Andrographolidy: bioaktivní látky právenky latnaté
(Andrographis paniculata)
Jiří Patočka, Uday Kumar Killi
Právenka latnatá (Andrographis paniculata), známá též jako měkkýn latnatý, je rostlina z čeledi Acanthaceae, původem z Indie a Srí Lanky. V jižní a jihovýchodní Asii se tradičně používá pro léčbu bakteriálních infekcí a některých nemocí (Purushothaman et al., 2020; Kumar et al., 2021). K těmto účelům se většinou používaly listy a kořeny. Právenka roste na vlhkých a stinných stanovištích, kde dorůstá do výšky 30–110 cm. Má štíhlou tmavězelenou lodyhu čtvercového průřezu s podélnými rýhami, listy o rozměrech až 8 cm na délku a 2,5 cm na šířku a malé narůžovělé květy. Plodem je tobolka dlouhá asi 2 cm a široká několik milimetrů, v které je velké množství drobných žlutohnědých semen. Právenka latnatá kvete od září do prosince.
Právenka latnatá je léčivá rostlina používaná již od starověku. Tradičně se používá k léčbě běžného nachlazení, průjmu, horečky či žloutenky, ale také jako tonikum a při sexuální dysfunkci (Malahubban et al., 2013). Posiluje také imunitu (Banerjee et al., 2021). Hlavními bioaktivními fytochemikále právenky jsou andrographolidy (Alipanah-Moghadam et al., 2021), skupina diterpenickách laktonů s protizánětlivým a antibakteriálním účinkem (Dai et al., 2019). Moderní výzkum ukázal, že jejich farmakologické působení je však mnohem širší a nedávné studie prokázaly, že andrographolidy mají také antivirové účinky (Jiang et al., 2021), včetně viru SARS-CoV-2 (Silveira et al., 2020; Murugan et al., 2021).
Literatura
Alipanah-Moghadam R, Mehri A, Manafi F, Malekzadeh V, Nemati A, Aghamohammadi V, Mazani M, Cain CTC, Mohammadzadeh-Vardin M. Andrographolide, a novel inducer of apelin gene expression. J Ethnopharmacol. 2021; 280: 114487. doi: 10.1016/j.jep.2021.114487.
Banerjee S, Kar A, Mukherjee PK, Haldar PK, Sharma N, Katiyar CK. Immunoprotective potential of Ayurvedic herb Kalmegh (Andrographis paniculata) against respiratory viral infections - LC-MS/MS and network pharmacology analysis. Phytochem Anal. 2021; 32(4): 629-639. doi: 10.1002/pca.3011.
Dai Y, Chen SR, Chai L, Zhao J, Wang Y, Wang Y. Overview of pharmacological activities of Andrographis paniculata and its major compound andrographolide. Crit Rev Food Sci Nutr. 2019; 59(sup1): S17-S29. doi: 10.1080/10408398.2018.1501657.
Jiang M, Sheng F, Zhang Z, Ma X, Gao T, Fu C, Li P. Andrographis paniculata (Burm.f.) Nees and its major constituent andrographolide as potential antiviral agents. J Ethnopharmacol. 2021; 272: 113954. doi: 10.1016/j.jep.2021.113954.
Kumar S, Singh B, Bajpai V. Andrographis paniculata (Burm.f.) Nees: Traditional uses, phytochemistry, pharmacological properties and quality control/quality assurance. J Ethnopharmacol. 2021; 275: 114054. doi: 10.1016/j.jep.2021.114054.
Malahubban M, Alimon AR, Sazili AQ, Fakurazi S, Zakry FA. Phytochemical analysis of Andrographis paniculata and Orthosiphon stamineus leaf extracts for their antibacterial and antioxidant potential. Trop Biomed. 2013; 30(3): 467-480.
Murugan NA, Pandian CJ, Jeyakanthan J. Computational investigation on Andrographis paniculata phytochemicals to evaluate their potency against SARS-CoV-2 in comparison to known antiviral compounds in drug trials. J Biomol Struct Dyn. 2021; 39(12): 4415-4426. doi: 10.1080/07391102.2020.1777901.
Purushothaman A, Sufiya P, Meenatchi P, Sundaram R, Saravanan N. Antigenotoxic and Antimutagenic Effects of Andrographis paniculata, a Traditional Medicinal Herb against Genotoxicity of Cyclophosphamide: An In Vitro Study on Human Peripheral Lymphocytes. Prev Nutr Food Sci. 2020; 25(3): 246-253. doi: 10.3746/pnf.2020.25.3.246.
Silveira D, Prieto-Garcia JM, Boylan F, Estrada O, Fonseca-Bazzo YM, Jamal CM, Magalhães PO, Pereira EO, Tomczyk M, Heinrich M. COVID-19: Is There Evidence for the Use of Herbal Medicines as Adjuvant Symptomatic Therapy? Front Pharmacol. 2020; 11: 581840. doi: 10.3389/fphar.2020.581840.
