Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 977 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde

Vítejte na serveru TOXICOLOGY

Vítejte na mém serveru TOXICOLOGY.

Welcome to my own TOXICOLOGY server.

Pozor: pište prosím na toxicology@toxicology.cz.

My RG profile
Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.


Fotografie dne



Foto: Ing. Milena Patočková


Fotografie dne



Foto: Daniel Kružík



  Články vlastní: Biologicky aktivní metabolity mořského pobřežního lišejníku Lichina pygmaea
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 27.04. 2017 - 09:06:54 (6387 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4309 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Biologicky aktivní metabolity mořského pobřežního lišejníku Lichina pygmaea

Jiří Patočka

     Lišejníky (Lichenes) patří k symbiotickým organismům, na jejich stavbě se podílí dva, zcela rozdílné organismy. Jedním z nich je houba (obvykle vřeckovýtrusá), tzv. mykobiont, druhým organismem je zelená řasa nebo sinice, tzv. fotobiont.  Houba dodává celému organismu vodu a anorganické látky, řasa nebo sinice pak organické látky. Lišejníky tvoří stélku, ve které kvantitativně převládá houba, která určuje její tvar a je také schopna pohlavního rozmnožování. Lišejníky se vyskytují téměř všude, velmi často na stanovištích s extrémními životními podmínkami, kde ani  jiné organismy  žít nemohou. Lišejníky rostou většinou velmi pomalu a pro značnou citlivost na znečištěné prostředí bývají využívány jako tzv. bioindikátory.

 

  Články vlastní: Stichoneuriny, alkaloidy rostliny Stichoneuron caudatum (Stemonaceae)
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 23.04. 2017 - 18:47:21 (6615 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3603 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Stichoneuriny, alkaloidy rostliny Stichoneuron caudatum (Stemonaceae)

Jiří Patočka

     Stemonaceae je malá čeleď jednoděložných rostlin, která se dělí na tři rody: Stemona, Croomia a Stichoneuron (Inthachub et al., 2009). Stemona je největším rodem této čeledi a výtažky z kořenů těchto rostlin byly používány v tradiční medicíně jako lék k léčbě příznaků bronchitidy, černého kašle a tuberkulózy a byly též používány jako antiparazitika u člověka i zvířat (Greger, 2006). Z kořenů a listů rostlin rodu Stemona bylo izolováno vícež 130 unikátních alkaloidů, které jsou souhrnně nazývány "stemona alkaloidy". Některé významným způsobem potlačují kašel (Xu et al., 2010), jiné jsou značně toxické pro hmyz (Sakata et al., 1978). To zřejmě souvisí s jejich schopností inhibovat hmyzí acetylcholinesterasu (Sastraruji et al., 2012).

 

  Články vlastní: Sekundární metabolity hlenek: lindbladion a jeho deriváty
Autor: Prof. Patocka - Středa, 19.04. 2017 - 17:03:45 (16761 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3160 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Sekundární metabolity hlenek: lindbladion a jeho deriváty

Jiří Patočka

     Lindbladion je naftochinonový pigment, izolovaný z hlenky Lindbladia tubulina (lindblatka válcovitá) (Ishikawa et al., 2002). Tuto hlenku  poprvé popsal v roce 1849 Elias Magnus Fries. Holotyp objevil ve sbírce v Södermanlandu (Švédsko) Matts Adolf Lindblad (1821-1899),  jehož jméno se stalo základem pro název rodu. Druhové jméno "tubulina" je odvozeno od trubkovitého tvaru sporangií (Hatano edt al., 1996). Jedná se zřejmě o jediného zástupce svého rodu. Ačkoliv jsou občas nacházeny "jiné" druhy lindblatek,  po prostudování jsou obvykle  přiřazeny k Lindbladia tubulina. V současné době je rod považován za monotypický.

 

  Články vlastní: Bioaktivní látky kapraďovek
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 04.04. 2017 - 08:39:57 (26858 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3687 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Bioaktivní látky kapraďovek

Jiří Patočka

     Kapraďovky (Plagiochila), rostliny z čeledi kapraďovkovité (Plagiochilaceae), tvoří početnou skupinu játrovek. Kapraďovky jsou rostliny různého vzhledu, tvaru i barev, od světle zelených až po černozelené či hnědavé, v mohutných porostech, trsech či polštářích na nejrůznějším substrátu. Často bývají vtroušené mezi jiné mechorosty. Je to nejpočetnější rod játrovek, rozšířený hlavně v tropech. Počet druhů se odhaduje v rozmezí 1000 – 1600. V Evropě je známo více než 15 druhů (Kučera, 2012).

 

  Články vlastní: Fomannoxin, fytotoxin houby kořenovníku vrstevnatého
Autor: Prof. Patocka - Pátek, 31.03. 2017 - 20:51:35 (19665 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3914 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Fomannoxin, fytotoxin houby kořenovníku vrstevnatého

Jiří Patočka

     Fomannoxin [(+/-) - 5-formyl-2-isopropenyl-2,3-dihydrobenzofuran] je fytotoxický sekundární metabolit, biologicky aktivní benzohydrofuran, produkovaný patogenní kloboukatou houbou Heterobasidion annosum (kořenovník vrstevnatý), která parazituje na jehličnanech, nejčastěji na smrcích. Tato nejedlá houba je jedním z nejnebezpečnějších parazitů smrkových monokultur. Její mycélium z napadených stromů prorůstá půdou a infikuje kořenový systém zdravých smrků. Infikované stromy roní pryskyřici na bázi kmene a na kořenových nábězích a rozkládající se dřevo se zbarvuje do červena. Choroba stromů, kterou kořenovník vrstevnatý způsobuje, je označována jako "červená hniloba". Hniloba proniká od kořenů do kmene, šíří se ze středu kmene k obvodu, dřevo se mineralizuje, dochází k oddělování letokruhů a mezi nimi se objevuje bílé podhoubí. Hnilobou napadané dřevo je křehké a snadno se láme.

 

  Články vlastní: Lyngbya majuscula: mořská jedovatá sinice a její toxiny
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 28.03. 2017 - 08:28:38 (10542 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 12384 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Lyngbya majuscula: mořská jedovatá sinice a její toxiny

Jiří Patočka

     Lyngbya majuscula je mořská vláknitá sinice (cyanobakterie), která se v posledních letech stále častěji přemnožuje v tropických a subtropických oblastech celého světa (Johnson et al., 2010). Sinice je součástí bentické zóny až do hloubek okolo 30 m a produkuje řadu toxických látek s významnými biologickými účinky na lidský organismus (Osborne et al., 2001). Neméně významný je však také účinek jejich toxinů na mořské živočichy. O jedovatosti této mořské sinice se vědělo již v římských dobách (Halstead, 1965), ale k prvému poznávání a charakterizaci jejich toxinů došlo až v roce 1915 (Flury, 1915).

 

  Články vlastní: Petasiny, významné bioaktivní látky devětsilu
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 26.03. 2017 - 13:37:41 (10787 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5399 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Petasiny, významné bioaktivní látky devětsilu

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

     Devětsil lékařský (Petasites hybridus) je pozapomenutou léčivou bylinou, která po staletí pomáhala lidem po celém světě při léčbě mnoha zdravotních problémů (Aydin et al., 2013). Rostlina, známější pod jménem lopuch, má však nepříjemný zápach (Tys et al., 2015) a to je možná jeden z důvodů, proč jako léčivka upadl v zapomnění. Dříve byl lopuch používán při tlumení dráždivého kašle, při léčbě astmatu nebo při horečce. Droga také působí mírně močopudně a uvolňuje křeče průdušek, žaludku nebo žlučníku (Brune et al., 1993). Zevně lze nálev použít na špatně se hojící rány nebo křečové žíly (Kälin, 2003).

 

  Články vlastní: Stachysetin, flavonoid čistce egyptského
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 25.03. 2017 - 09:47:40 (6708 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3242 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Stachysetin, flavonoid čistce egyptského

Jiří Patočka

     Čistec egyptský (Stachys aegyptiaca) je zdrojem četných terpenických látek (Mohamed a Mohamed, 2014) a mnoha v přírodě rozšířených i jedinečných flavonoidů a jejich glykosidů (např. apigenin, luteolin, apigenin a luteolin 7-glukosidy a 7-diglukosidy, chrysoeriol 7-glukosid, chrysoeriol, xanthomicrol, 5,4′-dihydroxy-6,7,8,3′-tetramethoxyflavon, 5-hydroxy-6,7,8,3′,4′-pentamethoxyflavon, calycopterin, chrysosplenetin, 5-hydroxy-3,6,7,8,4′-pentamethoxyflavon, 5,3′,4′-trihydroxy-3,6,7,8-tetramethoxyflavon, 5,4′-dihydroxy-3,6,7,8,3′-pentamethoxyflavon,  vicenin-2, lueenin-2,  isoscutellarin 7-allosyl(1→2)glukosid, isoscutellarin 7-[6‴-acetylallosyl-(1→2)glukosid, hypolaetin 7-[6‴-acetylallosyl-(1→2)-3″-acetylglukosid], apigenin 7-[6‴-acetylallosyl(1→2) glukoside] a luteolin 7-[6‴-acetylallosyl-(1→2)gluckosid]) (El-Ansari et al., 1991; Halim et al., 1991).

 

  Články vlastní: Sekundární metabolity hlenek: brefelamid
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 20.03. 2017 - 18:11:33 (15653 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 11184 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Sekundární metabolity hlenek: brefelamid

Jiří Patočka

     Hlenky čili slizovky (Mycetozoa) patří k nejpodivnějším organismům na Zemi. Jsou to eukaryotické amébovité organismy, které v sobě spojují vlastnosti buněk rostlinné a živočišné říše, přestože nejsou blízkými příbuznými organismů ani jedné z těchto dvou říší. Nejsou to ani živočichové, ani rostliny a nejsou to ani houby, kam byly dlouho řazeny. Nedají se pořádně zařadit vůbec nikam (Cavalier-Smith, 1998). Jsou jako z jiného světa a pro biology jsou stále záhadou. Prodělávají složitý životní cyklus. V jedné ze svých životních fází, kde tráví většinu života, to jsou jednobuněčné mikroorganismy o velikosti asi 10 μm. Za určitých okolností však buňky některých hlenek splývají do mnohojaderných makroskopických útvarů, které jsou dokonce schopny pohybu. Množí se pohlavním způsobem tak, že vytváří mnohobuněčné makrocysty, nebo nepohlavně tak, že vytvoří plodnice nesoucí spóry. Existuje však i třetí způsob, kterým je vytvoření jednobuněčné mikrocysty (Baldauf a Doolittle, 1997). Hlenky žijí na vlhkých místech, např. v půdě, a živí se bakteriemi, které konzumují pomocí fagocytózy. Za zdrojem potravy se aktivně přesouvají rychlostí až 1 cm/hod a projevují při tom jistou "inteligenci". Vědci na celém světě testují zvláštní schopnosti těchto primitivních organismů a zjišťují, že hlenky mají paměť a primitivní kognitivní funkce: když mají možnost vybrat si z několika zdrojů potravy, zvolí ten nejbližší a dokonce bez problémů k němu projdou tou nejpřímější cestou i bludištěm (Nakagaki  et al., 2000; Ueda, 2006; Adamatzky, 2017).

 

  Dhilirolidy, přírodní insekticidy
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 16.03. 2017 - 19:59:19 (10790 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3104 bytů | Hodnocení: 5)

Dhilirolidy, přírodní insekticidy

Jiří Patočka

     Dhilirolidy tvoří skupinů nových, strukturně zajímavých meroterpenů. Jejich objev je příkladem toho, jakým způsobem se v současné době objevují nové přírodní látky. Nejprve byla z hnijícího ovoce stromu Averrhoa bilimbi rostoucího na Srí Lance izolována plíseň Penicillium purpurogenum. Ta byla pěstována v laboratorních kulturách a v půdách těchto kultur pak bylo nalezeno 14 různých meroterpenů, nazvaných dhilirolidy A až N (De Silva et al., 2011; Centko et al., 2014). Spektroskopická a rentgenová difrakční analýza prokázala, že dhilirolidy jsou bezprecendentní skupinou čtyř nových polycyklických sloučenin s uhlíkovým skeletem - dhiliranu, isodhiliranu, dinordhiliranu a dinorisodhiliranu (Da Silva, 2016).

 
896 článků (90 stránek, 10 článků na stránku)
[ 1 | 2 | 3 ]
Přejít na:

  Vyhledávání


Pokročilé vyhledávání

  Anketa
Jak se Vám líbí?

Velmi zajímavý
Zajímavý
Průměrný
Nezajímavý



Výsledky
Další ankety

Účastníků 3109

  Kategorie
· Články doktorandů
· Články mých kolegů
· Články příznivců
· Články studentů ART
· Články studentů KRT
· Články vlastní

  Nejčtenější článek
Zatím není nejčtenější článek.

  Starší články
Sobota, 11.03.
· Vortioxetin, antidepresivum s neuroplastickými účinky
Středa, 08.03.
· Periconianony, eremofilanové seskviterpeny endofytických hub Periconia sp.
Pondělí, 06.03.
· Leporiziny, epithiodiketopiperazinové mykotoxiny
Pátek, 03.03.
· Carpesium faberi a carpedilaktony A-D
Středa, 01.03.
· Dodin a guazatin: bioaktivní alkyl-deriváty guanidinu
Sobota, 25.02.
· Corallociny, nové bioaktivní látky korálovce bukového
Úterý, 21.02.
· Tavola: Jedovatý nebo léčivý strom?
· Gurmar: Gymnema sylvestre
Sobota, 18.02.
· Biotransformace ethanolu v organismu
Pátek, 17.02.
· Cribrostatiny - cytostatické naftochinony z mořských hub rodu Cribrochalina
Neděle, 12.02.
· Vinifenol A: Nový derivát resveratrolu
Středa, 08.02.
· Vitaminy: průvodce světem vitamínů
Sobota, 04.02.
· Monoterpenické indolové alkaloidy tropického stromu Alstonia scholaris
Čtvrtek, 02.02.
· Genotoxické látky v životním prostředí a potravinách
Neděle, 29.01.
· Stylotellin, jedovatý terpen nahožábrého plže Phyllidiella pustulosa
Středa, 25.01.
· Makronutrienty
Sobota, 21.01.
· Ptilocaulin a isoptilocaulin, toxické guanidinové alkaloidy mořských hub Monanch
Úterý, 17.01.
· Nebezpečné chemické látky v čisticích prostředcích
Neděle, 15.01.
· Acuminolid A, bioaktivní makrolid obrněnky Dinophysis acuminata
Čtvrtek, 12.01.
· Chrysophaentin A, nový typ antibakteriálně účinného metabolitu mořské řasy Cryso
Úterý, 10.01.
· Nebezpečné chemické látky v kosmetických přípravcích
Sobota, 07.01.
· Pesticidy
Čtvrtek, 05.01.
· Callyspongiolid, makrocyklický lakton mořských hub Callyspongia sp.
Pondělí, 02.01.
· Jedy mikromycet v potravinách a potravinářských surovinách
Úterý, 27.12.
· Ganomyciny, bioaktivní hydrochinony lesklokorky Pfeifferovy
Pátek, 23.12.
· Antinutrienty a environmentální zdraví
Úterý, 20.12.
· Kde se berou toxické látky v potravinách?
Neděle, 18.12.
· Protizánětlivé triterpenoidy chilské myrty Ugni molinae
Úterý, 13.12.
· Incarvillatein, antinociceptivní terpenický alkaloid Incarvillea sinensis
Pondělí, 12.12.
· Význam antioxidantů ve výživě

Starší články

  Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Informace

Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.05 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace