Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 11808 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články mých kolegů: Terčovník(y) ještě jednou
Publikováno: Čtvrtek, 11.03. 2021 - 14:51:31 Od: Prof. Patocka

Terčovník(y) ještě jednou

RP

Přál jsem si pár čtenářů, kteří by nám mohli slovem i obrazem přiblížit tajemný svět lišejníků. Sotva jsem přání vyslovil, hned se splnilo. Jeden čtenář se přihlásil. Ale chce zůstat v anonymitě. Přečtěte si co píše a zjistíte proč …

Článek s titulkem „Ještě jednou terčovník zední“ mě zaujal především konstatováním autora, že lišejníky, byť se s nimi setkáváme takřka na každém kroku, stojí stranou zájmu. „Byl bych moc rád, kdyby se našlo pár čtenářů, kteří by byli ochotni nám ten tajemný svět lišejníků trochu přiblížit. Slovem i obrazem,“ vyzývá.



Po pravě řečeno, případné zájemce o poznání lichenoflóry zpravidla hned v počátku odradí už samotné nahlédnutí do odborné literatury. Nemám na mysli obrazovou část, nýbrž textovou, konkrétně tu, která si klade za cíl přiblížit základy morfologie. Termín „stélka“ je celkem srozumitelný, horší je to s dalšími morfologickými útvary, jako jsou rhiziny, cilie, cephaloida, pseudocyphely  či fibrily. Konkrétním příkladem může být terčovka brázditá (Permelia sulcata), která je charakterizovaná především šedožlutými sorály vyrůstajícími ze zbrázděných míst stélky produkující drobné sorélie, přičemž spodní strana je volně připojená k substrátu četnými tmavými rhizinami“….. 
To ovšem nejsou jediné znaky a navíc některé nemusí být plně vyvinuty. Optimisticky rovněž nevyzní informace, že v České republice je rod terčovka reprezentován více jak padesáti druhy, přičemž většina z nich osídluje různé substráty, např. skály nebo kůru stromů bez ohledu na druh. Pokud se vám podařilo přečíst článek až sem, podívejte se ještě na fotografii trouchnivějícího úlomku větvičky porostlé lišejníkem, přesněji dvěma druhy. Terčovkou brázditou - Parmelia sulcata a terčovkou bublinatou - Hypogymnia physodes, která je zakroužkována. Vidíte nějaký markantní rozdíl? Patrně ne. Určování vyžaduje nezbytné penzum poznatků, praxi a vyvinutý cit pro detaily. Determinaci obou druhů lišejníků potvrdil Mgr. Ondřej Peksa, Ph.D. z botanického oddělení Západočeského muzea v Plzni. A závěrem? Připouštím, že jsem značnou část čtenářů od zájmu o lišejníky odradil, nicméně pro některé příznivce přírody se může článek stát určitou výzvou. Snad.
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu
· Další články od autora Prof. Patocka
Túje a jejich obsahové látky

  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 24

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.03 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace