Vratička
heřmánkolistá: kapradina co nevypadá jako kapradina
Jiří
Patočka, Radoslav Patočka
Vratička heřmánkolistá
(Botrychium matricariifolium) je druh kapradiny z čeledi hadilkovité
(Ophioglossaceae). Vratičky jsou drobné pozemní kapradiny s krátkým, vzpřímeným
oddenkem. Mají nažloutlé až černé kořeny, 0,5 až 2 mm tlusté, někdy větvené. Listy
jsou rozdělené na sterilní a fertilní část a spočívají na dlouhé, dužnaté
stopce. Sterilní část listu je laločnatá až jednoduše či vícenásobně zpeřená
nebo řidčeji celistvá, s vidličnatou žilnatinou. Fertilní část, tzv. sporofor
je jednoduše až trojnásobně zpeřený a nese velká, přisedlá nebo krátce
stopkatá, kulovitá sporangia uspořádaná ve 2 řadách na větvích sporoforu.
Sporangia pukají 2 chlopněmi. Gametofyt je nezelený, široce vejcovitého tvaru a
pokrytý rhizoidy. Vratičky jsou vývojově staré kapradiny, vzhledem k jejich
subtilnímu vzrůstu však téměř zcela chybějí fosilní doklady (William a Waller,
2012).
Vratička heřmánkolistá. Foto: Tomasz Stosik.
Rod vratička zahrnuje asi 63 druhů a je rozšířen téměř po celém světě, zejména v severských oblastech. V rámci celé Evropy roste celkem 7 druhů vratiček. V České republice se vyskytují 3 druhy. Nejběžnější je vratička měsíční (Botrychium lunaria), vzácnější je vratička mnohoklasá (Botrychium multifidum) rostoucí ve středních až vyšších polohách a nejvzácnějším druhem je vratička heřmánkolistá (Botrychium matricariifolium), o níž pojednává náš článek. Vratička heřmánkolistá je kriticky ohrožená rostlina a to nejen v ČR.
Vratička heřmánkolistá na poštovní známce Běloruské republiky.
Charakteristickým rysem této kapradiny je, že na první pohled jako kapradina vůbec nevypadá. Podzemní gametofyt a později i podzemní sporofyt této kapradiny se nejprve vyvíjejí 5-10 let pod zemí a teprve poté se po dobu 3 až 4 let začne nad zemí objevovat zelený sporofyt. Nadzemní část se objevuje kolem poloviny dubna, výtrusy dozrají a vypadají začátkem června. Kapradina je malá, její velikost je 6–20 cm. Již od raného stádia klíčící spory a po celý zbytek podzemního i nadzemního životního cyklu, je k výživě nutná mykorhiza, na níž je plně závislá (Kubát, 2002).
Pteridofyty (mechy, přesličky a kapradiny) byly po staletí používány na různé nemoci, ale ve srovnání s krytosemennými rostlinami tvoří relativně malou skupinu léčivých rostlin. Fytochemická analýza však ukazuje, že četné druhy pteridofytů jsou dobrým zdrojem ceněných rostlinných léků použitelných k léčbě různých zdravotních problémů a nemocí. Mezi sekundární metabolity izolované z pteridofytů a uváděné pro jejich léčivé vlastnosti patří zejména alkaloidy, polyfenoly a flavonoidy. Četné studie prokázaly, že extrakty pteridofytů a z nich izolované sekundární metabolity mají široké spektrum farmakologických aktivit, včetně protizánětlivých, protirakovinných, cytotoxických, antibakteriálních, antiparazitárních, antifungálních, antivirových a inhibičních účinků na acetyl- a butyrylcholinesterázu. Mei nejvýznamnější sekundární metabolity patří např. flavonoidy (Warashina et al., 2012).Důležité je, že z 205 evropských druhů pteridofytů bylo fytochemicky a/nebo biologicky prozkoumáno pouze asi 40 druhů (Szypu³a a Pietrosiuk, 2021). Takovým málo prozkoumaným pteridofytem je také vratička heřmánkolistá, jejímuž detailnímu fytochemickému zkoumání brání zejména její zařazení mezi kriticky ohrožené druhy (Machačná, 2007).
Poděkování
Autoři děkují Dr. Tomáši Stosikovi z Katedry botaniky a ekologie Technicko-přírodní univerzity v Bydhošči za možnost použít jeho fotografii vratičky heřmánkolisté.
Literatura
Kubát K. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. 927 s.
Machačná K. Farmaceuticky perspektivní látky z chráněných druhů rostlin. Diplomová práce, UK Praha, Farm. Fakulta Hradec Králové, 2007. 100 s.
Stosik T. Nowe stanowisko podej¼rzonów: marunowego Botrychium matricariifolium i ksiê¿ycowego Botrychium lunaria w Borach Tucholskich. Chroñmy Przyr Ojcz. 2011; 67(4): 351–354.
Szypu³a WJ, Pietrosiuk A. Biology, Phytochemistry, Pharmacology, and Biotechnology of European Ferns, Club Mosses, and Horsetails: A Review. Medicinal Plants, 2021; 605-660.
Warashina T, Umehara K, Miyase T. Flavonoid glycosides from Botrychium ternatum. Chem Pharm Bull. 2012; 60(12),:1561-1573.
Williams EW, Waller DM. Phylogenetic placement of species within the genus Botrychium ss (Ophioglossaceae) on the basis of plastid sequences, amplified fragment length polymorphisms, and flow cytometry. Int J Plant Sci. 2012; 173(5): 516-531.
