Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 9032 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 18.08. 2022 - 16:23:40 (3082 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3503 bytů | Hodnocení: 0)

Bisantrachinony vřeckovýtrusné houby rodu Diaporthe, rostoucí na Uncaria gambir: 1,1′-bislunatin a 2,2′-epicytoskyrin A

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Ascomycety (vřeckovýtrusné) jsou mikroskopické houby rostoucí zejména na dřevě, které produkují velké množství chemicky různorodých sekundárních metabolitů.  Mezi environmentálně  důležité  rody patří Diaporthe, Xylaria, Chaetomium, Talaromyces a Paraphaeosphaeria. Houby rodu Diaporthe (asexuální stav: Phomopsis) jsou velmi zkoumanou skupinou Ascomycet, pro přítomnost sekundárních metabolitů, často zajímavých farmakologických  účinků. 

Dva takové metabolity, bisanthrachinony  (+)-1,1′-bislunatin (1) a (+)-2,2′-epicytoskyrin A (2), byly izolovány z druhu Diaporthe  GNBP-10, který parazituje na rostlině Uncaria gambir (gambirovník trpký nebo též řemdihák trpký). Zatímco molekula látky 1 je v podstatě plochá relativně volně otočná podle vazby spojující dva substituované antrachinony, molekula látky 2 tvoří složitý prostorový a v podstatě velmi rigidní útvar.

 

  Články vlastní: Chrpa žlutokvětá: nadějný zdroj antibakteriálně a antioxidačně účinných látek
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 15.08. 2022 - 11:28:24 (20622 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3735 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Chrpa žlutokvětá: nadějný zdroj antibakteriálně a antioxidačně účinných látek

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Chrpa žlutokvětá (Centaurea macrocephala (Puschkarew ex Willdenow, 1803)) je vytrvalá, žlutě kvetoucí rostlina hojně rozšířeného rodu chrpa (Centaurea) z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Rostlina pochází ze Zakavkazska, kde roste volně na subalpínských loukách nebo v otevřených horských lesích v různých bylinných společenstvech. Odtud byla rozšířena jako okrasná květina do zahrad mnoha zemí Evropy a do Severní Ameriky, kde se často stává invazivní rostlinou (Frey, 2017). V České republice pěstována v zahradách jen velmi zřídka (Petrželová et al., 2017).

 

 

  Články vlastní: Kandík psí zub má kromě člověka ještě jednoho nepřítele: jmenuje se Uromyces ery
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 13.08. 2022 - 09:26:28 (28230 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7579 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Kandík psí zub má kromě člověka ještě jednoho nepřítele: jmenuje se Uromyces erythronii

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová, Milada Mičánková, Radoslav Patočka

     Kandík psí zub (Erythronium dens-canis L.) je vytrvalá jednoděložná rostlina z čeledi liliovitých (Liliaceae), která kvete brzy zjara růžovofialovými květy. Rostlina má zpravidla jeden jediný květ a obvykle pouze dva vejčité až široce kopinaté fialovo-zeleně mramorované listy, které vyrůstají na spodní části tenké a lysé lodyhy rudofialové barvy. Plodem je tobolka se semeny. Kandík psí zub má malou, v zemi ponořenou bílou cibulku podlouhlého tvaru, která dala rostlině druhové jméno – vypadá totiž jako psí zub (Guitán et al., 1999). Domovem kandíku je oblast kolem Středozemního moře. U nás roste jen vzácně a rostlina je chráněna podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. a je zařazena do kategorie "kriticky ohrožený druh". Z Červeného seznamu ohrožených druhů však byl kandík jako nepůvodní rostlina vyřazen.

Foto: Mgr. Zdeňka Navrátilová

 

  Články vlastní: Fusidová kyselina
Autor: Prof. Patocka - Středa, 10.08. 2022 - 20:39:08 (35920 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3233 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 0)
prof Patočka

Fusidová kyselina

 Jiří Patočka

     Kyselina fusidová je antibiotikum z rodiny tetracyklických triterpenoidních antibiotik. Vykazuje silnou antibakteriální aktivitu proti četným grampozitivním mikrobům. Kyselina fusidová je antibiotikum produkované kmeny Fusidium coccineum nebo Isaria kogana, má steroidní strukturu a je podobná cefalosporinu.

 

  Články mých kolegů: Zvonek vousatý: sekundární metabolity
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 09.08. 2022 - 14:31:58 (43091 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3441 bytů | Články mých kolegů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Zvonek vousatý: sekundární metabolity

 Zdeňka Navrátilová, Romana Jelínková, Jiří Patočka

     Zvonek vousatý (Campanula barbata L.) je dvouletá bylina z čeledi zvonkovitých (Campanulaceae). Rostliny jsou pokryté dlouhými chlupy, dorůstají výšky 10–40 cm. Mají přímé nebo krátce vystoupavé lodyhy, kopinaté listy a stopkaté květy jednotlivé nebo v jednostranném hroznu, které kvetou od července do srpna. Koruna je trubkovitě zvonkovitá, má bledě modrou barvu a vně i uvnitř je dlouze chlupatá. Vzácně se tento druh vyskytuje v bíle kvetoucí formě. Plodem je rezavě hnědá tobolka. Zvonek vousatý roste na podhorských a horských loukách v Alpách, Karpatech a v Norsku, v ČR pouze v Hrubém Jeseníku a na Králickém Sněžníku. Dostal se tak do znaku Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Zvonek vousatý je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy naší květeny (Kovanda, 2000; Finkenzeller, 2007). Z výsledku mapování z roku 2014 je patrné, že oproti předchozím létům se počty jedinců na lokalitách snížily (Šilllerová. 2014).

Kvetoucí zvonek vousatý, rostoucí na stráni pod Kralickým sněžníkem. CHKO Jeseníky. Foto: Ing. Romana Jelínková, Ph.D.

 

  Články vlastní: Hořec žlutý: prospívá trávení
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 07.08. 2022 - 09:27:11 (55297 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 9919 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 4.63)
prof Patočka

Hořec žlutý: prospívá trávení

Jiří Patočka, Patrik Olekšák, Radoslav Patočka, Zdeňka Navrátilová

     Hořec žlutý (Gentiana lutea L.) (Gentianaceae) je druh hořce se žlutými květy, který se vyskytuje v horách střední a jižní Evropy. Je to statná, 50 až 110 cm vysoká vytrvalá bylina s nevětvenou přímou olistěnou lodyhou s nápadnými listy, vejčitého tvaru. Listy jsou až 30 cm dlouhé. Lodyha je tlustá a dutá. Dolní lodyžní listy jsou krátce řapíkaté, horní jsou přisedlé a mají výraznou žilnatinu, tvořenou 5 až 7 souběžnými žilkami. Květenství je vrcholové, květy jsou pětičetné, oboupohlavné. Kalich je nepravidelný, s jedním zářezem sahajícím téměř až k bázi a s krátkými cípy. Koruna je jasně žlutá, s kratičkou trubkou a asi 2 až 3 cm dlouhými úzkými cípy. Nitky tyčinek jsou přirostlé k bázi koruny. Prašníky srůstají okolo čnělky do tvaru trubičky. Semena jsou světle hnědá, asi 3 mm dlouhá (Prakash et al., 2017).

Foto: Mgr. Zdeňka Navrátilová

     Není bez zajímavosti, že z osmi druhů rodu hořec, které rostou na území ČR, mají květy zbarveny jinak než modře či modrofialově pouze dva. Kromě hořce žlutého je to ještě jeden, extrémně vzácný, horský druh - hořec tečkovaný (Gentiana punctata L.) - patřící k nejvzácnějším rostlinám české květeny.

 

  Články vlastní: Fumitremorginy
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 04.08. 2022 - 17:52:03 (63500 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 2845 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Fumitremorginy

 Jiří Patočka

     Fumitremorginy jsou sekundární metabolity plísní rodu Aspergillus a Penicillium (Gallagher a  Latch, 1977), které patří do skupiny  přirozeně se vyskytujících 2,5-diketopiperazinových alkaloidů (Borthwick, 2012). Základními látkami této skupiny alkaloidů jsou fumitremorginy A, B a C, které obsahují ve své molekule také indolové jádro (Li, 2011). Nejsou to pouze zajímavé chemické struktury, ale vykazují také zajímavé biologické a farmakologické aktivity. Tyto látky vyvolávají u pokusných zvířat silný třes a křeče (Yamazaki et al., 1980).

   

     Protože plísně podukující fumitremorginy často kontaminují potravinářské suroviny (obilí), dostávají se do lidské stravy a ohrožují tak zdraví lidí (Frac et al., 2015; Pertile et al., 2020). Mikrobiální toxikózy představují vážné ohrožení veřejného zdraví klasifikované většinou jako otravy jídlem, se kterými se často setkáváme jak v rozvojových, tak ve vyspělých zemích (Pribela a Šinková, 2018).

 

  Články vlastní: Fytochemie vachty trojlisté
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 02.08. 2022 - 08:49:23 (73832 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5063 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Fytochemie vachty trojlisté

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

     Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata L.) je fylogeneticky starý druh kvetoucí rostliny z čeledi vachtovité, jediný zástupce tohoto rodu. Díky hořké chuti a listům, které tvarem připomínají jetel, je známa pod lidovým názvem hořký jetel. Dorůstá výšky 15–30 cm a v ČR patří mezi ohrožené rostlin (C3). Vachta trojlistá je světlomilná rostlina žijící na bahnitých půdách, často i přemokřených, většinou chudých na živiny. Nejčastěji to jsou rašelinné louky, okolí pramenů, vodní příkopy a okraje tůní. Preferuje kyselé substráty a dobře snáší i plné oslunění. Bílé květy uspořádané v hroznech mají pětičetný kalich s krátkou kališní trubkou a pětičetnou široce nálevkovitou korunu. Korunní cípy mají na vnitřní straně dlouhé, husté a měkké brvité třásně, vně jsou růžové a uvnitř bílé. Kvete v květnu až červnu. Plodem je široce elipsoidní až vejcovitá jednopouzdrá tobolka dlouhá 8–12 mm. Tobolky mají dvě chlopně a nepravidelně pukají. Semena jsou zploštělá, elipsoidní až čočkovitá, hladká, světle hnědá a mají 2,5 mm v průměru. Semena dobře klíčí, a to i po projití trávicím traktem živočichů. Mohou dlouhodobě plovat na vodní hladině. Kromě toho se rozmnožuje vegetativně pomocí oddenků (Hewett, 1964; Slavík, 2000).

 

  Články mých kolegů: Sukulenty v Brně
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 01.08. 2022 - 09:02:53 (90514 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 856 bytů | Články mých kolegů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Sukulenty v Brně

Radoslav Patočka

Sukulenty najdeme v suchých tropických a subtropických oblastech jako jsou stepi, polopouště a pouště. Najdeme je ale také v Brně ve sklenících Botanické zahrady PřF MU od 9. do 16. září 2022 na výstavě sukulentů a jiných exotických rostlin. Přijďte se podívat, denně od 9:00 do 17:30.                                                                                                                                        
 

  Články vlastní: Galagania fragrantissima: složení éterického oleje a jeho bioaktivní účinky
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 30.07. 2022 - 09:49:08 (83485 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3698 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Galagania fragrantissima: složení éterického oleje a jeho bioaktivní účinky

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

     Galagania fragrantissima Lipsky je vytrvalá bylina z čeledi miříkovitých (Apiaceae) vysoká cca 100 cm. Rostliny mají listy členěné v jemné úkrojky a žluté květy uspořádané ve složených okolících, plodem je dvojnažka. Pochází ze Střední Asie, kde roste na travnatých horských svazích. Mladé listy G. fragrantissima se používají jako koření do polévek i dalších pokrmů. Éterický olej této rostliny má příjemnou kořenitou vůni a dodává pokrmům zajímavé aroma. Listy a plody se v tradiční medicíně používají k léčbě zažívacích potíží, směs plodů a lodyh k léčbě nádorových onemocnění (Boboev et al., 2020).

     Přestože rostlina byla popsána již v roce 1900, mimo oblast svého výskytu je prakticky neznámá. Nebyla ani fytochemicky zkoumána a o jejích bioaktivních složkách nebylo donedávna nic známo. Situace se začíná měnit až v posledních letech, protože rostliny stále představují zajímavou oblast vědy, neboť obsahují komplexní směsi biologicky aktivních sekundárních metabolitů s mnoha medicinálními účinky a ve většině případů nízkou toxicitou. (Sharopov a Setzer, 2018).

     Fytochemická analýza éterického oleje G. fragrantissima prokázala, že jeho hlavními složkami jsou vyšší alifatické alkoholy a aldehydy, zejména (2E)-dodecenal (84 %), (2E)-dodecenol (8 %), (2E)-tetradecenal (3 %) and dodecanal (2 %) (Sharopov et al., 2015b). 

 
1225 článků (123 stránek, 10 článků na stránku)
[ 1 | 2 | 3 ]
Přejít na:

  Vyhledávání


Pokročilé vyhledávání

  Anketa
Jak se Vám líbí?

Velmi zajímavý
Zajímavý
Průměrný
Nezajímavý



Výsledky
Další ankety

Účastníků 3398

  Kategorie
· Všechny rubriky
· Články doktorandů
· Články mých kolegů
· Články příznivců
· Články studentů ART
· Články studentů KRT
· Články vlastní

  Nejčtenější článek
Zatím není nejčtenější článek.

  Starší články
Čtvrtek, 28.07.
· Co víme o kopru?
Neděle, 24.07.
· Dunaimyciny, makrocyklická antibiotika inhibující transkripci genů prozánětlivýc
Čtvrtek, 21.07.
· Hnědák Schweinitzův a jeho antioxidační látky hispidinového typu
Úterý, 19.07.
· Fotograf a milovník přírody Josef Frynta
Sobota, 16.07.
· Boldovník vonný: může být potenciálním zdrojem léků proti Alzhaimerově nemoci?
Úterý, 12.07.
· Juka vláknitá: vznešený cizinec na českých zahrádkách
Neděle, 10.07.
· Fialové houby zbarvením zaujmou
Pondělí, 04.07.
· Kdoulovec japonský a jeho protizánětlivě účinné sekundární metabolity
Pátek, 01.07.
· VČELA MEDONOSNÁ. Je existence lidstva závislá na existenci včel?
Úterý, 28.06.
· Landomyciny a urdamyciny – oligosacharidová antibiotika
Sobota, 25.06.
· COVID-19 a zinek: systematický přehled a meta-analýza
Čtvrtek, 23.06.
· Plamének východní: triterpenoidní saponiny
Úterý, 21.06.
· Kapradí ke snídani
Neděle, 19.06.
· Biologicky aktivní polyacetyleny pstřeně dubového
Pátek, 17.06.
· ZAHÁJENÍ VÝSTAVY LÉČIVÝCH ROSTLIN V AREÁLU BOTANICKÉ ZAHRADY LF BRNO SE ÚČASTNIL
Středa, 15.06.
· Tamulamidy: neurotoxické kondenzované polyethery mořské řasy Karenia brevis
Pondělí, 13.06.
· Achillany a jim podobné triterpeny
Pátek, 10.06.
· Veracylglukany aloe pravé
Úterý, 07.06.
· Srdečník obecný a jeho nové perspektivy v medicíně: neuroprotektivní účinky leon
Neděle, 05.06.
· LOCIKOVÉ OPIUM
Sobota, 04.06.
· Puškvorec obecný a jeho neuroprotektivní účinky
Čtvrtek, 02.06.
· Jak si plísně rodu Monascus hrají s barvami
Středa, 01.06.
·
Sobota, 28.05.
· Flavonoidy rozchodníku bílého
Čtvrtek, 26.05.
· Artocarpin: flavon z chleba, co roste na stromě
Sobota, 21.05.
· Vstavač kukačka: rostlina roku 2021
Čtvrtek, 19.05.
· Biologicky aktivní látky křehutek
Středa, 18.05.
· Kaemferol triglykosid: bioaktivní metabolit hvozdíku zahradního (karafiátu)
Pondělí, 16.05.
· Triterpenoidy z mořské houby Callyspongia siphonella
Pátek, 13.05.
· Tabernaemontana divaricata v prevenci a léčbě Alzhemerovy nemoci?

Starší články

  Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Informace

Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.15 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace