Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 9299 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Strmělka kyjonohá a její bioaktivní látky
Publikováno: Neděle, 26.09. 2021 - 13:58:14 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Strmělka kyjonohá a její bioaktivní látky

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

    Strmělka kyjonohá  (Ampulloclitocybe clavipes (Pers.) Redhead, Lutzoni, Moncalvo & Vilgalys 2002), dříve známá jako Clitocybe clavipes (Pers.) P. Kumm, je lupenatá houba z čeledi šťavnatkovité (Hygrophoraceae) (Lodge e tak., 2013). Má polokulovitý, později sklenutý a uprostřed prohloubený klobouk široký 20–100 mm, často s nízkým středovým hrbolkem. Je jemně plstnatý a má šedou nebo šedohnědou barvu. Lupeny jsou nejprve bělavé a později krémové nebo nažloutlé a dlouze sbíhají na třeň. Třeň je v horní části válcovitý a na bázi hlízovitě rozšířený, což je nápadné zejména u mladších plodnic. Dužnina je bílá, je sladce aromatická a má mírnou chuť. Výtrusný prach je bílý. Výtrusy jsou eliptické, 6–9 x 4–5 µm. 



     Roste dosti hojně, od července do listopadu, v opadu jehličnatých i listnatých lesů téměř na celé severní polokouli a snadno se pozná podle své baňaté nohy. Strmělka kyjonohá je v některých pramenech uváděna jako jedlá houba nevalné chuti, ale při souběžné konzumaci s alkoholem způsobuje podobné příznaky jako hnojník inkoustový (Coprinopsis atramentaria). Obsahuje toxiny, díky nimž je konzumace alkoholu nebezpečná (Kuo, 2021). Ke konzumaci ji spíše nedoporučujeme.

     Hlavními biologicky aktivními látkami strmělky kyjonohé jsou tři skupiny meroterpenoidních látek: clavipoly, clavipiny a clavilactony. Clavipoly A a B byly izolovány z plodnic nasbíraných v Číně a ve své molekule obsahují 12členný etherový kruh. Clavipiny A – C jsou meroterpenoidy a ve své molekule obsahují benzochinonové jádro kondenzované s azepinovým kruhem a desetičlenným uhlíkovým kruhem nesoucím a,β-epoxy skupinu a nenasycený-y-lakton. Nejpočetnější skupinou bioaktivních látek strmělky kyjonohé jsou clavilactony (A – E).

      Clavipoly vykazují cytotoxickou aktivitu proti některým buněčným liniím lidské rakoviny (Hela, SGC-7901, and SHG-44) (Sun et al., 2019a). Clavipiny A – C mají antiproliferativní aktivitu proti buňkám HepG2 a A549 s hodnotami IC50 4,28 ± 0,26 a 7,49 ± 0,41 µM (Sun et al., 2019b). Clavilactony A – C vykazují antifungální a antibakteriální účinky (Jiang et al., 2021). Jsou také silnými inhibitory tyrosinkinázy (Cassinelli et al., 2000). 
Poznámka k taxonomii:
Strmělka kyjonohá je typickým příkladem vývoje taxonomie. V roce 1801 ji Persoon nazval Agaricus clavipes.  Tehdy bylo takřka pravidlem, že se do toho rodu řadily lupenaté houby skoro automaticky. Časem se rod rozptýlil na několik jiných, podobných. Kyjanku přeřadil do rodu Clitocybe Kummer podle bílých výtrusů (a nejen s ohledem na barvu). Název  Clitocybe clavipes přetrval do roku 2002, kdy se udělala analýza DNA. Výsledky ukázaly, že má blízko k pestrým voskovkám, ale ne zas tak moc. Nicméně vznikl nový monotypický rod. Dnes je uznáván název Ampulloclitocybe clavipes. Jenže ne všechny mykologické příručky název respektují a tak se může stát, že se i dva fundovaní znalci neshodnou o jakou houbu jde, pokud ji nemají na stole. Spolehlivým rozlišovacím znakem při determinaci houby je tvar báze třeně a jeho měkká konzistence . Strmělka kyjonohá je asi jediná strmělka, která v případě starších plodnic voní nasládle, nikoliv vtíravě.
Literatura
Cassinelli G, Lanzi C, Pensa T, Gambetta RA, Nasini G, Cuccuru G, Cassinis M, Pratesi G, Polizzi D, Tortoreto M, Zunino F. Clavilactones, a novel class of tyrosine kinase inhibitors of fungal origin. Biochem Pharmacol. 2000; 59(12): 1539-1547. doi: 10.1016/s0006-2952(00)00278-1. PMID: 10799650.
Jiang M, Wu Z, Liu L, Chen S. The chemistry and biology of fungal meroterpenoids (2009–2019). Org Biomol Chem, 2021; 19: 1644-1704
Kuo M. (2021, September). Clitocyboid mushrooms. Retrieved from the MushroomExpert.Com Web site: http://www.mushroomexpert.com/clitocyboid.html
Lodge J, Padamsee M, et alů. Molecular phylogeny, morphology, pigment chemistry and ecology in Hygrophoraceae (Agaricales). Fungal Diversity 2014; 64: 1-99.
Sun Z, Xu, X, Liang H, Xia X, Ma G, Shi L. Five New Meroterpenoids from the Fruiting Bodies of the Basidiomycete Clitocybe clavipes with Cytotoxic Activity. Molecules 2019a; 24(22): 4015. https://doi.org/10.3390/molecules24224015
Sun Z, Zhu N, Zhou M, Huo X, Wu H, Tian Y, Yang J, Ma G, Yang YL, Xu X. Clavipines A–C, antiproliferative meroterpenoids with a fused azepine skeleton from the basidiomycete Clitocybe clavipes. Org Chem Front 2019b; 6: 3759-3765.
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 10

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.10 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace