Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 274901 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Čemeřice nachová, mystická kráska, co má na víc než být jen ozdobou zahrádky
Publikováno: Středa, 02.03. 2022 - 09:02:44 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Čemeřice nachová, mystická kráska, co má na víc než být jen ozdobou zahrádky

Jiří Patočka 

     Rod čemeřice (Helleborus) z čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae) zahrnuje asi 45 druhů rostlin rozšířených převážně v jižní a jihovýchodní Evropě a ve východní Asii. U nás se čemeřice vyskytují jen zplaněle, ale často se pěstují na zahradách jako okrasná rostlina (Patočka, 2009).  Oblíbeným druhem je čemeřice nachová (Helleborus purpurascens). Jedná se o 15–30 cm vysokou vytrvalou bylinu se silným podzemním oddenkem. Na bázi jsou většinou dva přízemní listy, které jsou dlouze řapíkaté, s řapíky dlouhými asi 20–30 cm. Květy jsou velké a rostliny kvetou brzy na jaře: od února do dubna, a když je mírná zima, rozkvete již v lednu.

 Foto: Ing. Milena Patočková



     Již ve středověku se vědělo, že rostlina je jedovatá a byla spojována se světem duchů a zemřelých (Wernera, Ebel, 1994). Vykuřování čemeřicí pomáhalo lidem posedlým duchy a zbavovalo člověka melancholie. Na prášek rozdrcený kořen byl prostředkem lidové magie. Pokud se člověk potřeboval dostat někam nepozorován, stačilo sypat prášek před sebou. Rozdrcený sušený kořen smíchaný s česnekem a sirným květem se používal jako tzv. Faustovo kuřidlo (do Sameiro Barroso, 2015).  Když bylo kuřidlo nasypáno na žhavé dřevěné uhlí a tento úkon byl navíc provázen pronášením tajných formulí, bylo možné si podmanit zlé duchy (Balázs et al., 2020). 
     Čemeřice obsahují  řadu steroidních glykosidů, které jsou hlavními toxickými principy těchto rostlin (Bassarello et al., 2008). Jsou to např. helleborein, helleborin, hellebortin nebo hellebrin (http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=print&sid=222 ). Helleborein má silně dráždivé účinky na sliznici a způsobuje zánět spojivek, kýchání apod. Při větších dávkách dráždí trávicí ústrojí. Helleborin má neurotoxické účinky. Dříve užívaný hellebrin zesiluje srdeční stah. Všechny steroidní glykosidy vykazují silnou kardiotoxicitu, vyvolávají srdeční arytmie a mohou způsobit zástavu srdce (Bossi et al., 1981). Otrava čemeřicí se projevuje pálením v ústech, silným sliněním, zvracením, průjmem a křečovými bolestmi zažívacího traktu. Puls bývá pomalý a nepravidelný, zorničky rozšířené, člověk pociťuje slabost, závratě a upadá do bezvědomí. Prognóza otrav čemeřicí je vždy vážná a je třeba co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc. Otrava bez lékařské pomoci může skončit smrtí.
     V současné době nemá čemeřice využití v oficiální medicíně. Pro její vysokou toxicitu bylo od jejího používání upuštěno. Našla však nové uplatnění jako zahradní květina, kvetoucí časně zjara. Intenzivní kulturní šlechtění čemeřic sice nemá příliš dlouhou historii, ale byly již vyšlechtěny vcelku stabilní linie s květy velkými až 9 cm. Existují i rostliny s čistě bílými květy, schopnými kvést tak, aby mohly být dodány na vánoční trh. 
    Ani medicína se však možnosti využití čemeřic ve prospěch zdraví nevzdává. Stále jsou v nich nacházeny zajímavé sekundární metabolity s možným klinickým potenciálem (Grigore et al., 2021; Yokosuka et al., 2021; Grašič et al., 2022).  Četné fytochemické sloučeniny izolované z druhů Helleborus mohou být užitečné při různých chronických onemocněních a zejména v oblasti onkologie mají bioaktivní látky čemeřic velkou naději na uplatnění v terapii rakoviny (Ma et al., 2018; Martucciello  et al., 2018; Iguchi et al., 2020;  Pilut et al., 2022).
Literatura
Balázs VL, Filep R, Ambrus T, Kocsis M, Farkas Á, Stranczinger S, Papp N. (2020). Ethnobotanical, historical and histological evaluation of Helleborus L. genetic resources used in veterinary and human ethnomedicine. Genetic Res Crop Evol. 2020; 67(3): 781-797.
Bassarello C, Muzashvili T, Skhirtladze A, Kemertelidze E, Pizza C, Piacente S. Steroidal glycosides from the underground parts of Helleborus caucasicus. Phytochemistry. 2008; 69: 1227-1233.
Bossi M, Brambilla G, Cavalli A, Marzegalli M, Regalia F. Threatening arrhythmia by uncommon digitalic toxicosis. [Article in Italian] G Ital Cardiol. 1981; 11: 2254-2257.
do Sameiro Barroso M. The hellebore, the plant beloved by the Greeks: the reasons behind a myth. Vesalius, 2015; 21(2): 30-37.
Grašič M, Dacar M, Gaberščik A. Comparative Study of Temporal Changes in Pigments and Optical Properties in Sepals of Helleborus odorus and H. niger from Prebloom to Seed Production. Plants, 2022; 11(1): 119.
Grigore A, Bubueanu C, Pirvu L, Neagu G, Bejanaru I, Vulturescu V et al. Immunomodulatory Effect of Helleborus purpurascens Waldst Kit Plants, 2021;  10(10): 1990.
Iguchi T, Yokosuka A, Kawahata R, Andou M, Mimaki Y. Bufadienolides from the whole plants of Helleborus foetidus and their cytotoxicity. Phytochemistry, 2020; 172: 112277.
Ma L, Meng Y, Tu C, Cao X, Wang H, Li Y et al. A cardiac glycoside HTF-1 isolated from Helleborus thibetanus Franch displays potent in vitro anti-cancer activity via caspase-9, MAPK and PI3K-Akt-mTOR pathways. Europ J Med Chem. 2018; 158, 743-752.
Martucciello S, Paolella G, Muzashvili T, Skhirtladze A, Pizza C, Caputo I, Piacente S. Steroids from Helleborus caucasicus reduce cancer cell viability inducing apoptosis and GRP78 down-regulation. Chemico-Biological Interactions, 2018; 279: 43-50.
Patočka J. Už vám kvete na zahrádce čemeřice? Vesmír 2009; 88: 108.
Pilut CN, Manea A, Macasoi I, Dobrescu A, Georgescu D, Buzatu R et al. Comparative Evaluation of the Potential Antitumor of Helleborus purpurascens in Skin and Breast Cancer. Plants, 2022; 11(2): 194.
Werner K, Ebel F. Life history of the genus Helleborus. Flora (Germany), 1994.  
Yokosuka A, Inomata M, Yoshizawa Y, Iguchi T, Mimaki Y. Bufadienolides and ecdysteroids from the whole plants of Helleborus niger and their cytotoxicity. J Nat Med. 2021; 75(2), 393-402.
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 13

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.03 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace