Fipronil a slepičí
vejce
Jiří Patočka
Potraviny jsou nedílnou součástí lidské výživy. Organismus je potřebuje k získání energie, k růstu a obnově buněk, tkání a orgánů. Potraviny dodávají energii prostřednictvím svého obsahu – bílkovin, sacharidů, tuků, vitamínů, minerálů, vlákniny a vody. Potraviny jsou ale také zdrojem mnoha mikronutrintů a dalších pro tělo důležitých látek. Potravina pro lidskou spotřebu musí být také bezpečná (food safety), tedy hygienicky a zdravotně nezávadná. Hygienicky nezávadná potravina je vyrobena za dodržování schválených postupů a hygienických norem, které určují její vlastnosti. Zdravotně nezávadná potravina splňuje chemické, fyzikální a mikrobiologické požadavky na zdravotní nezávadnost, které jsou stanoveny právními přepisy, nebo jsou uváděny do oběhu s příslušným souhlasem Ministerstva zdravotnictví, jako je tomu např. u doplňků stravy. Bezpečná potravina je vhodná pro lidskou spotřebu a nepoškozuje zdraví člověka za předpokladu, že je připravena a konzumována dle návodu k použití. Ze zákona o potravinách jednoznačně vyplývá, že do prodeje může být uveden jen takový výrobek, který tuto podmínku splňuje. Tedy všechny potraviny na trhu by měly být bezpečné.
Všechny potraviny na trhu by měly být bezpečné - proč některé nejsou?
Spolu s potravou vstupuje do organismu řada látek, které se vyznačují toxickým potenciálem. Takovými látkami se zabývá nutriční toxikologie (Patočka, 2008). Do potravy se tyto jedovaté látky dostávají ze životného prostředí, ze znečištěného ovzduší, kontaminované vody, půdy, v důsledku aplikace agrochemikálií, při technologickém zpracovávání potravinářských surovin, při výrobě potravin, jejich balení a dopravě (Šuta, 2007). Do potravin se ale mohou dostat nedopatřením, nedodržováním technologických norem či dokonce úmyslně. Kdykoliv se na trhu objeví potravina, která některou z podmínek bezpečné potraviny nesplňuje, vyvolá to skandál mezi spotřebiteli a uvede to do pohybu institucionální systémy bezpečnosti potravin.
Vaječný skandál
Takovou zcela nedávnou událostí byl nález fipronilu ve vejcích. V listopadu 2016 byly státní orgány v Nizozemsku upozorněny anonymním zdrojem, že v drůbežářských farmách je používán k likvidaci ektoparazitů drůbeže zakázaný prostředek fipronil. Vzhledem k tomu, že v Evropě je používání fipronilu při výrobě potravin určených k lidské spotřebě nezákonné, bylo 8. srpna 2016 zahájeno trestní vyšetřování. Poté, co holandská potravinářská a bezpečnostní agentura objevila zvýšené hladiny fipronilu ve vejcích, bylo okolo 180 holandských slepičích farem dočasně uzavřeno a v Nizozemsku, Belgii, Německu a Francii byly zadrženy miliony vajec před distribucí na trh a další miliony byly z trhu staženy (iDNES, 2017). Další vyšetřování prokázala, že vejce obsahující fipronil byly distribuovány do 15 zemí Evropské unie, Švýcarska a Hongkongu. Vejce s fipronilem byly objeveny také na Slovensku (Novinky.cz, 2017 ). Předpokládá se, že jen ve Velké Británii dosáhlo regálů přibližně 700 000 vajec.
Dosti zneklidňující skutečností je fakt, že kontaminovaná vejce obsahující fipronil byla zřejmě prodávána dlouhou dobu před objevením vysokých hladin fipronilu jako nezávadná, že státem placené orgány, které mají hlídat bezpečnost potravin na to nepřišly a že začaly konat teprve na základě anonymního udání.
Kde se vzal ve vejcích fipronil?
Šetření vedlo k dvěma společnostem, které byly zodpovědné za používání zakázaného fipronilu. Jednou byla nizozemská společnost ChickFriend, poskytovatel služeb proti škůdcům v Nizozemsku, která používala prostředek DEGA-16. DEGA-16 je čistící a dezinfekční přírodní produkt, který je schválen pro čištění drůbežáren. Společnost ChickFriend však do tohoto prostředku vědomě přidávala fipronil. Holandští majitelé ChickFriend byli během rozsáhlé operace prováděné nizozemskými bezpečnostními orgány dne 10. srpna 2016 zatčeni. Druhou společností zodpovědnou za nelegální distribuci fipronilu byla belgická společnost Vision (Nerad, 2017), v jejichž skladech bylo nalezeno kolem 6 tun této nebezpečné chemikálie, dovezené z Rumunska.
Co je fipronil a proč je nebezpečný?
Fipronil, (RS)-5-amino-1-(2,6-dichlor-α,α,α-trifluor-p-tolyl)-4 [(trifluormethyl)sulfinyl] pyrazol-3-karbonitril, je širokospektrý fenylpyrazolový insekticid, který byl vyvinut v 80. letech 20. století a na trhu byl legálně až od roku 1993. Od té doby se objevuje ilegálně v různých oblastech světa. Je vysoce toxický pro včely (LD50 5,9 ng/včelu) a podle českých výzkumů byl v roce 2002 hlavní příčinou otravy včel (Titěra et al., 2003). Narušuje centrální nervový systém (CNS) hmyzu tím, že blokuje průchod chloridových iontů specifickými receptory kyseliny gama aminomáselné v nervovém systému hmyzu. Evropská unie v rámci direktivy o autorizaci pesticidů 91/414/EEC zkoumala možnost zařadit fipronil na tzv. pozitivní seznam látek, které by měly členské státy autorizovat. Tento proces je však příliš zdlouhavý a ještě není uzavřen. To není příliš povzbudivé v době, kdy trvale rostou obavy z nepříznivých účinků širokého spektra mikropolutantů na životní prostředí a lidské zdraví.
Fipronil je klasifikován jako středně nebezpečný pesticid třídy WHO II a jeho akutní střední smrtná dávka (LD50) pro laboratorního potkana při perorálním podání je 97 mg/kg. Jak je uvedeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005, maximálně přípustné množství reziduí fipronilu ve vejcích je 0,005 mg/kg. Nizozemská rada pro bezpečnost potravin a výrobků (NVWA) uvedla, že výsledky testů jedné šarže vajec pocházejících z drůbežárny v Nizozemsku přesáhly prahovou hodnotu 0,72 mg/kg. Vejce obsahující hodnoty fipronilu nad touto prahovou hodnotou by mohly mít negativní účinky na zdraví. Svědčí o tom stále více studií.
Dlouho jsme spoléhali na to, že fipronil má vysokou selektivní toxicitu vůči hmyzu, zatímco pro člověka je téměř neškodný. Novější výzkumy však prokazují jeho různé toxické účinky u zvířat i u lidi, jako jsou účinky neurotoxické, hepatotoxické, nefrotoxické, reprodukční a cytotoxické (Wang et al., 2016). Fipronil prokazuje četné toxické interakce s CNS u savců vedoucí k poruchám paměti modulací GABAergního systému (Godinho et al., 2016). Vyvolává také hyperexcitabilitu CNS a byla zaznamenána intoxikace mladého muže fipronilem, u nějž byly pozorovány záchvaty generalizovaných tonicko-klonických křečí, následované několikadenním delíriem (Bharathraj et al., 2015). Ruangjaroon se spolupracovníky (2017) také prokázali, že expozice fipronilu může představovat riziko pro lidské zdraví. Pozorovali totiž in vitro zkrácení růstu neuritů buněk neuroblastomu SH-SY5Y po léčbě fipronilem, dokonce i v necytotoxické koncentraci. Apoptóza indukovaná fipronilem zahrnuje také kaspázu-6, která je apoptotickým efektorem, vysoce zapojeným do neurodegenerativních onemocnění. Navíc v nízkých koncentraci, která ještě neindukovala apoptózu, byla detekována mitochondriální dysfunkce a autofagická tvorba vakuolů. Bylo prokázáno, že působením fipronilu dochází k expresi vimentinu, fosfoproteinu, který hraje významnou úlohu během zárodečného vývoje. V pozdějším věku dominuje u takových typů buněk, jako jsou fibroblasty, endotelové buňky, adipocyty, makrofágy, lymfocyty a neutrofilní granulocyty. Výsledky výzkumu ukazují, že vimentin hraje důležitou roli při neurotoxicitě indukované fipronilem (Ruangjaroon et al., 2017) a neměli bychom pochybovat o tom, že fipronil je pro člověka nebezpečným neurotoxinem. Do vajec určitě nepatří.
Literatura
Bharathraj MY, Venugopal K, Jaligidad K, Karibasappa H, Kumar H. Fipronil Compound Consumption Presenting as Status Epilepticus. Toxicol Int. 2015; 22(1): 165-166.
Godinho AF, de Oliveira Souza AC, Carvalho CC, Horta DF, De Fraia D, Anselmo F, Chaguri JL, Faria CA. Memory impairment due to fipronil pesticide exposure occurs at the GABAA receptor level, in rats. Physiol Behav. 2016; 165: 28-34.
iDNES. Německo, Belgie a Nizozemsko stahují miliony toxických vajec z trhu. iDNES.cz, 2017. [online]. Dostupné online.
Nerad F. Toxická vejce má na svědomí belgická firma, drůbežárnám dodala dezinfekci s insekticidem. iROZHLAS, 2017. Dostupné online.
Novinky cz.Vejce s jedovatým fipronilem našli i na Slovensku. Novinky.cz, 2017. Dostupné online.
Patočka J. Jihočeská univerzita, 2008, 71 stran. ISBN: 978-80-7394-055-3
Ruangjaroon T, Chokchaichamnankit D, Srisomsap C, Svasti J, Paricharttanakul NM. Involvement of vimentin in neurite outgrowth damage induced by fipronil in SH-SY5Y cells. Biochem Biophys Res Commun. 2017; 486(3): 652-658.
Šuta M. Evropské pesticidové dilema - zisk versus zdraví a biodiverzita, EKO - ekologie a společnost, ČNTL, 1/2007.
Titěra D, Veselý V, Hajšlová J, Maštovská K. Otravy včel pesticidy. Veterinářství 2003; 53: 152-154.
Wang X, Martínez MA, Wu Q, Ares I, Martínez-Larrañaga MR, Anadón A, Yuan Z. Fipronil insecticide toxicology: oxidative stress and metabolism. Crit RevToxicol. 2016; 46(10): 876-899.
