Aducanumab – prvé zkušenosti s novým lékem Alzheimerovy nemoci

Jiří Patočka

     Aducanumab je jednou z připravených monoklonálních protilátek proti beta-amyloidu (solanezumab, crenezumab, aducanumab), peptidu, jehož nadprodukce a tvorba plaků v mozku je jednou z možných příčin Alzheimerovy choroby (AD) (Selkoe a Hardy, 2016). Předpokládá se, že při dlouhodobém podávání budou protilátky proti beta-amyloidu schopné rozpouštět plaky a zlepšovat funkci mozku (Briggs et al., 2016). Jejich nevýhodou je nutnost injekční aplikace do žíly. Jedná se o proteiny (imunoglobuliny), proto je jejich perorální aplikace nemožná. Přesto se jeví jako slibné léky (Reardon, 2015). Amyloidní hypotéza vzniku AD je sice již letitá, ale beta-amyloid stále zůstává hlavním cílem farmakoterapie u této neurodegenerativní nemoci (Hawkes, 2016).

Flavoalkaloidy tropického fikusu Ficus pantoniana

Jiří Patočka

     Ficus pantoniana je 3-6 m vysoký popínavý strom, původem z Austrálie. Roste v nížinných pralesech severního Queenslandu a poprvé byl popsán botanikem Georgem Kingen v roce 1887. Má střídavé, vejčité, tupé či krátce zašpičatělé listy, dlouhé 8 – 13 cm, široké 4 – 7 cm, báze je zaoblená, žilnatinu tvoří 5 - 8 párů žilek, řapíky jsou dlouhé 1,5 – 3 cm; plody jsou stopkaté, kulovité, o průměru 1 - 1,5 cm, bazální listeny dlouhé 2 mm (Valtr, 2016).
    F. pantoniana je zdrojem flavonových alkaloidů ficinu, isoficinu a phyllospadinu (Johnson et al., 1965), který byl také nalezen v mořské řase Phyllospadix iwatensis (Takagi et al., 1980). Všechny tyto látky již byly připraveny také synteticky (Anjaneyulu a Govindachari, 1969; Leete, 1982). Flavoalkaloidy jsou unikátní skupinou přírodních molekul, která spojuje flavonoidy s alkaloidy. Flavolkaloidy jsou výsledkem konvergence odlišných biosyntetických drah (Blair et al., 2016).

Prstnatec pleťový: obsahuje biologicky aktivní látky?

Jiří Patočka

     Prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata; Synonyma: Orchis incarnata L., Orchis strictifolia Opitz, Dactylorhiza strictifolia (Opitz) Rauschert) je orchidej čeledi vstavačovité (Orchidaceae) s květenstvím ve tvaru klasu a barvou květů od modrofialové, přes červenou a  růžovou, až po zlatožlutou. Kvete od května do července a roste v celé Evropě a také v mírných oblastech Asie. Vyhledává slunná a vlhká stanoviště, slatiny, podmáčené louky a břehy vodních ploch. U nás je poměrně vzácný, poněkud hojněji rozšířen je na jižní Moravě. Prstnatec pleťový je v Červeném seznamu uveden mezi kriticky ohroženými druhy naší květeny. Druh je dosti variabilní, u nás jsou nyní rozlišovány dva poddruhy: subsp. incarnata (prstnatec pleťový pravý) a subsp. serotina (prstnatec pleťový pozdní). Viz: http://burle.blog.cz/1506/prstnaec-pletovy-od-profesora-jiriho-patocky

Stročkovec kyjovitý: funkční potravina a zdroj antioxidačních a protinádorových látek

Jiří Patočka, Václav Burle

     Na základě výzkumu houby stročkovce kyjovitého (Gomphus clavatus), který roste poměrně vzácně i u nás (Patočka a Burle, 2013), došli řečtí autoři Makropoulou et al. (2012) k závěru, že stročkovec kyjovitý je léčivá potravina. U nás jsou takové potraviny označovány jako funkční potraviny nebo nutraceutika. Jako nutraceutika jsou označovány přípravky obsahující určité složky výživy, obvykle přírodního původu, které mají nebo se u nich předpokládají biologické účinky s příznivým působením na lidský organismus. Používají se jako doplněk běžné výživy a jsou označovány jako potravní doplňky nebo potravní aditiva.

Crinamidin, alkaloid křínu Mooreova (Crinum moorei)

Jiří Patočka

   Kříny (Crinum) jsou rostliny čeledi amarylkovitých (Amaryllidaceae). V této čeledi existuje kolem 1100 druhů rozdělených do 75 rodů (He et al., 2015). Jsou to trvalky, rostoucí především v tropech nebo subtropech. Mezi nejznámější zástupce patří jarníé cibuloviny: sněženka, bledule a narcis. 

Bioaktivní flavon hispidulin: nové poznatky

Jiří Patočka

     Hispidulin (4, 5, 7-trihydroxy-6-methoxy-flavon) je přirozeně se vyskytující flavon, který byl nalezen v několika druzích šalvějí (Salvia) (Kavvadias et al., 2004), arnik (Arnica) (Merfort, 1984; Merfort a Wendisch, 1987) a pelyňků (Artemisia) (Hurabielle et al., 1982), kde se obvykle vyskytuje ve formě glukosidu (Schultz, 2008). Je také důležitou bioaktivní součástí pelyňku Artemisia vestita, který má pevné místo v tradiční tibetské medicíně (Yin et al., 2008) (viz http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=484). Hispidulin je také aktivní složkou tzv. „sněžného lotosu“ (Saussurea involucrata),  odolné byliny rostoucí v Číně v provinciích Tian Shan a A'er Tai v nadmořské výšce kolem 2600 metrů (Fu, 1992).

Cyklostellettaminy: bis-pyridiniové alkaloidy mořských hub Pachychalina sp.

Jiří Patočka

     Mořské makro- a mikroorganismy se ukázaly být vynikajícím zdrojem strukturálně jedinečných biologicky aktivních přírodních látek. V současné době jsou jejich hlavním zdrojem mořské houby, zejména mořské houby z řádu Haplosclerida  (Barrow et al., 1996; Van Soest a Hooper, 2002). Jsou mimo jiné i zdrojem četných cytotoxicky účinných indolových, piperidinových a pyridinových alkaloidů (Sakemi et al., 1990; Matsunaga  et al., 2004; Wei et al., 2010; Lorig-Roach et al., 2015).

Pseudoxylallemyciny: cyklické tetrapeptidy neobvyklé struktury

Jiří Patočka

    Pseudoxylallemyciny A-F jsou cyklické tetrapeptidy, v jejichž molekule jsou dva allenové fragmenty. Takové látky jsou v přírodě poměrně vzácné. Látky byly izolovány z houby dřevnatky Pseudoxylaris sp. X802, která roste v houbových zahrádkách termitů.

Biologicky aktivní látky oleandrů

Jiří Patočka

    Oleandry (Nerium) jsou stálezelené kvetoucí keře až menší stromy z čeledi Apocynaceae (Toješťovité). V přírodě mohou dosahovat až čtyřmetrové výšky. Větve a výhony mají prutovité, listy jsou úzké, dlouhé 10–15cm, lesklé, kožovité. Na koncích výhonů vykvétají krásné květy v bohatých květenstvích.  Jsou doma ve Středomoří a v subtropických oblastech Asie. Areál, kde oleandry rostou, sahá od Středozemí přes severní Indii a Barmu až po Čínu.

Oscillamid Y – toxin vláknité sinice Oscillatoria agardhii

Jiří Patočka

     Vláknitá sinice Oscillatoria agardhii (drkalka) patří do rodu modro-zelených sinic z řádu Oscillatoriales. Jeho zástupci se vyznačují vláknitými stélkami, u nichž buňky přechází jedna v druhou bez výrazného zúžení vlákna (Suda et al., 2002). České jméno je odvozeno od jejich zvláštního drkavého způsobu pohybu, při němž dosahuje rychlosti až 11 µm/sec. Sinice Oscillatoria agardhii je běžnou součástí mnoha sladkovodních nádrží a mění vůni a chuť vody (Uspenskaia, 1953a,b), přičemž produkuje množství toxických látek, které jsou uvolňovány do vody, ve které žije (Berg a Søli, 1985a,b; Kiviranta a Abdel-Hameed, 1994; Sano et al., 1998). Uvolňované toxiny jsou hepatotoxické (Aune a Berg, 1986), za což jsou zodpovědné cyklické hexa- a heptapeptidy (Berg et al., 1988).