Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 13565 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Biologicky aktivní polyacetyleny pstřeně dubového
Publikováno: Neděle, 19.06. 2022 - 21:37:38 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Biologicky aktivní polyacetyleny pstřeně dubového

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Pstřeň dubový (Fistulina hepatica (SCHAEFF. ex FR.)) je nápadná parazitická popř. saprofytická houba z čeledi pstřeňovitých (Fistulinaceae). Houba tvoří asi 10–25 cm velké nepravidelné plodnice bočně nebo krátkým třeněm přirostlé ke dřevu, takže tvarem připomíná choroše. Plodnice mají zpravidla velice nápadné zbarvení. V mládí jsou cihlově oranžově, růžovočerveně až oranžovočerveně, postupně však tmavnou do karmínově červené nebo hnědočervené barvy. Plodnice je masitá, zpravidla značně tlustá a šťavnatá. Její dužnina připomíná na řezu maso. Při stlačení uvolňuje krvavě červené kapky, které se často objevují též na povrchu plodnice a připomínají krev. Protože houba je navíc jedlá, stala se vyhledávanou pochoutkou známou pod mnoha názvy, napovídající o její poživatelnosti a podobu s masem (Kubiak, 2007).

Foto: houbař Véna



       Záhadou zůstává, kde se vzal český název „pstřeň“ pro houby, kterým dal švédský botanik a mykolog Elias Magnus Fries rodový název „Fistulina“. Latina obsahuje řadu podobných slov (fistula = píšťala, píštěl, rourka; fistule = fistulka = vysoký tón, hlas), ale v souvislosti s houbou to nedává smysl. Pstřeň je typickým příkladem, že latinský ekvivalent není vždy pro český název použitelný.  Český druhový název houby „dubový“ upozorňuje na to, že nejčastěji roste na dubu. Latinský druhový název „hepatica“ vychází ze vzhledu houby, jejíž plodnice připomíná játra. Lidové názvy pstřeně dubového zohledňují jak jeho vzhled, tak jeho jedlost: volský jazyk, jelení jazyk, dubové maso, lesní maso, maso chudých či masojed. Aglický název houby  “beefsteak fungus”  napovídá, že stejnou oblibu získala i jinde než v českých zemích. Teplomilný pstřeň vyrůstá nejčastěji na bázi dubů, mechanicky poškozených kořenových nábězích, málokdy na starých pařezech. Jen výjimečně napadá jiné listnáče. Na jihozápadním Slovensku se objevuje na kaštanu setém. Z lesnického hlediska jde o málo agresivní saprotrof způsobující hnědou hnilobu dřeva.
    Dubové dřevo napadené touto houbou má nejen zajímavou červenou barvu, ale také zajímavé technické vlastnosti. Je snadno opracovatelné a v minulosti bylo vyhledáváno řezbáři, kteří z něj vyráběli figurky, ozdobné kazety nebo šperkovnice. Pstřeň dubový byl využíván také v lidovém léčitelství, a to při žloutence, srdeční slabosti, při zvracení nebo křečích.
     Houby rodu Basidiomycota tvoří plodnice, které jsou velmi odolné proti různým antagonistům, jako jsou ascomycetózní mykoparazité. Aby toho dosáhli, produkují nesčetné množství bioaktivních sloučenin, z nichž některé se nyní používají jako agrochemikálie nebo modelové sloučeniny pro farmaceutická studia. Významnou skupinou bioaktivních látek pstřeně dubového jsou početné polyacetylenické sloučeniny (Jones et al., 1966; Farrell et al., 1973), která fungují jako přírodní antibiotika. Takovou látkou je např. fenin (Lee et al., 2020), který vykazuje významnou antifungální biologickou aktivitu (Lee et a., 2020). Z dalších polyacetylenů jsou to např. falcarinol, falcarindiol, oenanthenol, xerulin a další (Huffman, 2002).
 
          Moderní věda objevila v plodnicích pstřeně látky s protizánětlivým účinkem (Tsuge et al. 1999), anti-oxidační látky (Ribeiro et al., 2007), množství volných aminokyselin, jejichž spektrum je podobné těm, které jsou součástí proteinů masa (Ribeiro et al., 2008) nebo látky zatím neznámé struktury, které potencují antibakteriální účinek některých antibiotik proti rezistentním kmenům bakterií (Alves et al., 2014). Červená barva, kterou používá pstřeň i k barvení dřeva dubu na kterém roste, je pravděpodobně karotenoid (Ribeiro et al., 2011). 
Literatura 
Alves MJ, Ferreira IC, Lourenço I, Castro A, Pereira L, Martins A, Pintado M. Wild mushroom extracts potentiate the action of standard antibiotics against multiresistant bacteria. J Appl Microbiol. 2014; 116(1): 32-38. 
Farrell IW, Keeping JW, Pellatt MG, Thaller V. (1973). Natural acetylenes. Part XLI. Polyacetylenes from fungal fruiting bodies. J Chem Soc Perkins Trans. 1973; 1: 2642-2643.
Huffman Sr, EA. A New Polyacetylenic Alcohol in Fistulina Hepatica: Progress Towards the Identification of Acetylenases in Basidiomycetes (Doctoral dissertation, Miami University), 2002.
Jones ER, Lowe G, Shannon PVR. Natural acetylenes. Part XX. Tetra-acetylenic and other metabolites from Fistulina hepatica (Huds) Fr. J Chem Soc C: Organic, 1966; 139-144.
Kubiak D. Stanowiska ozorka dêbowego Fistulina hepatica L. w pó³nocno-wschodniej Polsce. Chroñmy Przyrodê Ojczyst±, 2007; 67.
Lee J, Shi YM, Grün P, Gube M, Feldbrügge M, Bode H, Hennicke F. Identification of feldin, an antifungal polyyne from the beefsteak fungus Fistulina  hepatica. Biomolecules, 2020; 10(11): 1502.
Ribeiro B, Andrade PB, Silva BM, Baptista P, Seabra RM, Valentão P. Comparative study on free amino acid composition of wild edible mushroom species. J Agric Food Chem. 2008; 56(22): 10973-10979. 
Ribeiro B, Pinho PGD, Andrade PB, Oliveira C, Ferreira ACS, Baptista P, Valentão P. Do bioactive carotenoids contribute to the color of edible mushrooms? Open Chem Biomed Methods J. 2011; 4: 14-18.
Ribeiro B, Valentão P, Baptista P, Seabra RM, Andrade PB. Phenolic compounds, organic acids profiles and antioxidative properties of beefsteak fungus (Fistulina hepatica). Food Chem Toxicol. 2007; 45(10): 1805-1813.
Tsuge N, Mori T, Hamano T, Tanaka H, Shin-ya K, Seto H. Cinnatriacetins A and B, new antibacterial triacetylene derivatives from the fruiting bodies of Fistulina hepatica.  J Antibiotics, 1999; 52(6): 578-581. 
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 7

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.06 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace