Kyselina
ustalová: toxin čirůvky osmahlé.
Jiří
Patočka
Čirůvka osmahlá (Tricholoma ustale) je v ČR hojně se vyskytující druh čirůvky rostoucí především v bukových lesích, od pahorkatin až do výšek kolem 800 m. Dá se najít na zemi v opadu od léta do podzimu. Má 80–120 mm široký klobouk, v mládí polokulovitý, později rozprostřený s vystouplým tupým středovým vrcholem. Často též nepravidelně zprohýbaný. Okraj klobouku je v mládí podvinutý. Má kaštanovou barvu, uprostřed klobouku nejtmavší, směrem k okraji s tendencí světlejších odstínů. Lupeny jsou dosti husté, zoubkem připojené ke třeni. Barvy krémové, později s nahnědlými skvrnami, ve stáří téměř černavé. Třeň je válcovitý (40–100 x 10–20 mm), pod kloboukem krémově bělavý a směrem k bázi hnědavě narezlý. Dužnina zprvu bělavě krémová, později hnědnoucí. Ve stáří plodnice černají, moučnatí a mají hořkou chuť a nevýraznou vůni. Houba by neměla být konzumována (De la Mata, 2002), i když některé houbařské příručky tvrdí opak. Např. v Japonsku, kde je čirůvka osmahlá považovaní ze nebezpečnou jedovatou houbu, je velmi často příčinou vážných otrav (Yamaura a Yokoyama, 1986). Otravy touto houbou patří mezi nejčastější houbové otravy v Japonsku.
Z čirůvky osmahlé bylo izolováno několik derivátů terfenylu (Sawayama et al., 2006), z nichž nejvýznamnější je kyselina ustalová. Ta byla poprvé izolována japonskými autory v množství 190 mg z 30,3 kg čerstvých hub a ti také objasnili její úplnou strukturu (Sano et al., 2002). Tento biotoxin je zodpovědný za jedovatost čirůvky osmahlé a vedle diterpenických tricholomalidů A - C (Tsukamoto et al., 2003), nalezených v
čirůvce oranžové (
Tricholoma aurantium), patří k nejznámějším sekundárním metabolitům čirůvek.
Kyselina ustalová je inhibitorem Na+,K+-ATPázy, enzymu, který katalyzuje hydrolýzu ATP na ADP a fosfát, případně hydrolýzu ATP na AMP a pyrofosfát a uvolňuje tak energii uloženou v ATP. Na+,K+-ATPázy se nachází v plazmatické membráně všech živočišných buněk, kde se podílí na udržování nerovnováhy koncentrace sodíkových a draslíkových kationtů vně a uvnitř buňky. Předpokládá se, že kyselina ustalová je metabolitem červeného pigmentu phlebiarubronu, ze kterého vzniká oxidativním štěpením (Sawayama et al., 2006). U myší vyvolává kyselina ustalová třes a břišní kontrakce. Způsobuje strnulost, zvířata se pohybují pomalu a váhavě. Dávky vyšší než 10 mg na zvíře (perorálně) způsobují smrt (Sawayama et al., 2006). V Japonsku se čirůvkou osmahlou otráví i několik desítek lidí každý rok (Benjamin, 1995; Nomura et al., 2017). Konzumace houby způsobuje gastrointestinální potíže a typickými příznaky jsou zvracení a průjem (Sano et al., 2002).
Literatura
Benjamin DR. Mushrooms: Poisons and Panaceas—A Handbook for Naturalists, Mycologists and Physicians. New York, New York: WH Freeman and Company. 1995, p. 154. ISBN 0-7167-2600-9.
De la Mata DM. Tricholoma ustale (Fr.: Fr.) Kurnmer. Revista Micologia, 2002; (14): 52-53.
Hayakawa I, Watanabe H, Kigoshi H. Synthesis of ustalic acid, an inhibitor of Na+, K+-ATPase. Tetrahedron, 2008; 64(25): 5873-5877.
Sano Y, Sayama K, Arimoto Y, Inakuma T, Kobayashi K, Koshino H, Kawagishi H. Ustalic acid as a toxin and related compounds from the mushroom Tricholoma ustale. Chem Commun (Camb). 2002; (13): 1384-1385.
Sawayama Y, Tsujimoto T, Sugino K, Nishikawa T, Isobe M, Kawagishi H. Syntheses of naturally occurring terphenyls and related compounds. Biosci Biotechnol Biochem. 2006; 70(12),: 2998-3003.
Tsukamoto S, Macabalang AD, Nakatani K, Obara Y, Nakahata N, Ohta T. Tricholomalides A− C, New Neurotrophic Diterpenes from the Mushroom Tricholoma sp. J Nat Prod. 2003; 66(12): 1578-1581.
Yamaura Y, Yokoyama K. The poisonous mushrooms in Japan. Toxicological Research, 1986; 2(2): 51-62.
