován z produkčního organismu Streptomyces sp. Y-88,31582 (Christopher et al., 1991), který byl charakterizován jako Streptomyces actuosus (Chaterjee et al., 1993). Vzorky půdy pocházely z okolí japonského města Sakai City, prefektura Ósaka. Toto antibiotikum patří do skupiny manumycinu (Zeeck et al., 1987), podobně jako např. asukamycin (Kakinuma et al., 1979), U-56,407 (Brodasky et al., 1983), U-62162 (Slechta et al., 1982) nebo colabomycin (Grote et al., 1988). Chemická struktura alisamycinu byla určena na základě hmotové spektrometrie a NMR spekter (Chaterjee et al., 1993). Látka patří mezi epoxychinony a její struktura byla potvrzena totální syntézou (Alcaraz et al., 1996; Macdonald et al., 1998). Konfigurace na uhlících C4, C5 a C6 byla určena jako 4R, 5S a 6R (Hayashi et al., 1994). Příprava alisamycinu je chráněna patentem (Franco et al., 1990).

 

  Články doktorandů: Zimnokvět časný a jeho obsahové látky
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 17.01. 2012 - 08:28:40 (474 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5137 bytů | Články doktorandů | Hodnocení: 5)
Doktorand

Zimnokvět časný a jeho obsahové látky

Mgr. Zdeňka Navrátilová

Chimonanthus praecox (zimnokvět časný) je široce rostoucí keř až 2 m vysoký; patří do čeledi Calycanthaceae (sazaníkovité). Rostliny mají šedozelené větvičky, vstřícné elipticky vejčité listy a převislé bledě žluté, uvnitř fialové květy. Květy se objevují v předjaří před listy, jedná se o jednu z nejdříve kvetoucích dřevin, které se u nás pěstují. Plody jsou 1,5 cm dlouhé nažky ukryté v kožovité číšce. Pěstuje se jako okrasná rostlina, pochází z Číny (Haberer, 2005).

 

 

  Články vlastní: Schulzeiny, inhibitory α-glukosidázy
Autor: Prof. Patocka - Středa, 11.01. 2012 - 13:18:27 (651 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4022 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Schulzeiny, inhibitory α-glukosidázy

Jiří Patočka

     Schulzeiny byly izolovány v roce 2004 z japonské mořské houby Penares schulzei (Takada et al., 2004). Jsou to deriváty benzo[a]chinolizidinu, které mají v poloze 3 acylovanou aminoskupinu. Acylem je nenasycená mastná kyselina o 27 resp. 28 uhlících, která má ve svém řetězci tři sulfátové skupiny. Jsou známy tři látky tohoto druhu: schulzeiny A, B a C. Schulzeiny B a C jsou stereoisomery, lišící se stereoisomerií na uhlíku C-11 (Bowen a Waedrop, 2009). Všechny tři schulzeiny byly připraveny synteticky (Gurjar et al., 2007; Liu a Romo, 2009; Bowen a Wardrop, 2009).

 

  Články doktorandů: Biologicky účinné látky vranečků (Selaginella)
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 08.01. 2012 - 09:28:56 (187 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6978 bytů | Články doktorandů | Hodnocení: 5)
Doktorand

Biologicky účinné látky vranečků (Selaginella)

Mgr. Zdeňka Navrátilová

Na světě roste přibližně 700-750 druhů vranečků (Selaginella P. Beauv.), které se řadí mezi výtrusné cévnaté rostliny. Do této čeledi patří i Selaginella tamariscina (Beauv.) Spring., drobná vytrvalá bylina. Rostliny mají hustě olistěné, 4-15 cm dlouhé lodyhy, které velmi pomalu rostou. S. tamariscina pochází z Číny, Japonska a dalších oblastí východní Asie. Někdy se pěstuje jako okrasná rostlina (Olsen, 2007).

AMENTOFLAVON

 

  Články vlastní: Carduusyny, přírodní acetylenické karboxylové kyseliny
Autor: Prof. Patocka - Pátek, 06.01. 2012 - 10:00:33 (707 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4124 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Carduusyny, přírodní acetylenické karboxylové kyseliny

Jiří Patočka

Carduusyny tvoří skupinu přírodních acetylenických karboxylových kyselin, které byly izolovány z australské mořské houby Phakellia carduus z oblasti Velkého australského zálivu (Barrow a Capon, 1994). Jedná se o skupinu isomerních látek, lišících se konformacemi na některé z dvojných vazeb jejich molekuly. Carduusyny patří do stále se rozrůstající rodiny přírodních exotických mastných kyselin, o jejichž syntézu se stále častěji pokouší chemici (Knothe a Derksen, 1999) jako o látky, jejichž biologické účinky by mohly být zajímavé.

 
411 článků (42 stránek, 10 článků na stránku)
[ 1 | 2 | 3 ]
Přejít na:

  Vyhledávání


Pokročilé vyhledávání

  Anketa
Jak se Vám líbí?

Velmi zajímavý
Zajímavý
Průměrný
Nezajímavý



Výsledky
Další ankety

Účastníků 1738

  Kategorie
· Články doktorandů
· Články mých kolegů
· Články příznivců
· Články studentů ART
· Články studentů KRT
· Články vlastní

  Nejčtenější článek
Zatím není nejčtenější článek.

  Starší články
Neděle, 01.01.
· Yessotoxin
Sobota, 31.12.
· Aranorosin, oxaspirodekanové antibiotikum
Středa, 28.12.
· Russelia equisetiformis – korálový déšť
Úterý, 27.12.
· Lissoclinolid, cytotoxin z mořské sumky
Středa, 21.12.
· Lignarenon, poplachový feromon mekkýšů
Čtvrtek, 15.12.
· Polycitony, mořské pyrrolové alkaloidy
Sobota, 10.12.
· Embelin, přírodní n-alkyl-1,4-benzochinon
Čtvrtek, 08.12.
· Theonellamidy – cytotoxické toxiny mořských hub
Úterý, 06.12.
· Acetamiprid, syntetický insekticid neonikotinoidního typu
Sobota, 26.11.
· Oktalaktiny, cytotoxické laktony z mořské aktinomycety
Úterý, 22.11.
· Antazirin a dysidazirin, cytotoxické deriváty azacyklopropenu
Neděle, 13.11.
· Naaminy a naamidiny, imidazolové alkaloidy mořských hub rodu Leucetta
Středa, 09.11.
· Léčivé účinky ibišku
Neděle, 06.11.
· Madindoliny
Sobota, 29.10.
· Halimedatrial: jed chránící mořské řasy Halimeda sp. před predátory
Pátek, 21.10.
· 10-hydroxy-trans-2-decenová kyseliná, přírodní antidepresivum v mateří kašičce
Středa, 12.10.
· Glykoalkaloidy rajčat
Středa, 05.10.
· Violacein
Sobota, 01.10.
· Muscarufin, červený pigment muchomůrky červené
Čtvrtek, 29.09.
· Cissus quadrangularis: exotická léčivka
Neděle, 25.09.
· Didemniny, cytotoxické mořské cyklodepsipeptidy
Středa, 21.09.
· Pentabromopseudilin
Neděle, 11.09.
· Solidago virgaurea: obsahové látky
Pátek, 09.09.
· Areniciny – antibakteriální peptidy mořského červa Arenicola marina
Neděle, 04.09.
· Trichion a homotrichion, červená barviva myxomycety Trichia floriformis
Pátek, 26.08.
· Nitropeptin – nitrotoxin aktinomycet
Neděle, 21.08.
· Proč mají (některé) kočky rády šantu?
Sobota, 20.08.
· Asmariny: cytotoxické metabolity mořských hub Raspailia sp.
Sobota, 13.08.
· Evodiamin a rutecarpin, alkaloidy z plodů rostliny Evodia rutaecarpa
Pátek, 12.08.
· Intoxikace rtutí

Starší články

  Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Informace

Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.10 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz