Límcovka modrá
Michal Patočka, Jiří
Patočka
Límcovky (Stropharia) jsou drobné houby samostatné čeledi límcovkovité (Strophariaceae), které se podobají pečárkám. Límcovek roste i v České republice velké množství druhů. Jejich nejznámějším reprezentantem je límcovka měděnková (Stropharia aeeruginosa). Blízkými příbuznými límcovky měděnkové jsou límcovka modrá (Stropharia cyanea syn. S. caeruela) a límcovka modrobílá (S. pseudocyanea). Z pohledu houbařů jsou všechny tři houby bezvýznamné, protože jsou nejedlé. I když v Evropě je límcovka měděnková považována za jedlý druh, ovšem podřadné kvality, svou měděnkově kovovou barvou ke sběru nikoho neláká.
Z toxikologického hlediska je lépe všechny límcovky považovat za nejedlé až jedovaté *, protože lidí otrávených těmito houbami není málo (Thomas et al., 1977; Pérez-Moreno a Ferrera-Cerrato, 1995). Žádný jed z těchto hub však zatím nebyl izolován a o jeho podstatě také nejsou žádné informace. Publikované práce svědčí o tom, že některé límcovky by mohly být halucinogenní pro možný obsah serotoninergního halucinogenu psilocybinu (Watling, 1983; Sticht a Käferstein, 2000; Reingardiene et al., 2005).
Límcovka modrá je hojně se vyskytující druh límcovky. Roste na dusíkem bohatých stanovištích v listnatých lesích, často i mimo les v parcích, zahradách, hřbitovech apod. Roste roztroušeně od července do listopadu na tlejících zbytcích dřeva.
Kloboučky límcovky modré jsou hladké, na okraji mírně bíle vláknitě šupinaté. Barva klobouku je v mládí modrá až modrozelená, ale brzy okrově skvrnitá a ve stáří až žlutookrová se zelenými skvrnami. Lupeny jsou růžovohnědé až hnědé. Třeň je zbarvený podobně jako klobouk, bíle vláknitě šupinatý. Prsten zcela chybí nebo je jen lehce naznačen v podobě blanitého prstýnku. Plodnice mají průměr klobouku do 9 cm. V některých atlasech se uvádí jako jedlá, většinou však nejedlá, někde dokonce i jako jedovatá. Límcovky zajisté patří k ozdobám pestrobarevné podzimní přírody.
__________
* Výjimkou je jedlá límcovka vrásčitoprstenitá (S. rugosoannulata). Ta je v přírodě vzácná, ale dá se snadno pěstovat na umělých substrátech, jako je nekompostovaná sláma nebo bramborová nať. Je proto vhodná i pro pěstování v domácnosti. Pěstuje se mnohem snadněji než žampióny a chutná velmi dobře. Podobně lze doma pěstovat i méně známou límcovku obří (S. rugosoannulata).
Literatura
Oliveira P. Intoxicação por ingestão de cogumelos. Medicina Interna 2009; 16(4): 257-263.
Pérez-Moreno J, Ferrera-Cerrato R. A review of mushroom poisoning in Mexico. Food Addit Contam. 1995; 12(3): 355-360.
Reingardiene D, Vilcinskaite J, Lazauskas R. Hallucinogenic mushrooms. [Article in Lithuanian] Medicina (Kaunas). 2005; 41(12): 1067-1070.
Sticht G, Käferstein H. Detection of psilocin in body fluids. Forensic Sci Int. 2000; 113(1-3): 403-407.
Thomas HW, Mitchel DH, Rumack BW. Poisoning from the mushroom Stropharia coronilla (Bull. ex Fr.) Quel. J Ark Med Soc. 1977; 73(8): 311-312.
Watling R Hallucinogenic mushrooms. J Forensic Sci Soc. 1983; 23(1): 53-66.
