Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 300937 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Vratička heřmánkolistá: kapradina co nevypadá jako kapradina
Publikováno: Pátek, 04.02. 2022 - 10:04:45 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Vratička heřmánkolistá: kapradina co nevypadá jako kapradina

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Vratička heřmánkolistá (Botrychium matricariifolium) je druh kapradiny z čeledi hadilkovité (Ophioglossaceae). Vratičky jsou drobné pozemní kapradiny s krátkým, vzpřímeným oddenkem. Mají nažloutlé až černé kořeny, 0,5 až 2 mm tlusté, někdy větvené. Listy jsou rozdělené na sterilní a fertilní část a spočívají na dlouhé, dužnaté stopce. Sterilní část listu je laločnatá až jednoduše či vícenásobně zpeřená nebo řidčeji celistvá, s vidličnatou žilnatinou. Fertilní část, tzv. sporofor je jednoduše až trojnásobně zpeřený a nese velká, přisedlá nebo krátce stopkatá, kulovitá sporangia uspořádaná ve 2 řadách na větvích sporoforu. Sporangia pukají 2 chlopněmi. Gametofyt je nezelený, široce vejcovitého tvaru a pokrytý rhizoidy. Vratičky jsou vývojově staré kapradiny, vzhledem k jejich subtilnímu vzrůstu však téměř zcela chybějí fosilní doklady (William a Waller, 2012).

Vratička heřmánkolistá. Foto: Tomasz Stosik.



     Rod vratička zahrnuje asi 63 druhů a je rozšířen téměř po celém světě, zejména v severských oblastech. V rámci celé Evropy roste celkem 7 druhů vratiček. V České republice se vyskytují 3 druhy. Nejběžnější je vratička měsíční (Botrychium lunaria), vzácnější je vratička mnohoklasá (Botrychium multifidum) rostoucí ve středních až vyšších polohách a nejvzácnějším druhem je vratička heřmánkolistá (Botrychium matricariifolium), o níž pojednává náš článek. Vratička heřmánkolistá je kriticky ohrožená rostlina a to nejen v ČR.
Vratička heřmánkolistá na poštovní známce Běloruské republiky.
     Charakteristickým rysem této kapradiny je, že na první pohled jako kapradina vůbec nevypadá. Podzemní gametofyt a později i podzemní sporofyt této kapradiny se nejprve vyvíjejí 5-10 let pod zemí a teprve poté se po dobu 3 až 4 let začne nad zemí objevovat zelený sporofyt. Nadzemní část se objevuje kolem poloviny dubna, výtrusy dozrají a vypadají začátkem června. Kapradina je malá, její velikost je 6–20 cm. Již od raného stádia klíčící spory a po celý zbytek podzemního i nadzemního životního cyklu, je k výživě nutná mykorhiza, na níž je plně závislá (Kubát, 2002).
     Pteridofyty (mechy, přesličky a kapradiny) byly po staletí používány na různé nemoci, ale ve srovnání s krytosemennými rostlinami tvoří relativně malou skupinu léčivých rostlin. Fytochemická analýza však ukazuje, že četné druhy pteridofytů jsou dobrým zdrojem ceněných rostlinných léků použitelných k léčbě různých zdravotních problémů a nemocí. Mezi sekundární metabolity izolované z pteridofytů a uváděné pro jejich léčivé vlastnosti patří zejména alkaloidy, polyfenoly a flavonoidy.  Četné studie prokázaly, že extrakty pteridofytů a z nich izolované sekundární metabolity mají široké spektrum farmakologických aktivit, včetně protizánětlivých, protirakovinných, cytotoxických, antibakteriálních, antiparazitárních, antifungálních, antivirových a inhibičních účinků na acetyl- a butyrylcholinesterázu. Mei nejvýznamnější sekundární metabolity patří např. flavonoidy (Warashina et al., 2012).Důležité je, že z 205 evropských druhů pteridofytů bylo fytochemicky a/nebo biologicky prozkoumáno pouze asi 40 druhů (Szypu³a a Pietrosiuk, 2021). Takovým málo prozkoumaným pteridofytem je také vratička heřmánkolistá, jejímuž detailnímu fytochemickému zkoumání brání zejména její zařazení mezi kriticky ohrožené druhy (Machačná, 2007).
Poděkování
Autoři děkují Dr. Tomáši Stosikovi z Katedry botaniky a ekologie Technicko-přírodní univerzity v Bydhošči za možnost použít jeho fotografii vratičky heřmánkolisté.
Literatura 
Kubát K. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. 927 s.
Machačná K. Farmaceuticky perspektivní látky z chráněných druhů rostlin. Diplomová práce, UK Praha, Farm. Fakulta Hradec Králové, 2007. 100 s.
Stosik T. Nowe stanowisko podej¼rzonów: marunowego Botrychium matricariifolium i ksiê¿ycowego Botrychium lunaria w Borach Tucholskich. Chroñmy Przyr Ojcz. 2011; 67(4): 351–354.
Szypu³a WJ, Pietrosiuk A. Biology, Phytochemistry, Pharmacology, and Biotechnology of European Ferns, Club Mosses, and Horsetails: A Review. Medicinal Plants, 2021; 605-660.
Warashina T, Umehara K, Miyase T. Flavonoid glycosides from Botrychium ternatum. Chem Pharm Bull. 2012;  60(12),:1561-1573.
Williams EW, Waller DM. Phylogenetic placement of species within the genus Botrychium ss (Ophioglossaceae) on the basis of plastid sequences, amplified fragment length polymorphisms, and flow cytometry. Int J Plant Sci. 2012; 173(5): 516-531.
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 12

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.04 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace