Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 6129 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Terčovka otrubčitá a její bioaktivní sekundární metabolity
Publikováno: Neděle, 27.03. 2022 - 10:39:16 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Terčovka otrubčitá a její bioaktivní sekundární metabolity

Radoslav Patočka, Jiří Patočka

     Terčovka otrubčitá (Pseudevernia furfuracea) (čeleď Parmeliaceae) je charakteristickým zástupcem tzv. epifytických lišejníků (rostoucích na žijících rostlinách, přesněji dřevinách, aniž by na nich parazitovaly) středních a vyšších poloh (Halda et al., 2016). V České republice to je poměrně častý druh rostoucí na kůře stromů, nejčastěji smrků a bříz. Terčovka otrubčitá má stužkovitě lupenitou, až 10 cm dlouhou stélku s úzkými laloky připojenými na jednom místě, přesněji v místě prvotního větvení. Na první pohled se proto jeví jako nějaký keříčkový lišejník, kterých je mnoho.  Laloky jsou na svrchní straně šedobílé až šedozelené, pokryté četnými izidiemi, pomocí kterých se lišejník vegetativně rozmnožuje. Izidie jsou výrůstky o velikosti od 40 μm do 1 mm, rozptýlené po celém povrchu stélky. Spodní strana laloků je zprvu světle šedá, později šedohnědá až černá. Významným znakem při determinaci tohoto druhu jsou dovnitř zavinuté okraje. Jako zajímavost uvádíme nezvyklé množství latinských synonym tohoto druhu. Je jich 44.  Podle alfabetického pořádku je prvním synonymem Borrera furfuracea (L.) Ach. a posledním Tenorea furfuracea (L.) Tornab (Vězda a Liška, 1999).



     Terčovka otrubčitá je využívána v lidovém léčitelství mnoha zemí, např. v Turecku se používá k léčbě ran, ekzémů a hemoroidů (Güvenç et al., 2012). Látky v ní obsažené mají totiž antimikrobiální a antioxidační aktivity in vitro a in vivo účinky antinociceptivní a protizánětlivé s významnou schopností hojení ran. Z bioaktivních látek terčovky je v největším množství zastoupen methyl ester kyseliny atrarové (Aslan et al., 2006) a směs methyl-hematommátu (Baumann, 1960) a methyl-chlorhematommátu (Bayır et al., 2006). Ve značném množství jsou také přítomny fenoly a flavonoidy a také polynenasycené mastné kyseliny (Sarikurkcu et al., 2016). Převládajícími fenolickými sloučeninami jsou kyselina evernová, kyselina fysodalová a kyselina usnová (Aoussar et al., 2021).

     Různé přírodní produkty se ukázaly jako zajímavé molekuly s antineurodegenerativním a antidiabetickým potenciálem. O lišejnících jako potenciálních terapeutikách u těchto poruch je však známo jen málo. Proto by bylo vhodné zaměřit se na antineurodegenerativní a antidiabetický potenciál lišejníků, kterým byla až dosud věnována je malá pozornost (Kosanić a Ranković, 2019).

Literatura:

Aslan A, Güllüce M, Sökmen M, Adιgüzel A, Fikrettin Sahin A, Özkan H.Antioxidant and antimicrobial properties of the lichens Cladonia foliacea, Dermatocarpon miniatum, Evernia divaricata, Evernia prunastri, and Neofucella pulla. Pharm Biol. 2006; 44(4): 247-252.

Aoussar N, Achmit M, Es-sadeqy Y. et al. Phytochemical constituents, antioxidant and antistaphylococcal activities of Evernia prunastri (L.) Ach., Pseudevernia furfuracea (L.) Zopf. and Ramalina farinacea (L.) Ach. from Morocco. Arch Microbiol. 2021;  203: 2887–2894. https://doi.org/10.1007/s00203-021-02288-5

Güvenç A, Akkol EK, Süntar İ, Keleş H, Yıldız S, Çalış İ. Biological activities of Pseudevernia furfuracea (L.) Zopf extracts and isolation of the active compounds. J Ethnopharmacol. 2012;  144(3): 726-734.

Halda J, Kučera J, Koval Š. Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 1, Správa Krkonošského národního parku 2016.

Kosanić M, Ranković B. Antineurodegenerativní a antidiabetická aktivita lišejníků. In: Ranković B. (eds) Lichen Secondary Metabolites. Springer, Cham. 2019. https://doi.org/10.1007/978-3-030-16814-8_8

Sarikurkcu C, Kocak MS, Calapoglu M, Ocal C, Tepe B. Biological and phytochemical evaluation: Pseudevernia furfuracea as an alternative multifunctional agent. J Functional Foods, 2016; 24: 11-17.

Vězda A, Liška J. Katalog lišejníků České republiky. – Botanický ústav ČSAV, Průhonice, 1999.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 80

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.08 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace