Kdoulovec
japonský a jeho protizánětlivě účinné sekundární metabolity
Jiří
Patočka, Zdeňka Navrátilová
Kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica), známý též jako japonská kdoule, je nízký, hustě rozvětvený listnatý keř s trnivtými větvičkami, ze kterých vyrůstají široce vejčité zelené listy. Patří do čeledi Rosaceae – růžovité. Pochází z Japonska. Kvete na od března do května a vytváří bohaté shluky nádherných oranžovošarlatových květů, zdobených krémově bílými či žlutými tyčinkami. Plody jsou aromatické žlutozelené malvice, které dozrávají začátkem podzimu. Plody jsou jedlé, mají vysoký obsah pektinu (Thomas et al., 2003), ale nekonzumují se v čerstvém stavu. Používají se k výrobě nápojů, džemů, marmelád a dalších výrobků. Kdoulovec se hojně pěstuje v parcích a zahradách, vyšlechtěny byly kultivary s různě zbarvenými květy. Z dalších druhů se pěstuje kdoulovec ozdobný (Chaenomeles speciosa), který pochází také z Japonska (Kovanda, 1992; Rumpunen, 2002; Ros et al., 2004; Lim, 2012).
Foto: Mgr. Zdeňka Navrátilová
Díky podobnému názvu se kdoulovec někdy zaměňuje za kdouloň obecnou (Cydonia oblonga), která patří také do čeledi růžovitých, ale je vyššího vzrůstu a má bílé květy. Plody jsou rovněž jedlé (Al-Zughbi a Krayem, 2022).
Protože kdoulovec japonský se poměrně snadno pěstuje, nemá velké nároky na půdu a odolává silným mrazům až do -29 °C, je jako vhodná surovina pro potravinářský průmysl stále častěji pěstován jako cenný zdroj bílkovin a esenciálních aminokyselin (Czubinski et al., 2021). Je také cenným zdrojem mnoha bioaktivních látek s účinkem na lidské zdraví (Gorlach et al., 2011; Urbanaviciute et al., 2019, 2020).
Foto: Mgr. Zdeňka Navrátilová
Fytochemický
výzkum plodů kdoulovce prokázal, že obsahují řadu protizánětlivě účinných sekundárních
metabolitů, jako jsou flavonoidy, fenylpropanoidy, floroglucinoly, deriváty
kyseliny benzoové, terpenoidy a puriny. Podle čínských autorů Yao et al.,
(2020) byly nalezeny tyto látky: katechin
(1), epikatechin (2), katechin-5-O-β-D-glukosid (3), prokyanidin B1 (4),
kvercetin-3-O-β-D-glukosid (5), kyselina p-kumarová (6), kyselina ferulová (7),
kávový alkohol (8), 1-O-p-kumaroyl-β-D-glukóza (9), 1-O-cinnamoyl-β-D-glukóza
(10) , kyselina p-hydroxybenzoová (11), kyselina protokatechuová (12), β-D-gentiobiosid
kyseliny benzoové (13), floracetofenon 4'-glukosid (14), 3,5-dihydroxyfenyl
β-D-glukopyranosid (15), adenin (16), adenosin (17), betulalbusid A (18),
vomifoliol (19) a roseosid (20).
Literatura
Al-Zughbi I, Krayem M. Quince fruit Cydonia oblonga Mill nutritional composition, antioxidative properties, health benefits and consumers preferences towards some industrial quince products: A review. Food Chemistry, 2022; 133362.
Czubinski J, Ruško J, Górnaś P. Japanese Quince Seeds as a Promising Rich Source of Proteins and Essential Amino Acids. Plant Foods Human Nutrition, 2021; 76(4): 533-535.
Gorlach S, Wagner W, Podsędek A, Szewczyk K, Koziołkiewicz M, Dastych J. Procyanidins from Japanese quince (Chaenomeles japonica) fruit induce apoptosis in human colon cancer Caco-2 cells in a degree of polymerization-dependent manner. Nutrition Cancer, 2011; 63(8): 1348-1360.
Kovanda M. Choenomeles Lindl. – kdoulovec. In: Hejný S, Slavík B, Kirschner J, Křísa B (eds), Květena České republiky 3, p. 464, Academia, Praha 1992.
Lim TK. Chaenomeles speciosa. In Edible medicinal and non-medicinal plants Springer, Dordrech, 2012, 364-370.
Ros JM, Laencina J, Hellın P, Jordan MJ, Vila R, Rumpunen K. Characterization of juice in fruits of different Chaenomeles species. LWT-Food Sci Technol. 2004; 37(3): 301-307.
Rumpunen K. Chaenomeles: potential new fruit crop for northern Europe. Trends in new crops and new uses. ASHA Press, Alexandria, VA, USA, 2002; 385-392.
Thomas M, Guillemin F, Guillon F, Thibault JF. Pectins in the fruits of Japanese quince (Chaenomeles japonica). Carbohydrate Polymers, 2003; 53(4): 361-372.
Urbanaviciute I, Liaudanskas M, Bobinas Č, Šarkinas A, Rezgienė A et al. Japanese quince (Chaenomeles japonica) as a potential source of phenols: Optimization of the extraction parameters and assessment of antiradical and antimicrobial activities. Foods, 2020; 9(8): 1132.
Urbanaviciute I, Liaudanskas M, Seglina D, Viskelis P. Japanese quince Chaenomeles japonica (Thunb.) Lindl. ex Spach leaves a new source of antioxidants for food. Int J Food Properties, 2019; 22(1): 795-803.
Yao L, Zhu S, Hu Z, Chen L, Nisar MF, Wan C. (2020). Anti-Inflammatory constituents from Chaenomeles speciosa. Natural Prod Commun. 2920; 15(3): 1934578X20913691.
