Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 10190 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  
Publikováno: Středa, 01.06. 2022 - 22:03:11 Od: Prof. Patocka

Ambroň východní: nové možnosti uplatnění v medicíně

Jiří Patočka

     Ambroň východní (Liquidambar orientalis) je teplomilná, opadavá dřevina původem z Malé Asie. Tento zvolna rostoucí strom obvykle vyrůstá výšky 4 až 10 m, ale ojediněle dosahuje výšky skoro 30 m. Kmen má šedou, hluboce vrásčitou, korkovitou kůru a dlanitě pětilaločné listy s dlouhými řapíky, které jsou 4 až 8 cm široké. Listy matně zelené barvy se na podzim vybarvují žlutohnědé až žlutočervené. Drobné, zelenavě žluté květy, vyrůstají v kulovitých květenstvích na stopkách a kvetou v době rašení listů, obvykle v květnu. Plodem je ježatá koule, asi 2,5 cm velká, která visí na dlouhé stopce (Wisniewski et al., 1982).



     Tyto třetihorní stromy (Bayraktar et al., 2015) rostou hlavně v Turecku na několika chráněných územích. Mají rády plné slunce, ale snáší i polostín. Nejvhodnější půda je hlinitá nebo slabě jílovitá, neutrální až mírně kyselá. Potřebuje vlhké léto a teplotu neklesající pod bod mrazu. Dřeviny jsou pro své na podzim výrazně zbarvené listy vysazované do parků (Sharma a Tyree, 1973). 
     Kůra ambroně při poranění roní vonnou, nažloutlou pryskyřici, která se získává po umělém poranění kůry nebo poražením stromu a vylisováním kůry. Pryskyřice se nazývá "storax" (Balsam Storax, Liquid Storax), ale není totožná z pryskyřicí "styrax" (Hafizoglu et al., 1996). Obě mají podobné vlastnosti, ale "styrax" pochází z tropických stromů rodu sturač (Styrax). Pryskyřice "storax" má antiseptické, antibakteriální a protizánětlivé účinky a hojně se používá v tradiční medicíně (Sağdıç et al., 2015). Její páry se inhalují při kašli a vnitřně se jí léčí křeče, nemoci srdce, rakovina i následky mrtvice. Smíchána s olejem slouží zevně k léčbě ran, vředů a svrabu. Pryskyřice se používá také v kosmetice, jako stabilizátor vůně v parfémech a mýdlech. Při náboženských obřadech je spalována jako náhrada kadidla. Z různých částí ambroně byly izolovány četné bioaktivní látky (Eid et al., 2015) zajímavé struktury, jako např. isorugosin nebo casuarictin.
 
     Nadzemní částí stromu obsahují četné látky působící jako inhibitory acetylcholinesterasy (Rashed et al., 2014) a nedávný fytochemický průzkum prokázal, že mnohé obsahové látky vykazují také antioxidační, antiproliferativní, antiinvazivní a apoptotický účinek a působí jako cytostatikum (Çetinkaya et al., 2021). To otevírá ambroni nové možnosti uplatnění i v moderní medicíně (Mancarz et al., 2019).
Literatura
Bayraktar M, Hayta S, Parlak S, Gurel A. Micropropagation of centennial tertiary relict trees of Liquidambar orientalis Miller through meristematic nodules produced by cultures of primordial shoots. Trees, 2015; 29(4): 999-1009.
Çetinkaya S, Çınar Ayan İ, Süntar İ, Dursun HG. The Phytochemical Profile and Biological Activity of Liquidambar orientalis Mill. var. orientalis via NF-κB and Apoptotic Pathways in Human Colorectal Cancer. Nutrition Cancer, 2021; 1-15.
Eid HH, Labib RM, Abdel Hamid NS, Hamed MA, Ross SA. Hepatoprotective and antioxidant polyphenols from a standardized methanolic extract of the leaves of Liquidambar styraciflua L. Bull Facult Pharmacy, Cairo University, 2015; 53(2): 117-127.
Hafizoglu H, Reunanen M, Istek A. Chemical constituents of balsam from Liquidambar orientalis. Holzforschung, 1996; 50(2): 116-117.
Mancarz GFF, Laba LC, da Silva ECP, Prado MRM, de Souza LM, de Souza D et al. Liquidambar styraciflua L.: a new potential source for therapeutic uses. J Pharm Biomed Anal. 2019; 174: 422-431.
Rashed KNZ, Sucupira ACC, Ferreira PMP, Feitosa CM. Phytoconstituents and evaluation of acetylcholinesterase inhibition by methanol extract of Liquidambar styraciflua (L.) aerial parts. J Appl Pharm. 2014; 6(2): 143-152.
Sağdıç O, Özkan G, Özcan M, Özçelik S. A Study on inhibitory effects of sığla tree (Liquidambar orientalis Mill. var. orientalis) storax against several bacteria. Phytotherapy Res. 2005; 19(6): 549-551.
Sharma GK, Tyree J. Geographic leaf cuticular and gross morphological variations in Liquidambar styraciflua L. and their possible relationship to environmental pollution. Botanical Gazette, 1973; 134(3): 179-184.
Wisniewski M, Bogle AL. The ontogeny of the inflorescence and flower of Liquidambar styraciflua L.(Hamamelidaceae). Amer J Botany 1982; 69(10): 1612-1624.
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu
· Další články od autora Prof. Patocka
Túje a jejich obsahové látky

  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 2

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.05 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace