Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 17265 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Modré houby v Česku
Publikováno: Sobota, 03.09. 2022 - 10:26:25 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Modré houby v Česku

Radoslav Patočka, Jiří Patočka

     V nedávné době, 10. července 2022, jsme publikovali na TOXICOLOGY článek s titulkem Fialové houby zbarvením zaujmou (http://www.toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1293), který seznamuje čtenáře s několika druhy hub, které mají v české mykofloře poněkud neobvyklé zbarvení - fialové. Skutečně fialových hub není mnoho a hub zbarvených modře, o kterých chceme psát dnes, je u nás jako šafránu.

     Popisovat zbarvení jakékoliv přírodniny má určitá úskalí, spočívající v subjektivním hodnocení toho, kdo barvu popisuje. Když mykolog Albert Pilát popisuje bedličku Bucknallovu (Cystolepiota bucknallii), v přírodě vzácnou lupenatou houbu rostoucí téměř výhradně v olšinách, popisuje ji jako „drobný, nápadně modře zbarvený druh“ (Pilát, 1969). Když si tuto houbu najdete v nějakém lepším atlase hub, shledáte, že je slabě nafialovělá, Je to chyba špatného fotografického materiálu, nedokonalého tisku, nebo špatného vidění Dr. Piláta? Problém je také v tom, že odstínů modři je velké množství. Mnozí autoři popisů se proto modré zbarvení popisují jako indigově, inkoustově či šmolkově modré nebo třeba mluví o oblohově zbarvené houbě.



     Za „oblohově blankytný“ druh můžeme považovat u nás vzácně se vyskytující lošákovec blankytný (Hydnellum caeruleum), rostoucí v pahorkatinách na vápenitých půdách. Plodnice lošákovce blankytného rostou zpravidla ve skupinách od července do října. Mají klobouk 30 – 70 mm široký, nepravidelně okrouhlý, ale starší plodnice od středu hnědou a modravé zbarvení zůstává pouze při okrajích. 
     Jiný, velmi podobný lošákovec libovonný (Hydnellum suaveolens) je krásně „oblohově modrý“ a výrazně voní po anýzu. Houba se objevuje velmi vzácně ve smrkových lesích a v Červeném seznamu mykromycetů je zařazena jako kriticky ohrožený druh. Upozorňujeme, že všechny druhy rodu lošákovec (Hydnellum) řadíme k vzácným a nejedlým houbám.
     Inkoustově sytě modrým druhem je extrémně vzácná, kriticky ohrožená houba šamonie modrající (Chamonixia caespitosa). Jedná se o intenzivně modrající podzimní druh (podobně jako pestřec) rostoucí od léta do podzimu, zpravidla ve vlhkých podhorských a horských smrčinách (s oblibou kolem pramenišť) a jedlobukových lesích pralesního charakteru. Tvarem, nikoliv však zbarvením připomíná drobné pýchavky nebo již zmíněný pestřec. Mnohem častější houbou je bělochoroš modravý (Postia caesia). Polokruhovité, často konzolovité namodralé plodnice vyrůstají od července do listopadu v podhorských oblastech na odumřelém dřevě jehličnanů, výjimečně i na živých stromech. 
Modré zbarvení se šedavým odstínem má závojenka ocelová (Entoloma chalybeum). Druh rostoucí na chudých půdách a v trávnících od nížin do hor má až 40 mm široký, sklenutý klobouk, na bázi bíle plstnatý třeň je vysoký 50 mm a je stejně zbarven jako klobouk. Modré lupeny u starších plodnic růžoví a posléze hnědnou.
Závojenká ocelová. Foto: Houbař Véna.
     Modrá s šedavým odstínem je také vzácnější závojenka lesklá (Entoloma nitidum) s kloboukem kuželovitým až zvoncovitým, s mírně podehnutým okrajem, širokým 20 – 50 mm. V popisech mykologové uvádí zbarvení houby jako kovově modrou s hedvábným leskem (Hagara ,2014). Třeň je válcovitý, 30–90 x 2–5 mm, modrý, ve spodní části bělavý nebo slabě žlutavý, leskle vláknitý a v dospělosti dutý. Dužnina je bělavá, pod pokožkou klobouku a třeně modrá. Závojenka lesklá se objevuje od srpna do října zejména pod jehličnany, s oblibou v podmáčených smrčinách.
     Límcovka modrá (Stropharia caerulea), výrazně nitrofilní druh fruktifikující koncem léta a na podzim se objevuje někdy na zbytcích tlejícího dřeva, bez ohledu na to, zda jde o dřevo jehličnanů nebo listnáčů; častější je v porostech kopřiv. Do mykologických poraden ji nálezci přináší jako krásnou modrou houbičku i z intravilánů obcí i měst. Houba má zprvu vyklenutý, později plochý, za vlhka lesklý a slizký, 20 – 80 mm široký klobouk. Límcovka modrá má válcovitý třeň nepřesahující délku 90 mm, který je zbarven stejně jako klobouk. 
     Závěrem k českým modře zbarveným druhům uvedeme ještě houbu, kterou by praktičtí houbaři za houbu vůbec nepovažovali. Podle mnoha autorů není její český název dosud ustálen, a proto uvádíme název latinský -  Byssocorticium atrovirens. Autorka fotografie Lucie Zíbarová nesouhlasí s českým názvem pavučiník modrý a uvádí, že český rod pavučiník označuje některé kornatcovité houby (např. Botryobasidium, Byssocorticium). „Nevím o tom, že by někdo použil druhové označení pavučiník modrý (což by odpovídalo nejspíš druhu Byssocorticium caeruleum, který patrně v ČR doposud nebyl nalezen)“. 
Byssocorticum atrovirens. Foto: Mgr. Lucie Zíbarová
     Byssocorticium atrovirens je poměrně hojná houba rostoucí od léta do podzimu na mrtvém, silně rozloženém dřevě listnáčů i jehličnanů, často na spodní straně kmenů a větví. Tvoří pavučinovité modrozelené povlaky, které lze snadno oddělit od substrátu.  Spolehlivá determinace duhu je možná pouze mikroskopicky. Dodejme, že některé názvy hub mají druhový či rodový název zavádějící. Například pavučinec modrý nebo pavučinec modronohý. Také vzácná pralesní modralka laponská (Amylocysis lapponicus) není modrá, rodový název odráží fakt, že její výtrusy jsou amyloidní, tj. barví se účinkem jodu do modra.
Poznámka 1
Neméně zajímavá než samotná barva modrých hub je také schopnost některých druhů modrat po poranění., přestože samy o sobě modré nejsou. Modrá barva dříve jinak zbarvené plodnice se vyvíjí velmi rychle po kontaktu se vzduchem, jak se některé látky oxidují, ale „modrání hub“ stále zůstává určitou záhadou. Je zřejmé, že tento princip není jednotný u všech hub. U hřibů (Boletales) je zdrojem modrého zbarvení oxidovaný gyrocyanin nebo kyselina purinová (Khovpachev et al., 2022), u lysohlávek (Psilocybe) to jsou chinoidní psilocyl oligomery – sloučeniny ne nepodobné modrému pigmentu indigu (Beck, 2021).
Poznámka 2
Celosvětově jsou modré druhy huby zastoupeny v daleko větším počtu. Je to např. ryzec indigový (Lactarius indigo) (Guatemale, Mexiko, Indie a Čína), australský pavučinec Cortinarius rotundisporus, či helmovka Mycena interrupta (Nový Zéland, Nová Kaledonie, Austrálie, Tasmínie apod.). Krásně modrá je také australská závojenka Entoloma viriscens, kterou předčí snad jen indigově modrá závojenka Hochstetterova (Entoloma hochstetteri) (http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=213) z Nového Zélandu a Indie. Raritou je modrá muchomůrka Amanita cyanopus rostoucí pouze v USA. Jedná se o dosud jediný zjištěný druh rodu Amanita obsahující modré barvivo. 
Literatura
Beck M.  Psilocybin Mushrooms of The United States: A Visual Guide. Lulu Press, Inc. 2021.
Hagara L. Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha 2014.
Khovpachev AA, et al.  Actual Concepts of Higher Fungi Toxins: Nitrogen-Free Organic Compounds. Biology Bulletin Reviews, 2022; 12(4): 428-440.
Pilát A. Houby Československa ve svém životním prostředí. Academia, Nakl. ČSAV, Praha 1969.
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 20

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.09 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace