Fialové
houby zbarvením zaujmou
Radoslav
Patočka, Jiří Patočka
Fialově zbarvených druhů hub neroste u nás mnoho. Některé fialové houby jsou jedlé (čirůvka fialová, lakovka ametystová, holubinka namodralá), jiné se k jídlu nehodí - holubinka jízlivá, fialové druhy pavučinců, tvarově zajímavá a velmi vzácná kyjanka Zollingerova, kuřátečko ametystové a kriticky ohrožený kuřinec lilákový.
Pavučinec fialový, Foto: Houbař Véna
Fialové jsou i některé dřevokazné houby. Jsou na pohled pěkné, dokonce fotogenické, nicméně jejich objevení na rostoucím stromě či keři je předzvěstí brzké zkázy dřeviny. Fialově zbarvená je pórnatka nádherná (Ceriporia excelsa), vzácněji se vyskytující druh s rozlitými plodnicemi, které vyrůstají na podzim na kmenech listnáčů i jehličnanů bez ohledu na druh. Pórnatka purpurová (Ceriporia purpurea), rostoucí na odumřelém dřevě listnáčů (preferuje dřevo jasanů), výjimečně jehličnanů je barevně variabilní, fialové zbarvení se objevuje zpravidla v určitém stádiu vývoje plodnice a není pravidlem. Obě pórnatky způsobují bílou hnilobu dřeva.
Na mrtvém dřevě topolů, bříz, buků, dubů a dalších listnáčů se roztroušeně objevu fialově zbarvený bránovec dvoutvarý (Trichaptum biforme). Rostoucí dřeviny nenapadá. Podobnou ekologii má dost vzácný dřevomor fialový (Hypoxylon vogesiacum) preferující jilmy a javory.
Kdykoliv narazíme na slovo „houby“, většina lidí si pod tímto pojmem představí hřiby, kozáky, bedle či holubinky. Do této obrovské skupiny však patří i houby působící choroby vyšších rostlin, včetně dřevin. Patří mezi ně fialově zbarvený dřevokazný druh pevník nachový (Chondrostereum purpureum (Pers.) Pouzar) se širokou škálou odstínů v úžasné kombinaci (čtenářům nepochybně neujde osobní zaujetí a vztah autorů k houbám a mykologii jako takové). Je to nezapomenutelný zážitek vidět na řezné ploše pařezu něco tak originálního a harmonického jako je pevník nachový. Nicméně je to „jen“ jedna z ukázek rozmanitosti, barevné a tvarové různorodosti přírody. Pevníků u nás roste několik druhů, barevností vyniká ještě pevník plstnatý (Stereum subtomentosum) napadající výhradně mrtvé dřevo listnáčů. Má soustředěně pásovaný klobouk podobně jako outkovka pestrá a přestože převládá šedooranžové zbarvené, objevují se i pásy jiných barev, nikdy ne však fialové.
Pevník nachový z čeledi číšovcovitých (Cyphellaceae) vytváří rozlité nebo polokloboukaté, někdy (na kmenech) i kloboukaté plodnice charakteristické svým zbarvením (na fotografii). Plodnice mohou mít až 50 mm v průměru, jsou zprohýbané a někdy více, jindy méně plstnaté. Dužnina je tenká, bílá s tmavou linií. U mladých plodnic je dužnina pružná, později se stává tvrdou a drobivou. Výtrusorodná vrstva (hymenium) na spodu klobouku nebo na povrchu rozlitých plodnic bývá hladká, zprvu sytě fialová, později masově růžová a posléze okrová, výtrusný prach je bílý.
Pevník nachový. Foto: Radoslav Patočka
Pevník nachový se objevuje na podzim na různých, často ovocných dřevinách, a způsobuje bílou hnilobu dřeva. Napadené dřevo je světlejší než okolní a má výrazně snížené mechanické vlastnosti. Na ovocných dřevinách představuje parazitický druh, způsobující tzv. stříbřitost listů, což se projevuje zhědnutím listů v době vegetačního období. Listy mají zvláštní odstín hnědé s výrazným stříbřitým nádechem. V anglicky mluvících zemích je houba známa pod jménem „Silverleaf fungus“. Druhou fází je rychlá degradace dřeva: i slabší poryv větru může způsobit odlomení větví, často i s částí kmene (Merlet et al., 2018). Pevník nachový často napadá jabloně, hrušně a švestky. Z ostatních dřevin se objevuje na břízách a javorech, jen výjimeční bývá nalézán na smrcích a jedlích, zpravidla na mechanicky poškozených kořenových nábězích. Tato houba disponuje komplexem extracelulárních enzymů, které velmi účinně degradují lignocelulózy během saprotrofních i fytopatogenních fází života (Reina et al., 2019). Schopnost pevníku nachového degradovat lignocelulózu a likvidovat i vzrostlé stromy je tak veliká, že v některých zemích je využívána lesníky k likvidaci různých plevelných dřevin kolem silnic, železničních tratí nebo plynového potrubí (Harper et al., 1999; Pit tet al., 1999), jako bezpečnější a levnější alternativa chemických pesticidů (Vandenbroucke et al., 2005; Becker et al., 2005).
Z pevníku nachového byla izolována skupina látek z rodiny seskviterpenů: sterpuren a jeho deriváty (Strunz et al., 1997), hirsutan a jeho deriváty (Hsiao et al., 2017) a četné další látky s antibiotickým účinkem (Gutierrez Cabrera, 2006).
Literatura
Becker E, Shamoun SF, Hintz WE. Efficacy and environmental fate of Chondrostereum purpureum used as a biological control for red alder (Alnus rubra). Biological Control, 2005; 33(3): 269-277.
Gutierrez Cabrera MI. Metabolitos secundarios de los hongos fitopatogenos Chondrostereum purpureum y Nectria galligena: actividad antimicrobiana y herbicida (Disertační práce, Universidad de Talca (Chile). Instituto de Química de Recursos Naturales. 2006).
Harper GJ, Comeau PG, Hintz W, Wall RE, Prasad R, et al. Chondrostereum purpureum as a biological control agent in forest vegetation management. II. Efficacy on Sitka alder and aspen in western Canada. Can J For Res. 1999; 29: 852–858.
Holec J, Beran M. Přehled hub střední Evropy. 1. vyd. Academia, Praha 2012
Hsiao, G, Chi WC, Pang KL, Chen JJ, Kuo YH, Wang YK, Lee TH. (2017). Hirsutane-type sesquiterpenes with inhibitory activity of microglial nitric oxide production from the red alga-derived fungus Chondrostereum sp. NTOU4196. J Natur Prod. 2017; 80(5): 1615-1622.
Merlet L, Wiseman MS, Serdani M, Putnam ML. First Report of Silver Leaf Caused by Chondrostereum purpureum on Vaccinium corymbosum in Oregon. Plant Dis. 2018: PDIS02180312PDN
Papoušek T. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. České Budějovice 2004.
Pitt DG, Dumas MT, Wall RE, Thompson DG, Lanteigne L, et al. Chondrostereum purpureum as a biological control agent in forest vegetation management. I Efficacy on speckled alder, red maple and aspen in eastern Canada. Can J For Res. 1999; 29: 841–851.
Reina R, Kellner H, Hess J, Jehmlich N, García-Romera I, Aranda E, Hofrichter M, Liers C. Genome and secretome of Chondrostereum purpureum correspond to saprotrophic and phytopathogenic life styles. PLoS One. 2019; 14(3): e0212769.
Strunz GM, Bethell R, Dumas MT, Boyonoski N. On a new synthesis of sterpurene and the bioactivity of some related Chondrostereum purpureum sesquiterpene metabolites. Canadian journal of chemistry, 1997; 75(6), 742-753.
Vandenbroucke JE, Gaucher C, Major N. Biological vegetation management: an alternative to chemical pesticides. J Arboric 2005; 31: 251–256.
