Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 287863 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Zlatobýl obecný: bioaktivní látky
Publikováno: Úterý, 26.04. 2022 - 09:41:38 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Zlatobýl obecný: bioaktivní látky

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

     Zlatobýl obecný (Solidago virgaurea L.) je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae) s přímou lodyhou rostoucí až do výšky 1 m. Lodyžní zubaté listy jsou vejčitě eliptické až kopinaté a po obou stranách listů bývají krátké chlupy. Květenstvím je bohatá lata, ve které jsou uspořádány krátce stopkaté úbory. Žluté úbory se skládají z trubkovitých květů uprostřed úboru a z jazykovitých po okrajích. Plodem je světle hnědá nažka s chmýrem (Slavík, 2004; Sakaguchi et al., 2018).



     Zlatobýl roste v části severní polokoule mimo tropické a subtropické oblasti. Vyhledává spíše polostín a středně vlhké, neutrální až kyselé silikátové půdy, nepříliš bohaté na živiny. Nejčastěji proto roste na křovinatých stráních, skalách, ve světlých sušších lesích, na lesních světlinách a pasekách a na železničních náspech. Kvete od července do září (Slavík, 2004; Fursenco et al., 2020). Jde o vysoce polymorfní druh s řadou subspecií a mikrospecií. V České republice rostou dva poddruhy: subsp. virgaurea a subsp. minuta (Slavík, 2004).
Zlatobýl je rostlina využívaná již od pradávna v lidovém lékařství, používá se zejména nať. Podporuje látkovou výměnu a působí močopudně. Blahodárný účinek na lidské zdraví se projevuje u všech druhů ledvinových chorob a pomáhá při zánětech močových cest. Má také protizánětlivé účinky. Umí zeslabit silné menstruační krvácení a pomáhá také léčit špatně se hojící rány a ekzémy. Vnitřně se zlatobýl užívá ve formě čajů či kloktadel, zevně se užívá tinktura nebo odvar (Budzianowski et al., 2021).
     Tradiční použití zlatobýlu evropského jako diuretika je dobře zdokumentováno, ale pořád chybí dostatečné klinické údaje na podporu tohoto použití (Romano et al., 2021). Také možný mechanismus účinku není dostatečně prostudován (Tãmaº et al., 2021). Je zde také nedostatek údajů o klinické bezpečnosti a toxicitě této drogy (Baºaran et al., 2022). Poměrně dobře jsou prozkoumány nejvýznamnější bioaktivní látky zlatobýlu. Jsou to zejména terpenoidy, flavonoidy, fenoly, saponiny a polysacharidy.
     Terpenoidy jsou obsaženy zejména v éterickém oleji, který se získává z čerstvých kvetoucích vrcholků destilací s vodní parou. V tomto světle žlutém oleji z rostlin sbíraných na Altaji bylo identifikováno 60 látek. Nejvíce byl zastoupen α-pinen (36,5 %), myrcen (14,8 %), β-karyofylen (10,5 %), germakren D (8,2 %), β-pinen (7,1 %) a limonen a β-felandren (6,4 %) (Kalemba, 1998; Kalemba et al., 2004). Pozornost si zaslouží terpenoidy nalezené právě v tomto druhu zlatobýlu. Jsou to cis-sklerodanové diterpeny (kyseliny solidagové a cannaclerodanolid) a cis-sklerodanové laktony (Móricz et al., 2021).
     Flavonoidy jsou cennými produkty zlatobýlu. Jsou to zejména kaempferol, kvercetin, isorhamnetin, eriodictyol, naringenin, liquiritigenin a hesperetin (Kruk et al., 2019) a flavanolové glykosidy 3-arabinosidy, 3-galaktosidy, 3-glukosidy, 3-robinobiosidy a 3-rutinosidy kaempferolu a kvercetinu, 3-galaktosid, 3-glukosid a 3-rutinosid isorhamnetinu a 3-rhamnoglukosid rhamnetinu (Güntner et al., 1997), které vykazují antioxidační účinky a mají diuretickou aktivitu (Chodera et al., 1991).
      Saponiny jsou zastoupeny především virgaureasaponiny a solidagosaponiny (Fursenco et al., 2020).
Fenoly jsou zastoupeny kyselinou chlorogenovou, chinovou, kávovou, p-kumarovou, ferulovou nebo vanilovou (Kalemba, 1992) a jejich glykosidy, jako je například leiokarposid (Bader et al., 1990) nebo virgaureosid A (Hiller a Fötsch, 1986).
Literatura
Bader, G., Janka, M., Hannig, H. J., & Hiller, K.  Quantitative determination of leiocarposide in Solidago virgaurea L. Pharmazie, 1990; 45(5): 380-381.
Baaran, N., Paslı, D., & Baaran, A. A.  Unpredictable adverse effects of herbal products. Food and Chemical Toxicology, 2022; 159: 112762.
Budzianowski, J., Thiem, B., & Kikowska, M.  Solidago virgaurea L.—Chemical Composition, Traditional and Medicinal Use, Pharmaceutical Properties, Potential Applications, and Biotechnological Studies—A Review. Medicinal Plants, 2021; 661-692.
Fursenco, C., Calalb, T., Uncu, L., Dinu, M., & Ancuceanu, R.  Solidago virgaurea L.: a review of its ethnomedicinal uses, phytochemistry, and pharmacological activities. Biomolecules, 2020; 10(12): 1619.
Güntner, C., Barra, C., Cesio, M. V., Dellacassa, E., Ferrando, L., Ferreira, F., ... & Moyna, P.  Antioxidant properties of Solidago chilensis L. flavonoids. In II WOCMAP Congress Medicinal and Aromatic Plants, Part 2: Pharmacognosy, Pharmacology, Phytomedicine, Toxicology 1997; 501: 159-164.
Hiller K, Fötsch G. Zur quantitativen Verteilung der Phenolglycoside Virgaureosid A und Leiocarposid in Solidago virgaurea L. Pharmazie 1986; 41: 415–416
Chodera, A., Dabrowska, K., Sloderbach, A., Skrzypczak, L., & Budzianowski, J. Effect of flavonoid fractions of Solidago virgaurea L on diuresis and levels of electrolytes. Acta poloniae pharmaceutica, 1991; 48(5-6): 35-37.
Kalemba D. Constituents of the essential oil of Solidago virgaurea L. Flavour Fragr J 1998; 13: 373–376. 
Kalemba D. Phenolic acids in four Solidago species. Pharmazie 1992; 47: 471–472.
Kalemba D, Thiem B. Constituents of the essential oils of four micropropagated Solidago species. Flavour Fragr J 2004; 19: 40–43.
Kruk, J., Baranowska, I., Buszewski, B., Bajkacz, S., Kowalski, B., & Ligor, M.  Flavonoids enantiomer distribution in different parts of goldenrod (Solidago virgaurea L.), lucerne (Medicago sativa L.) and phacelia (Phacelia tanacetifolia Benth.). Chirality, 2019; 31(2): 138-149.
Móricz, Á. M., Krüzselyi, D., Ott, P. G., Garádi, Z., Béni, S., Morlock, G. E., & Bakonyi, J. Bioactive clerodane diterpenes of giant goldenrod (Solidago gigantea Ait.) root extract. J Chromatogr A, 2021; 1635: 461727.
Romano, B., Lucariello, G., & Capasso, R.. Topical collection “pharmacology of medicinal plants”. Biomolecules, 2021; 11(1): 101.
Sakaguchi, S., Kimura, T., Kyan, R., Maki, M., Nishino, T., Ishikawa, N., ... & Ito, M.  Phylogeographic analysis of the East Asian goldenrod (Solidago virgaurea complex, Asteraceae) reveals hidden ecological diversification with recurrent formation of ecotypes. Annals oBotany,  2018; 121(3): 489-500.
Slavík B. Solidago L. – zlatobýl. In: Slavík B., Štěpánková J. & Štěpánek J. (eds.). Květena České republiky 7. Academia, Praha 2004. p. 114–123.
Tãma, M., Vostinaru, O., Soran, L., Lung, I., Opris, O., Toiu, A., ... & Mogosan, C.  Antihyperuricemic, Anti-Inflammatory and Antihypertensive Effect of a Dry Extract from Solidago virgaurea L.(Asteraceae). Scientia Pharmaceutica, 2021;  89(2): 27.
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 6

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.03 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace