Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 10374 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Biologicky aktivní látky křehutek
Publikováno: Čtvrtek, 19.05. 2022 - 10:01:38 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Biologicky aktivní látky křehutek

Radoslav Patočka, Milada Mičánková, Jiří Patočka 

     Křehutky (Psathyrella Sp.) jsou houby, kterým české jméno daly jejich křehké plodnice. Psathyrella je velký rod s asi 400 druhy. Všechny mají kuželovité klobouky, vyklenuté až ploché a jsou silně hygrofánní. Barva jejich klobouků bývá tmavě šedá, hnědá až rezavě hnědá. Lupeny jsou šedé, často se světlým ostřím. Třeň je většinou válcovitý a dutý. Plodnice se zbytky vela nebo bez něj. Křehutky rostou saprotrofně na zbytcích dřeva, na listovém opadu ale také přímo na zemi (Kuo a As, 2011). Výjimkou je u nás velmi vzácná křehutka písečná (Psathyrella ammophila). Jak napovídá druhový název, jde o psamofyt. Ve vnitrozemských písčinách se vyskytuje pouze ojediněle. V ČR je to Národní přírodní památka Váté písky na Bzenecku. Křehutky tvoří tvoří velmi početný rod, obtížný z taxonomického hlediska (Vašutová, 2006). 



     Křehutka hnědošedá (Psathyrella spadiceogrisea), která je na naší fotografii, je nejedlá houba, která roste v březnu až květnu v listnatých a smíšených lesích. Fotografie byla pořízena v údolí Bílého potoka západně od Veverské Bítýšky. Několik houbiček vyrůstalo v neudržovaném a zastíněném travnaném pásu kolem málo frekventované komunikace. Upřednostňuje vlhká místa. Vytváří plodnice o velikost klobouku 25 až 45 mm s dosti hustými lupeny šedohnědé barvy. Třeň je vysoký 30 až 60 mm vysoký, válcovitý, hladký, barvy bílé, v dospělosti a stáří žloutnoucí. Dužnina má nevýraznou vůni a chuť. Výtrusný prach je hnědý, výtrusy elipsoidní (Mikšík, 2015).
     Bioaktivní látky křehutek nejsou dosud dostatečně probádány. Až dosud bylo zjištěno, že obsahují zajímavé lektiny (Kochibe a Matta, 1989; Ueda et al., 1999; Endo et al., 1992) specifické pro N –acetylglukosamin, některé acetyleny (Taha, 2000) jako deka-5,7,9-triynol, (−) hepta-4,6-diyn-2,3-diol, nebo (−) hepta-cis 4-en-6-yn-2,3-diol či kyselinu okta-2,4,6-triynovou a oba isomery (cis/trans) kyseliny dec-2-en-4,6,8-triynoové nebo chlorované anisoly (3,5-dichlor-4-methoxybenzaldehyd a 3,5-dichlor-4-methoxybenzylalkohol). Chlorované deriváty anisolu byly nalezeny i u další hub degradujících dřevní hmotu a způsobujících tzv. bílou hnilobu (Spinnler et al., 1994). 
Literatura 
Endo T, Ohbayashi H, Kanazawa K, Kochibe N, Kobata A. Carbohydrate binding specificity of immobilized Psathyrella velutina lectin. J Biol Chem. 1992; 267(2): 707-713. 
Kochibe N, Matta KL. Purification and properties of an N-acetylglucosamine-specific lectin from Psathyrella velutina mushroom. J Biol Chem. 1989; 264(1): 173-177. 
Kuo M, As I. The Genus Psathyrella, 2011. http://www.mushroomexpert.com/psathyrella.html 
Mikšík M. 1000 českých a slovenských hub. 1. Praha: nakladatelství Svojtka & Co. s.r.o., 2015. ISBN 978-80-256-1190-6. 
Spinnler, H.E., de Jong, E., Mauvais, G. et al. Production of halogenated compounds byBjerkandera adusta . Appl Microbiol Biotechnol 42, 212–221 (1994). 
Taha AA. Acetylenes and dichloroanisoles from Psathyrella scobinacea. Phytochemistry, 2000; 55(8): 921-926. 
Ueda H, Saitoh T, Kojima K, Ogawa H. Multi-Specificity of a Psathyrella velutina Mushroom Lectin: Heparin/Pectin Binding Occurs at a Site Different from the iV-Acetylglucosamine/iV-Acetylneuraminic Acid-Specific Site. J Biochem. 1999; 126(3): 530-537. 
Vašutová M. Předběžný seznam druhů rodu Psathyrella v České republice a na Slovensku, 2006. 
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 17

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.10 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace