Paulovnie plstnatá - Paulownia tomentosa – bájný strom štěstí
Jiří Patočka, Hana Jeřábková
Paulovnie plstnatá (Paulownia tomentosa) je opadavý strom pocházející z Číny, kde je považován za strom štěstí. Jedná se o velice atraktivní dřevinu s bujným růstem, velkými listy a nádhernými zvonkovitými květy, které krásně voní (Rao, 1986). V minulosti byla paulovnie hojně vysazovaná na čínském císařském dvoře, kam měla svou krásou přivábit bájného ptáka Fénixe, aby se v ní uhnízdil a přinesl císařské rodině štěstí a bohatství (McCraw, 1988). Díky tomu získala paulovnie označení císařský strom štěstí. Strom byl také vysazován při narození holčičky jako symbol ženství a když dívka vyrostla a měla se vdávat, její rodiče z dřeva stromu vyrobili svatební výbavu (El-Show a El-Showk, 2003). Dřevo paulovnie je velice lehké, nesesychá, je odolné vůči červotoči a má výborné rezonanční vlastnosti. Často se proto používá k výrobě hudebních nástrojů (Akyildiz a Kol Sahin, 2010).
Foto: Hana Jeřábková
Tato stromová kráska, elegantní a nesmírně hebká na dotek, našla své místo i v jiných částech světa a svou krásou zdobí zámecké parky i jiná významná místa. Je to poměrně vysoký strom, obsypaný záplavou překrásných a nádherně vonících květů a říká se o něm, že dokáže přežít i požár, neboť jeho kořeny jsou schopny regenerace a bez problémů vyženou nové větve. Navíc poměrně rychle roste a dosahuje tak výšky 10 až 15 metrů za relativně krátkou dobu. Paulovnie na našem snímku vyrostla v Acevedinu (Asturias, Spanelsko) a za šest let od výsadby dosáhla výšky 15 metrů (Shiu-Ying, 1961). Tomu, že strom rychle roste, odpovídá i množství „stavebního materiálu“, který na tvorbu své hmotnosti potřebuje – oxidu uhličitého (CO2). Spotřebuje ho asi 10krát více než jakýkoliv jiný strom a také vyprodukuje 10krát více kyslíku (Icka et al., 2016). To je také důvod, proč se o paulovnii začínají zajímat ekologové (Lee et al., 2917).
V Číně, odkud strom pochází, je paulovnie uznávána jako vynikající léčivá rostlina. K léčebným účelům se používají především listy a med sesbíraný včelami z jejich květů. Listy příznivě ovlivňují činnost jater, ledvin a žlučníku a svou chutí připomínají vanilku. Med je velice chutný a lze jej použít při léčbě respiračních onemocnění, bronchitidě, při nemocech jater a žlučníku a k podpoře trávení (He et al., 2016).
Intenzivní farmakochemický průzkum prokázal, že paulovnie je bohatým zdroje mnoha farmakologicky účinných látek, které mohou najít uplatnění i v moderní medicíně: flavonoidy, lignany, fenoly a fenolové kyseliny, fenolové glykosidy, chinony, terpenoidy, glyceridy a četné další (Kang et al., 1999; Jiang et al., 2004; Ji et al., 2015; ªule et al., 2021). Mnohé z těchto sekundárních metabolitů vykazují silné antioxidační, antibakteriální a antiflogistické aktivity. Vykazují rovněž cytotoxickou aktivitu proti několika lidským rakovinným buněčným liniím a inhibují účinky lidské acetylcholinesterázy, butyrylcholinesterázy a bakteriálních neuraminidáz. Mnoho sloučenin nalezených v paulovnii nebylo nikdy izolováno z žádného jiného druhu rostlin (Smejkal et al., 2007; Schneiderová a Šmejkal, 2015). Některé unikátní sekundární metabolity jsou uvedeny zde.
Literatura
Akyildiz MH, Kol Sahin H. Some technological properties and uses of paulownia (Paulownia tomentosa Steud.) wood., 2010.
El-Showk S, El-Showk N. The Paulownia Tree. An alternative for sustainable forestry, Crop Development, Morocco, 2003; 1-8.
He T, Vaidya BN, Perry ZD, Parajuli P, Joshee N. Paulownia as a medicinal tree: traditional uses and current advances. Europ J Med Plants, 2016; 14(1): 1-15.
Icka P, Damo R, Icka E. (2016). Paulownia tomentosa, a fast growing timber. Ann. Valahia Univ. Targoviste, Agric, 2016; 10(1): 14-19.
Jiang TF, Du X, Shi YP. Determination of flavonoids from Paulownia tomentosa (Thunb) Steud by micellar electrokinetic capillary electrophoresis. Chromatographia, 2004; 59(3): 255-258.
Ji P, Chen C, Hu Y, Zhan Z, Pan W, Li R et al. Antiviral activity of Paulownia tomentosa against enterovirus 71 of hand, foot, and mouth disease. Biol Pharmaceut Bull. 2015; 38(1): 1-6.
Kang KH, Huh H, Kim BK, Lee CK. An antiviral furanoquinone from Paulownia tomentosa Steud. Phytother Res. 1999; 3(7): 624-626.
Le CW, Lee CH, Choi BK. Distribution patterns and ecological characters of Paulownia coreana and P. tomentosa in Busan Metropolitan City using MaxEnt model. J Korean Inst Trad Landscape Architecture, 2017; 35(2): 87-97.
McCraw DR. (1988). Along the Wutong Trail: The Paulownia in Chinese Poetry. Chinese Literature: Essays, Articles, Reviews (CLEAR), 1988; 10(1/2), 81-107.
Rao AN. Paulownia in China: cultivation and utilization. Chinese Academy of Forestry,1986.
Shiu-Ying H. The economic botany of the Paulownias. Economic Botany, 1961; 15(1): 11-27.
Schneiderová K, Šmejkal K. Phytochemical profile of Paulownia tomentosa (Thunb). Steud. Phytochem Rev. 2015; 14(5): 799-833.
Šmejkal K, Holubová P, Zíma A, Muselík J, Dvorskaá M. Antiradical activity of Paulownia tomentosa (Scrophulariaceae) extracts. Molecules, 2007; 12(6): 1210-1219.
ªule İNCİ, Dalkilic LK, Kirbag S, Dalkilic S. Determination of The Antimicrobial, Antioxidant and Cytotoxic Activity of Paulownia tomentosa Steud. Kahramanmaraº Sütçü İmam Üniversitesi Tarım ve Doğa Dergisi, 2007; 24(4): 701-706.
