Amphimedin: cytotoxický mořský alkaloid

Jiří Patočka

     Amphimedin je mořský alkaloid, izolovaný z pacifické mořské houby Amphimedon sp., sbírané v hloubce 3 m na pobřeží ostrova Guam (Schmitz et al., 1983). Tato heteroaromatická látka se strukturou  pyridoakridinu má cytotoxické účinky a byla též mnohokrát připravena synteticky (Labarca et al., 1987; Echavarren a Stille, 1988; Kubo a Najahara, 1988; Bracher a Pepke, 1996; Nakahara et al., 1996; Melzer et al., 2014; Khalil et al., 2016), aby bylo možné studovat její biologické účinky. Synteticky byly připraveny  i četné analogy této látky (Brahic et al., 2002), které jsou také cytotoxické a byla u nich prokázána významná protinádorová aktivita (Thale et al., 2002; Sharma et al., 2016; Plodek a Bracher, 2016).

Syndrom nezdravých budov 

Bc. Jiří Nimanský, Bc. Kristýna Daňová

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Chcete-li pokračovat, zobrazte celý článek

Sandramycin: bis-interkalátor DNA

Jiří Patočka

     Sandramycin je protinádorové antibiotikum, objevené Matsonem a Bushem (1989) jako metabolit produkčního organismu Nocardioides sp. (ATCC39419), který byl izolován z odebraného vzorku půdy v Mexiku. Sandramycin je dekacyklický depsipeptid (Matson et al., 1993), strukturně blízký depsipeptidúm luzopeptinům A, B, C a D (Taevernier et al., 2017).

Ačokča (Cyclanthera pedata), nová funkční potravina?

Jiří Patočka, Milena Patočková

     Ačokča (Cyclanthera pedata) je liánovitá rostlina z rodu Cyclanthera z čeledi tykvovité, původem  z Jižní Ameriky. Pěstuje se pro své nezralé plody a listy, které se používají jako zelenina. Její vejčité lusky mají v kuchyni všestranné použití a lze je konzumovat i syrové (Skalická et al., 2012). Zatímco v zemích jako je Mexiko nebo Peru se pěstuje ve velkém množství, v Evropě je skoro neznámá (Lira-Saade, 1995). Protože je vzhledem podobná paprice a chutí zase okurce, vžil se pro ní také název "paprikookurka" či "mexická okurka". V Mexiku je nazývána "pepino hueco" (dutá okurka).

Toxikologie nanočástic  

Bc. Kristýna Dražanová, Bc. Adam Bosák

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Chcete-li pokračovat, zobrazte celý článek

Cytosporony, cytostatické metabolity endofytických hub

Jiří Patočka

      Cytosporony jsou polyfenolické přírodní látky, které byly izolovány z endofytických hub (Brady et al., 2000; Takano t al., 2014). Cytosporony B a D byly izoloványz endofytické houby Leucostoma persoonii (Nitschke) Höhn. (běloterčka řešetláková) (Beau et al., 2012). Tato parazitická houba vytváří bílé tečky na kůře suchých větví stromů čeledi růžovitých (Rosaceae).  Způsobuje opadávání větviček a znehodnocuje ovoce. Vážně omezuje životnost a produktivitu broskví a může mít za následek ztrátu celého stromu. Houba také napadá třešně, višně, meruňky a švestky.

Toxikologie nanočástic  

Bc. Kristýna Dražanová

Bc. Adam Bosák

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Chcete-li pokračovat, zobrazte celý článek

Icariin: flavonoid mnoha tváří

Jiří Patočka

     Icariin je flavonoid, 8-prenylovaný derivát kaemferol-3,7-O-diglukosidu. Sloučenina byla izolována z několika druhů rostlin z rodu Epimedium (Liu et al., 2006) jejichž výtažky jsou pokládány za účinné afrodiziakální prostředky a používají se v tradiční čínské medicíně ke zvýšení erektilní funkce (Makarova et al., 2007). V poslední době je icariin předmětem zájmu západní medicíny, která předpokládá, že by mohl být využitelný k léčbě impotence, ale i v dalších indikacích (Pan et al., 2007b; Zheng et al., 2008; Xiao et al., 2016; Algandaby  et al., 2017; Cao et al., 2017; Gu et al., 2017; Qiao et al., 2017). 

Masenka poduškovitá (Hypocrea pulvinata) a její bioaktivní metabolity

Jiří Patočka

    Masenka poduškovitá (Hypocrea pulvinata Fuckel 1870) je parazitická houba z řádu Hypocreales - masenkotvaré, čeleď Hypocreaceae - masenkovité (Chaverri a Samuels, 2003). Roste hojně po celý rok na celém území ČR, a to téměř výhradně na starých plodnicích chorošů jako je březovník obecný (Piptoporus betulinus) nebo troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola). Vytváří na nich typické poduškovité plodnice nepravidelného tvaru, o průměru 1–20 mm. Plodnice jsou z počátku tenké, postupně až 2 mm vysoké  a slévají se do větších ploch. V mládí jsou bělavé, postupně světle okrově žluté až světle hnědé. Výtrusný prach je bílý.

CUKR  PREZENTACE

Bc. Šárka Řehořová

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Chcete-li pokračovat, zobrazte celý článek