Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 8695 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Vrcholák arjuna a ethnomedicína
Publikováno: Neděle, 31.10. 2021 - 14:38:48 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Vrcholák arjuna a ethnomedicína

Jiří Patočka, Mohd Khasiv

     Vrcholáky (Terminalia spp.), čeleď Combretaceae, jsou léčivé rostliny se širokým spektrem léčivých vlastností. Jsou využívány jako tradiční léčiva v Asii, zejména v Indii. Obsahují různé sekundární metabolity s řadou farmakologických účinků (Navrátilová a Patočka, 2020) a zajímá se o ně i současná západní medicína (Nigam et al., 2020).

     Vrcholák arjuna (Terminalia arjuna), známý jako arjuna tree nebo jen arjuna, je listnatý strom rostoucí v Asii, který může dosahovat až 25 metrů výšky. Kmen stromu je velice bytelný a strom vytváří mohutnou klenbu větví. Listy jsou zelené na líci a hnědé na rubu, kuželovité, podlouhlé, kůra stromu je hladká a šedá. Květy jsou světle žluté a objevují se v březnu až červnu. Plodem je lysé, vláknité, zdřevnatělé ovoce, které může mít až 5 cm v průměru a je rozdělené do 5 separátních oddělení. Arjuna plodí ovoce v září až říjnu (Thakur et al., 2021).



     Původní domovinou arjuny je jižní a centrální Indie. Dodnes se běžně vyskytuje blízko říčních břehů, nedaleko řek anebo ve vyschlých korytech řek v západním Bengálsku. Roste i na dalších místech Asie, ale nikde není příliš hojný. Z dostupných pramenů vyplývá, že arjuna byla poprvé léčebně využita v Ayurvédě v sedmém století před Kristem k léčbě srdečních nemocí (Zhang et al., 2019). Dodnes je v Indii k léčbě kardiovaskulárních chorob používána (Rastogi et al., 2016) a je jednou z mála rostlin, kterou uznává i západní medicína (Maulik et al., 2010). Dodnes se sice nezná přesný mechanismus účinku, nicméně v Indii byla tato kůra používána jako lék první volby již od nepaměti a používá se dodnes (Wallace, 2020). Indická medicína používala a stále používá oblíbený mléčný výluh z této rostliny (Dube et al., 2016). Z dalších využití arjuny je zmiňováno její využití u silného vnitřního krvácení, srdečního selhání a vředů a lokálně v podobě zásypu k léčení poranění (Dwivedi  et al., 2005; Jayashankar et al., 2011). V minulosti byla arjuna využívána k harmonizování tří přírodních prvků: kapha, vata a pitta. Při jejich dysbalancí dochází podle indické medicíny k projevům astmatu a potížím se žlučníkem. 

     Jednou z bioaktivních látek izolovaných z arjuny je bicyklický triterpen nazvaný gamma-polypodatetraen (Füll, 2001), který byl připraven také synteticky (Kinoshita et al., 2002; Sato et al., 2002).

Gamma-polopodatetraen

Literatura

Dube N, Nimgulkar C, Bharatraj DK. Validation of therapeutic anti-inflammatory potential of Arjuna Ksheera Paka - A traditional Ayurvedic formulation of Terminalia arjuna. J Tradit Complement Med. 2016; 7(4): 414-420. doi: 10.1016/j.jtcme.2016.11.006. PMID: 29034188.

Dwivedi S, Aggarwal A, Agarwal MP, Rajpal S. Role of Terminalia arjuna in ischaemic mitral regurgitation. Int J Cardiol. 2005; 100(3): 507-508. doi: 10.1016/j.ijcard.2004.10.045.

Füll C. Bicyclic triterpenes as new main products of squalene-hopene cyclase by mutation at conserved tyrosine residues. FEBS Lett. 2001; 509(3): 361-364. doi: 10.1016/s0014-5793(01)03153-2. 

Jayashankar S, Panagoda GJ, Amaratunga EA, Perera K, Rajapakse PS. A randomised double-blind placebo-controlled study on the effects of a herbal toothpaste on gingival bleeding, oral hygiene and microbial variables. Ceylon Med J. 2011; 56(1): 5-9. doi: 10.4038/cmj.v56i1.2887.

Kinoshita M, Ohtsuka M, Nakamura D, Akita H. First synthesis of (+)-alpha- and (+)-gamma-polypodatetraenes. Chem Pharm Bull (Tokyo). 2002; 50(7): 930-934. doi: 10.1248/cpb.50.930.

Maulik SK, Katiyar CK. Terminalia arjuna in cardiovascular diseases: making the transition from traditional to modern medicine in India. Curr Pharm Biotechnol. 2010; 11(8): 855-860. doi: 10.2174/138920110793262051.

Navrátilová Z, Patočka J. Obsahové látky dřevin rodu Terminalia L. a jejich účinky na nervový systém. Psychiatrie 2020; 24(4): 174-177.

Nigam M, Mishra AP, Adhikari-Devkota A, Dirar AI, Hassan MM, Adhikari A, Belwal T, Devkota HP. Fruits of Terminalia chebula Retz.: A review on traditional uses, bioactive chemical constituents and pharmacological activities. Phytother Res. 2020; 34(10): 2518-2533. doi: 10.1002/ptr.6702.

Rastogi S, Pandey MM, Rawat AK. Traditional herbs: a remedy for cardiovascular disorders. Phytomedicine. 2016; 23(11):1082-1089. doi: 10.1016/j.phymed.2015.10.012.

Sato T, Sasahara S, Yamakami T, Hoshino T. Functional analyses of Tyr420 and Leu607 of Alicyclobacillus acidocaldarius squalene-hopene cyclase. Neoachillapentaene, a novel triterpene with the 1,5,6-trimethylcyclohexene moiety produced through folding of the constrained boat structure. Biosci Biotechnol Biochem. 2002; 66(8): 1660-1670. doi: 10.1271/bbb.66.1660.

Thakur S, Kaurav H, Chaudhary G. Terminalia arjuna: A Potential Ayurvedic Cardio Tonic. Int J Res Appl Sci Biotechnol. 2021; 8(2), 227-236. doi.org/10.31033/ijrasb.8.2.30

Wallace RK. Ayurgenomics and Modern Medicine. Medicina (Kaunas). 2020; 56(12): 661. doi: 10.3390/medicina56120661.

Zhang XR, Kaunda JS, Zhu HT, Wang D, Yang CR, Zhang YJ. The Genus Terminalia (Combretaceae): An Ethnopharmacological, Phytochemical and Pharmacological Review. Nat Prod Bioprospect. 2019; 9(6): 357-392. doi: 10.1007/s13659-019-00222-3.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 4.71
Účastníků: 14

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.08 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace