Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 3723 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde

Vítejte na serveru TOXICOLOGY

Vítejte na mém serveru TOXICOLOGY.

Welcome to my own TOXICOLOGY server.

Pozor: pište prosím na toxicology@toxicology.cz.

My RG profile
Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.


Fotografie dne



Foto: Petr Dundáček




Foto: Ing. Milena Patočková




  Články vlastní: Bisucaberin: Bakteriální siderofor
Autor: tox - Pondělí, 18.03. 2024 - 14:31:15 (3886 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6490 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 0)
prof Patočka

Bisucaberin: Bakteriální siderofor

Jiří Patočka

     Bakterie jsou mikroorganismy, které potřebují železo, jako spousta jiných organismů (Messenger & Barclay, 1983). Železo je důležitým prvkem pro mnoho životních funkcí, včetně metabolických procesů a transportu kyslíku. Bakterie ho potřebují pro růst a provádění enzymatických reakcí v rámci svého metabolismu. Existují různé způsoby, jak bakterie získávají železo a jedním z nich je získávání železa z prostředí ve kterén žijí pomocí tzv. sideroforů (Prabhakar, 2020). Siderofory jsou látky, které mají schopnost vázat a transportovat ionty železa. Bakterie jsou známé tím, že producují siderofory, aby získaly železo z okolního prostředí. Bakterie mohou vylučovat siderofory do prostředí ve kterém žijí a poté zpětně absorbovat ve forně komplexu siderofor-železo. Siderofory jsou klíčové pro ekonomiku železa v přírodě a hrají důležitou roli v boji organismů o získání tohoto důležitého prvku (Saha et al., 2013).

     Každý živý organismus potřebuje železo, protože ionty tohoto v přírodě široce rozšířeného kovu mají velmi užitečné vlastnosti, hlavně redoxní. Jsou proto součástí mnoha metaloproteinů, které hrají klíčovou úlohu  v metabolismu všech organismů. Získání železa z prostředí, v kterém organismy žijí, komplikuje jeho malá biologická dostupnost, která je daná především obecně špatnou rozpustností jeho kyslíkatých sloučenin. Proto si řada organismů, především bakterie (ale také některé houby a rostliny), vyvinuly schopnost produkovat a do svého okolí látky, které dokáží železo z okolního prostředí získat v podobě rozpustného železitého komplexu. Vzniklý železitý komplex je příslušnou bakterií vstřebán, uvnitř její buňky je rozložen a železo je následně použito pro konstrukci metaloproteinů. Těmto produkovaným nízkomolekulárním látkám se říká siderofory (řecky „nosiče železa“) a jejich tvorbu si organismus reguluje podle toho, jaký je aktuální stav jeho potřeb tohoto životně důležitého kovu. Většina aerobních a fakultativně (příležitostně) anaerobních mikroorganismů syntetizuje alespoň jeden siderofor.

Z mořských bakterií Alteromonas haloplanktis a Vibrio salmonicida byl izolován cyklický  siderofor nazvaný bisucaberin a z bakterií Tenacibaculum mesophilum získaných z mořské houby byl získán jeho lineární analog, pojmenovaný bisucaberin B.

 

  
Autor: tox - Neděle, 17.03. 2024 - 08:46:28 (7657 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6825 bytů | Hodnocení: 0)

Clusianon a 7-epi-clusianon: Přírodní benzofenonové cytotoxiny

Jiří Patočka

     Clusianon a 7-epi-clusianon jsou dva přírodní deriváty benzofenonu, které byly nalezeny v rostlinách rodu Clusia. Rod Clusia jsou dřeviny s jednoduchými, většinou vstřícnými listy a pravidelnými květy, který zahrnuje asi 600 druhů stálezelených rostlin z čeledi Clusiaceae. Tyto dřeviny jsou rozšířeny v tropech a subtropech celého světa. Některé druhy jsou známy svou schopností růst ve specifických prostředích, jako jsou mangrovy, protože jsou odolné vůči soli. Poprvé byly tautomerní páry clusianon a 7-epi-clusianon izolovány z plodů Clusia torresii Standl., což je suchozemský epifytický keř, původem ze Střední a Jižní Ameriky (Monro et al., 2011). Jeho kožovité listy s řapíkem 0,7–3,5 cm jsou na povrchu ploché nebo rýhované. Květ má 4 okvětní lístky, je masitý a plodem je oválná žlutozelená bobule rostoucí na stopce.

 Americký epifytický keř Clusia torresii.

 

  Články vlastní: Muchomůrka šafránová a její toxiny
Autor: tox - Sobota, 16.03. 2024 - 09:29:40 (12965 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6281 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Muchomůrka šafránová a její toxiny

Jiří Patočka, Patrik Olekšák, Radoslav Patočka, Vlastimil Valášek 

     Muchomůrka šafránová (Amanita crocea (Quél.) Singer 1951, syn.: Amanita vaginata var. crocea) (Tulloss, 2000) je jedním z mnoha druhů muchomůrek patřících do rodu Amanita z čeledi muchomůrkovitých (Amanitaceae). Tato zajímavá houba je známá pro svou nápadnou barvu a výrazný vzhled. Její vědecký název "crocea" pochází z latinského slova, které znamená „šafrán“, což odkazuje na charakteristický oranžovo-žlutý odstín jejího klobouku. Tato houba je poměrně rozšířená v Evropě a Severní Americe, kde se vyskytuje převážně v listnatých a smíšených lesích a tvoří mykorhizní symbiózu s různými stromy, jako jsou buky, duby a borovice (Kotlaba, 1984). Muchomůrka šafránová roste v celém mírném pásu, u nás je častější v podhorských oblastech. Objevuje se zejména ve smrkových porostech v období od června do listopadu. Často roste i mimo les, v parcích, zahradách, především pod břízami a na kyselých půdách, ale málokdy hojně (Tulloss, 2000).

 

  Články vlastní: Valeriana jatamansi: Medicinal Plant for Calming and Anxiety Therapy
Autor: tox - Čtvrtek, 14.03. 2024 - 16:24:59 (19122 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 13345 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Valeriana jatamansi: Medicinal Plant for Calming and Anxiety Therapy

 Jiří Patočka, Sukanya Sonowal, Matěj Malík, Matthew Chidozie Ogwu, Zdeňka Navrátilová, Patrik Olekšák

     Valeriana jatamansi Jones, also known as Indian valerian or jatamansi, is a medicinal plant with a long history in traditional Indian medicine (Jugran et al., 2019). A decoction of the roots and rhizomes is used for its calming and relaxing effects that help reduce anxiety, promote sleep, and improve mental health (Dhiman et al., 2020). However, it is worthnoting that the plant has anxiolyticactions including antianxiety, antidepressant, and sedative mediated by benzodiazepine receptors (You et al., 2012; Yang et al., 2021). Therefore, ongoing research on the plant continue to focus on the pharmacological mechanisms of the anxiolytic effects and use in the management of post-traumatic stress disorders.  In this article, we will look at the properties of V. jatamansi, how to use it, and the research that confirms its effectiveness. V. jatamansi is a perennial herb native to the Himalayas and other mountainous regions of India, Nepal, and Tibet. It reaches a height of approximately 60 cm and has rich green leaves and tiny pink flowers. However, the main medicinal parts of the plant are its thick and aromatic roots and rhizomes, which contain several bioactive compounds like iridoids, flavonoids, and essential oils (Ma et al., 2021).

 Valeriana jatamansi

 

  Články vlastní: Can Shilajit Relieve Chronic Fatigue Syndrome?
Autor: tox - Čtvrtek, 14.03. 2024 - 09:01:30 (21190 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 10509 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Can Shilajit Relieve Chronic Fatigue Syndrome?

Jiří Patočka, Josef Havel, Eladia Maria Peña-Méndez

     Chronic fatigue syndrome (CFS), also known as myalgic encephalomyelitis (ME), is a complex illness characterized by persistent fatigue that cannot be explained by normal rest strategies and lasts for more than six months. The disease affects patients' overall quality of life. It is often associated with a range of other symptoms, including muscle and joint pain, headaches, sleep disturbances, inability to concentrate, and cognitive dysfunction. Symptoms can vary in intensity and variability between patients. The worldwide prevalence of CFS is increasing from 0.4% to 2.5%. Women are affected by CFS more often than men. It is considered a common condition in developed countries (Brodbelt & Stoodley, 2007). The causes of CFS are not entirely clear and are likely to arise from a combination of genetic, immunological, virological, and psychological factors (Robert et al., 2023). Some patients report that their illness started after a viral infection, while others have it gradually with no apparent trigger. Diagnosing CFS is not easy as there is no specific diagnostic test. The diagnosis is established by excluding other possible causes of chronic fatigue. The physician should perform a thorough history, physical examination, and laboratory and imaging tests to rule out other diseases with similar symptoms. Studies suggest that dysregulation of the immune system and problems in energy metabolism may play a role in the pathogenesis of CFS

     Treatment of CFS is complex and involves a multidisciplinary approach. Several strategies can help improve patients' quality of life. Some medications can help reduce pain, improve sleep, and address other symptoms. Psychological support and cognitive-behavioral therapy can help patients manage stress and improve their psychological well-being. Regular physical activity adapted to the patient's individual abilities and a healthy lifestyle are also important. However, there is no specific therapy for CFS, and the disease therefore remains a major challenge for the scientific community (Hiremath et al., 2022).

     Medicines that would be able to treat or at least alleviate the symptoms of CFS are still being sought in vain. Some hope is being placed on a preparation known as "shilajit" (mumio), which objectively reduced CFS symptoms in a rat model of chronic fatigue syndrome, possibly through modulating the hypothalamic-pituitary-adrenal (HPA) axis and improving mitochondrial bioenergetics. Shilajit administered to animals for 21 days reversed the CFS-induced increase in immobility period, improved overall locomotion, and reduced anxiety in the EPM test. It also halted the CFS-induced decrease in plasma corticosterone and adrenal mass loss, indicating modulation of the HPA axis. Shilajit also prevented mitochondrial dysfunction by reversing mitochondrial oxidative stress (Surapaneni et al., 2012). Of all the CFS therapies tested, the use of shilajit appears to be the most effective (Singh et al., 2024). Although there are a huge number of studies on the effects of shilajit on human health, including human clinical trials, the scientific world remains very cautious about its effectiveness as a medicine (Stohs, 2014).

 

  Články vlastní: Sinice a jejich toxiny jako možná příčina neurodegenerativních onemocnění
Autor: tox - Úterý, 12.03. 2024 - 20:46:22 (26354 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 16424 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Sinice a jejich toxiny jako možná příčina neurodegenerativních onemocnění

Jiří Patočka, Kamil Kuča, Patrik Olekšák

     Sinice (cyanobakterie) jsou fotosyntetizující prokaryotické organismy ze skupiny gramnegativních eubakterií (Schneider & Hasekorn, 1988). Jejich stáří je odhadováno na 3,5 miliardy let (Schopf, 2012) a objevují se v nejrůznějších biotopech (Pathak et al., 2022), od nehostinných arktických krajin až po geotermální vody. Patří mezi nestarší organismy na Zemi a pravděpodobně hrály významnou úlohu při vytváření kyslíkaté atmosféry (Berman-Frank et al., 2003). Nevhodnými zásahy člověka do vodních ekosystémů dochází dnes na mnoha místech k masivnímu rozvoji sinic, které pokrývají mnohé vodní plochy zelenými povlaky (Kim et al., 2019). Přemnožení sinic, známé jako „vodní květ“ nebo „sinicový boom“, je ekologický problém spojený s rapidním nárůstem populace sinic v tekoucích nebo stojatých vodách. Existují obavy, že přemnožení sinic, zejména některých druhů, může mít negativní dopady na vodní ekosystémy, lidské zdraví a ekonomiku (Mazard et al., 2016).

 

  Články vlastní: Zmijovec indický nejen páchne, ale i chutná a léčí
Autor: tox - Neděle, 10.03. 2024 - 09:18:29 (35785 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7841 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Zmijovec indický nejen páchne, ale i chutná a léčí

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

     Zmijovce (Amorphophallus spp.) jsou impozantní byliny z čeledi áronovitých (Araceae), z nichž některé druhy se používají v tradiční čínské medicíně již tisíce let (Long, 1998). Jedním z nich je zmijovec konjac (Amorphophallus konjac), jehož hlízy se používají k mnoha účelům (Chua et al., 2010). Tento zmijovec je velmi populární nejen pro své kulturní a kulinářské využití, ale také pro své potenciální zdravotní benefity a využití v průmyslu (Behera & Ray, 2017). Tento článek se zabývá botanikou zmijovce indického, jeho použitím a zdravotními aspekty spojenými s touto rostlinou.

     Zmijovec indický je víceletou bylinou patřící do čeledi Araceae (Hu et al., 2019). Pochází z teplých a vlhkých oblastí Asie, zejména z Japonska, Číny, Koreje, a jihovýchodní Asie. Tato rostlina má podzemní hlízy, které jsou primárním zdrojem konjacového škrobu. Nad zemí vyrůstá jednoduché květenství, které vydává charakteristický zápach rozkládajícího masa, což přitahuje hmyz, který pomáhá v opylování, ale vyhání majitele těchto rostlin z pokoje, kde kytka kvete (Claudel & Lev-Yadun, 2021). Také květenství dalších druhů vydávají specifické aroma, některé dokonce i příjemnou, např. ovocnou. Jiné druhy připomínají zrající sýr (Kite, 2017). Rod Amorphophallus zahrnuje cca 240 druhů. 

 

 

  Články vlastní: Ramariolidy: Antimikrobiálně účinné metabolity kuřátek (Ramaria sp.)
Autor: tox - Sobota, 09.03. 2024 - 08:38:58 (41617 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6906 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Ramariolidy: Antimikrobiálně účinné metabolity kuřátek (Ramaria sp.)

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Kuřátka (Ramaria sp.) patří mezi vyšší stopkovýtrusné, nelupenaté houby, jejichž plodnice často připomínají mořské korály. V anglicky mluvících zemích jsou proto známy jako "coral mushrooms" (Patočka, 2010). V Evropě je známo několik stovek druhů z několika desítek rodů kuřátkovitých hub různých tvarů, barev a velikostí (Elkhateeb et al., 2021). Také v ČR roste několik desítek druhů a nové se stále objevují. Kuřátka lze nalézt v jehličnatých i listnatých lesích a mnohá žijí v mykorhize se stromy, travinami, mechy, bylinami a dokonce i s řasami. Některé druhy jsou jedlé, jiné nejedlé nebo dokonce jedovaté.

 

  Články vlastní: Hermitamidy A a B, toxické přírodní produkty z mořské sinice Lyngbya majuscula
Autor: tox - Čtvrtek, 07.03. 2024 - 14:18:17 (46770 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6565 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Hermitamidy A a B, toxické přírodní produkty z mořské sinice Lyngbya majuscula

Jiří Patočka

     Lyngbya majuscula je druh vláknité sinice rodu Lyngbya, která se vyskytuje po celém světě v pobřežních tropických a subtropických mořích a řekách vlévajících se do moře (Jones et al., 2011). Tato sinice je známá svou schopností produkovat četné bioaktivní látky, které mohou mít různé účinky na živé organismy (Osborne et al., 2001). Ze vzorků identifikovaných jako L. majuscula bylo až dosud izolováno kolem 300 různých sekundárních metabolitů. Jednou z nejznámějších látek produkovaných touto sinicí je lyngbyatoxin, což je jed, který může být toxický pro ryby, korály a další mořské organismy. Lyngbyatoxin může mít také negativní vliv na lidské zdraví, zejména při přímém kontaktu s pokožkou nebo konzumaci kontaminovaných mořských produktů (Cardellina et al., 1979). Masové rozmnožení této sinice může způsobit zbarvení moře do modra a může mít negativní dopady na místní ekosystémy (Moore, 1977).

Mořská sinice Langbya majuscula.

 

  Články vlastní: Lolitrem B: Toxic alkaloid of an endophytic fungus of the genus Epichloë
Autor: tox - Pondělí, 04.03. 2024 - 11:15:45 (65179 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 16583 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Lolitrem B: Toxic alkaloid of an endophytic fungus of the genus Epichloë

Jiří Patočka, Sukanya Sonowal, Matěj Malík 

     Lolitrem B is an indole diterpene, produced by the endophytic fungus Epichloë festucae var. lolii (Neotyphodium lolii) during its symbiotic development in perennial ryegrass (Lolium perenne). The symbiotic development of epiphytic fungi of the genus Epichloë in grasses leads to the production of various groups of alkaloids, which are often the cause of their toxicity to animals that graze on them (Moore et al., 2015).

 
1493 článků (150 stránek, 10 článků na stránku)
[ 1 | 2 | 3 ]
Přejít na:

  Vyhledávání


Pokročilé vyhledávání

  Anketa
Jak se Vám líbí?

Velmi zajímavý
Zajímavý
Průměrný
Nezajímavý



Výsledky
Další ankety

Účastníků 3434

  Kategorie
· Články doktorandů
· Články mých kolegů
· Články příznivců
· Články studentů ART
· Články studentů KRT
· Články vlastní

  Nejčtenější článek
Zatím není nejčtenější článek.

  Starší články
Sobota, 02.03.
· Geraniin: Ellagitanový polyfenol s příznivým účinkem na lidské zdraví
Úterý, 27.02.
· Gnidilatin a gnidilatidin: Cytotoxické diterpenoidy dafnanového typu
Pondělí, 26.02.
· Mořský depsipeptid dehydrodidemnin B: Účinný lék na rakovinu
Neděle, 25.02.
· Ryzec syrovinka a terpenický lakton volemolid
Čtvrtek, 22.02.
· Cytotoxické polyacetyleny mořských hub rodu Petrosia: Současné poznatky a perspe
Pondělí, 19.02.
· Tilirosid: Zázračný flavonoid
Sobota, 17.02.
· Tridentochinon, hlavní pigment klouzku tridentského a jeho možnosti technického
Čtvrtek, 15.02.
· Netýkavka žláznatá, invazní rostlina bohatá na naftochinony
Středa, 14.02.
· Spongiicolazoliciny A a B: nové mořské lineární polypeptidy
Neděle, 11.02.
· Slimák popelavý (Limax cinereoniger) a jeho léčivý sliz.
Středa, 07.02.
· Halicylindramidy: Depsipeptidy mořských hub
Úterý, 06.02.
· An expert view on the poisonous plant Ageratina altissima
Neděle, 04.02.
· Plíseň Monascus purpureus a její antioxidačně účinné sekundární metabolity
Pátek, 02.02.
· Křehutka hnědošedá f. jarní (Psathyrella spadiceogrisea f. vernalis), nejedlá ja
Čtvrtek, 01.02.
· Gnidia pinifolia: najde uplatnění mimo zemi svého původu, Jihoafrickou republiku
Úterý, 30.01.
· Actinorhodin: pH-indikátor a účinné antibiotikum.
Pondělí, 29.01.
· Fenylpropanoidové, fenylethanoidové a iridoidové glykosidy konopice pýřité
Sobota, 27.01.
· Kozinec sladkolistý: Poklad mezi léčivými rostlinami
Úterý, 23.01.
·
Pondělí, 22.01.
· Jeřáb ptačí: jedlý a léčivý
Neděle, 21.01.
· Okrotice bílá, vstavačovitá lesní kráska
Sobota, 20.01.
· Superstolidy: Cytotoxické makrolidy z hlubokomořské houby Neosiphonia superstes
Pátek, 19.01.
· Divizna černá: Usnadňuje odkašlávání.
Čtvrtek, 18.01.
· Chrpa černá (Centaurea nigra) a její význam v přírodě
Úterý, 16.01.
·
Neděle, 14.01.
· Morač větší: V kuchyni a v medicíně
Pátek, 12.01.
· Neurofarmakologie Chassalia curviflora. Přírodní poklad v terapii nervových onem
Středa, 10.01.
· Callipeltosidy: Cytotoxické makrolidy mořských hub rodu Callipelta sp.
Pondělí, 08.01.
· Čistec lesní a jeho široký léčebný potenciál
Neděle, 07.01.
· Oxysporizolin: Chinazolinový alkaloid plísně Fusarium oxysporum

Starší články

  Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Informace

Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.16 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace