Hura chřestivá: jedovatý tropický strom

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

     Hura chřestivá (Hura crepitans L.) je stálezelený tropický strom z čeledi pryšcovitých (Euphorbiaceae), jehož domovem je tropická Střední a Jižní Amerika a Karibik. Hura je původní indiánský název. Ale strom je také znám pod jménem jabillo (Francis, 2000). Hura chřestivá je v současné době intenzivně vysazována v Číně, ale v severní Austrálii, kam byla dovezena již dříve, se stala invazivní rostlinou (Randall, 2017). Dává přednost částečně zastíněným až slunečným lokalitám vlhkých oblastí s humózní půdou.

     Tento stálezelený strom dorůstá výšky 20–40 m, ale výjimkou nejsou jedinci, jejichž výška dosahuje 60 metrů. Průměr kmene může být až 2 metry. Kmen a hlavní větve mají hladkou hnědou kůru, kterou pokrývají silné, kuželovité trny, dlouhé 1–2 cm. Celá rostlina je prostoupena mléčnicemi ronícími při poranění bílý silně jedovatý latex (Paniagua-Zambrana et al., 2020). Listy jsou střídavé, značně velké, dlouze řapíkaté. Řapík je až 20 cm dlouhý, u báze má dva palisty. Čepel je protáhle až vejčitě srdčitá, leskle zelená, na rubu ochmýřená. 

     Hura je rostlina jednodomá, ale květy jsou jednopohlavné. Květy nemají korunní lístky. Samčí květy mají červenohnědou barvu a jsou směstnány do dlouze stopkatých, 6–10 cm dlouhých kuželovitých klasů. Samičí květy jsou jednotlivé, krátce stopkaté a vyrůstají v úžlabí listů nebo na bázi klasů samčích květů . Mají až 5 cm dlouhou čnělku s talířovitě rozšířenou, v zuby rozeklanou bliznou červenofialové barvy. Plody mají tvar malé dýně. Jsou to okrouhlé, shora zploštělé, 3–4 cm dlouhé a 6–8 cm široké dřevnaté tobolky, skládající se z 12–18 širokých jednosemenných pouzder. Semena jsou okrouhlá, zploštělá, až 2 cm velká. V době zralosti plody s třeskem explodují a semena jsou vymrštěna rychlostí 70 m/s až do vzdálenosti 45 m (Swaine a Beer, 1977) (někdy se udává až 100 m).

     Plody byly dříve používány jako zásobníky na pudr, tzv. posýpátka. Odtud anglický název "Sandbox tree". Bílou mléčnou šťávu – latex – používali rybáři jako jed na ryby (Sakata et al., 1971). V Karibiku z něj připravovali šípový jed (Jones, 2021). Latex, semena, listy a kůra z kořene se používají v lidovém léčitelství (Owojuyigbe et al., 2020). Listy a latex hury se v lokální aplikaci používají k léčbě kožních onemocnění a infekcí, revmatismu a neuralgií. Při vnitřním užití slouží k vyvolání zvracení a proti střevním parazitům (Wink a van Wyk, 2008). Z vysoce kvalitního dřeva, které se prodává pod obchodním názvem Habillo Hura, se vyrábí nábytek (Allen, 1964). Jednotlivé segmenty plodu ve tvaru delfína domorodci používali k výrobě náhrdelníků. Pro pěkný vzhled se pěstuje v ostatních tropických zemích světa jako okrasný i stínící strom. Hura je vzácně pěstována v botanických zahradách. 

     V zemích, kde hura chřestivá roste, jsou každoročně zaznamenávány otravy lidí, zejména mladistvých (Acebey et al., 2014), nikoliv však smrtelné. Akutní perorální toxicita metanolového extraktu hury, testovaná na laboratorních potkanech, prokázala, že hodnota LD₅₀ je vyšší než 2 g/kg (Ozioko et al., 2021). Latex silně dráždí pokožku a sliznice, pokud se dostane do očí, může dojít i k oslepnutí (Roth a Lindorf, 2002).

     Z latexu Hura crepitans byla izolována řada látek, z nichž významnou skupinu tvoří diterpeny dafnanovéhp typu (Trinel et al., 2020), z nichž nejznámější je huratoxin (Sakata et al., 1971). Huratoxin je vysoce toxický pro ryby (Cannon et al., 2004), ale má i řadu dalších biologických účinků (Owojuyigbe et al., 2020, 2022; Nie et al., 2021). Je také cytostatický a vykazuje významnou a selektivní inhibici buněčného růstu proti buněčné linii Caco-2 kolorektálního karcinomu (Trinel et al., 2020). V semenech a latexu jsou přítomny také lektiny hurin a crepitin (Wink a van Wyk, 2008).