Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 238013 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Paulovnie plstnatá - Paulownia tomentosa – bájný strom štěstí
Publikováno: Středa, 11.05. 2022 - 13:36:58 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Paulovnie plstnatá - Paulownia tomentosa – bájný strom štěstí

Jiří Patočka, Hana Jeřábková 

     Paulovnie plstnatá (Paulownia tomentosa) je opadavý strom pocházející z Číny, kde je považován za strom štěstí. Jedná se o velice atraktivní dřevinu s bujným růstem, velkými listy a nádhernými zvonkovitými květy, které krásně voní (Rao, 1986). V minulosti byla paulovnie hojně vysazovaná na čínském císařském dvoře, kam měla svou krásou přivábit bájného ptáka Fénixe, aby se v ní uhnízdil a přinesl císařské rodině štěstí a bohatství (McCraw, 1988). Díky tomu získala paulovnie označení císařský strom štěstí. Strom byl také vysazován při narození holčičky jako symbol ženství a když dívka vyrostla a měla se vdávat, její rodiče z dřeva stromu vyrobili svatební výbavu (El-Show a El-Showk, 2003). Dřevo paulovnie je velice lehké, nesesychá, je odolné vůči červotoči a má výborné rezonanční vlastnosti. Často se proto používá k výrobě hudebních nástrojů (Akyildiz a Kol Sahin, 2010).

Foto: Hana Jeřábková



     Tato stromová kráska, elegantní a nesmírně hebká na dotek, našla své místo i v jiných částech světa a svou krásou zdobí zámecké parky i jiná významná místa. Je to poměrně vysoký strom, obsypaný záplavou překrásných a nádherně vonících květů a říká se o něm, že dokáže přežít i požár, neboť jeho kořeny jsou schopny regenerace a bez problémů vyženou nové větve. Navíc poměrně rychle roste a dosahuje tak výšky 10 až 15 metrů za relativně krátkou dobu. Paulovnie na našem snímku vyrostla v Acevedinu (Asturias, Spanelsko) a za šest let od výsadby dosáhla výšky 15 metrů (Shiu-Ying, 1961). Tomu, že strom rychle roste, odpovídá i množství „stavebního materiálu“, který na tvorbu své hmotnosti potřebuje – oxidu uhličitého (CO2). Spotřebuje ho asi 10krát více než jakýkoliv jiný strom a také vyprodukuje 10krát více kyslíku (Icka et al., 2016). To je také důvod, proč se o paulovnii začínají zajímat ekologové (Lee et al., 2917). 
     V Číně, odkud strom pochází, je paulovnie uznávána jako vynikající léčivá rostlina.  K léčebným účelům se používají především listy a med sesbíraný včelami z jejich květů. Listy příznivě ovlivňují činnost jater, ledvin a žlučníku a svou chutí připomínají vanilku. Med je velice chutný a lze jej použít při léčbě respiračních onemocnění, bronchitidě, při nemocech jater a žlučníku a k podpoře trávení (He et al., 2016). 
     Intenzivní farmakochemický průzkum prokázal, že paulovnie je bohatým zdroje mnoha farmakologicky účinných látek, které mohou najít uplatnění i v moderní medicíně: flavonoidy, lignany, fenoly a fenolové kyseliny,  fenolové glykosidy, chinony, terpenoidy, glyceridy a četné další (Kang et al., 1999; Jiang et al., 2004; Ji et al., 2015; ªule et al., 2021). Mnohé z těchto sekundárních metabolitů vykazují silné antioxidační, antibakteriální a antiflogistické aktivity. Vykazují rovněž cytotoxickou aktivitu proti několika lidským rakovinným buněčným liniím a inhibují účinky lidské acetylcholinesterázy, butyrylcholinesterázy a bakteriálních neuraminidáz. Mnoho sloučenin nalezených v paulovnii nebylo nikdy izolováno z žádného jiného druhu rostlin (Smejkal et al., 2007; Schneiderová a Šmejkal, 2015).  Některé unikátní sekundární metabolity jsou uvedeny zde.
 
Literatura
Akyildiz MH, Kol Sahin H. Some technological properties and uses of paulownia (Paulownia tomentosa Steud.) wood., 2010.
El-Showk S, El-Showk N. The Paulownia Tree. An alternative for sustainable forestry, Crop Development, Morocco, 2003; 1-8.
He T, Vaidya BN, Perry ZD, Parajuli P, Joshee N. Paulownia as a medicinal tree: traditional uses and current advances. Europ J Med Plants, 2016; 14(1): 1-15.
Icka P, Damo R, Icka E. (2016). Paulownia tomentosa, a fast growing timber. Ann. Valahia Univ. Targoviste, Agric, 2016; 10(1): 14-19.
Jiang TF, Du X, Shi YP. Determination of flavonoids from Paulownia tomentosa (Thunb) Steud by micellar electrokinetic capillary electrophoresis. Chromatographia, 2004; 59(3): 255-258.
Ji P, Chen C, Hu Y, Zhan Z, Pan W, Li R et al. Antiviral activity of Paulownia tomentosa against enterovirus 71 of hand, foot, and mouth disease. Biol Pharmaceut Bull. 2015; 38(1): 1-6.
Kang KH, Huh H, Kim BK, Lee CK. An antiviral furanoquinone from Paulownia tomentosa Steud. Phytother Res. 1999; 3(7): 624-626.
Le CW, Lee CH, Choi BK. Distribution patterns and ecological characters of Paulownia coreana and P. tomentosa in Busan Metropolitan City using MaxEnt model. J Korean Inst Trad Landscape Architecture, 2017; 35(2): 87-97.
McCraw DR. (1988). Along the Wutong Trail: The Paulownia in Chinese Poetry. Chinese Literature: Essays, Articles, Reviews (CLEAR), 1988; 10(1/2), 81-107.
Rao AN. Paulownia in China: cultivation and utilization. Chinese Academy of  Forestry,1986.
Shiu-Ying H. The economic botany of the Paulownias. Economic Botany, 1961; 15(1): 11-27.
Schneiderová K, Šmejkal K. Phytochemical profile of Paulownia tomentosa (Thunb). Steud. Phytochem Rev. 2015; 14(5): 799-833.
Šmejkal K, Holubová  P, Zíma A, Muselík J, Dvorskaá  M. Antiradical activity of Paulownia tomentosa (Scrophulariaceae) extracts. Molecules, 2007; 12(6): 1210-1219.
ªule İNCİ, Dalkilic LK, Kirbag S, Dalkilic S. Determination of The Antimicrobial, Antioxidant and Cytotoxic Activity of Paulownia tomentosa Steud. Kahramanmaraº Sütçü İmam Üniversitesi Tarım ve Doğa Dergisi, 2007; 24(4): 701-706.
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 16

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.06 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace