Pong-pong:
strom sebevrahů
Jiří
Patočka, Uday Kumar Killi
Pong-pong (Cerbera odollam) je krytosemenná rostlina z čeledi Apocynaceae rostoucí v pobřežních slaných bažinách a v bažinatých oblastech Indie, Madagaskaru a dalších částech jihovýchodní Asie. Je znám jako pong-pongový strom , mintolla, othalam nebo jako „strom sebevrahů“ . Plodí ovoce známé jako othalanga nebo „mořské mango“, které obsahuje silný jed. Ten se zneužívá k sebevraždám i vraždám. Strom pong-pong je zodpovědný za asi 10 % z celkového počtu případů všech otrav v Kérale, malém svazovém státu Indie. Jen od roku 1989 do roku 1999 tam bylo hlášeno 537 úmrtí v důsledku otravy způsobené požitím semen tohoto stromu (Gaillard et al., 2004). Mimo Indii byl tento jedovatý strom prakticky neznámý.
Důvodem extrémní jedovatosti tohoto stromu, je bioaktivní látka zvaná cerberin. Je to srdeční glykosid ze třídy kardenolidů, s podobným mechanismus účinku jako má digoxin (Menezes et al., 2018). Kardenolidové glykosidy, tedy kardenolidy s navázanými funkčními skupinami odvozenými od sacharidů, jsou často toxické; způsobují zástavu činnosti srdce. Mechanismus toxicity kardenolidů u živočichů spočívá v inhibici enzymu Na+/K+ ATPázy, který je zodpovědný za udržování gradientů sodných a draselných iontů na buněčných membránách (Agrawal et al., 2012).
Největší množství cerberinu je obsaženo v semenech plodu othalanga (Mohandas, 2014). Tento plod velikosti softbalového míče má podobu zeleného manga a v dospělosti mění barvu na jasně červenou (Maharana 2021). Každý plod obsahuje jedno jedovaté semeno. Tato semena obsahují vedle cerberinu řadu dalších látek (steroidů, terpenoidů a saponinů), které jsou také toxické a způsobují srdeční infarkt a náhlou smrt (Purwani et al., 2014). Akutní otrava tímto jedem se projevuje podobně jako akutní otrava dioxinem a dalšími kardenolidy. Požití jedu způsobuje nevolnost, zvracení, bradykardii, hypotenzi, hyperkalémii a vyvolává závažné změny na EKG. (Iyer a Narendranathf, 1975; Renymol et al., 2018). Požití již malého množství cerberinu je smrtelné (Wermuth et al., 2018).
Cerberin
Strom Cerbera odollam, známý dříve jen na omezeném území svého přirozeného výskytu, stává se díky svému zajímavému vzhledu, zeleným dužnatým listům a bílým květům s vůní podobnou jasmínu, často vysazovaným okrasným stromem v mnoha zemích světa. Listy, kůra a mléčná šťáva rostliny, které jsou údajně netoxické, se v tradiční medicíně používají jako emetikum (Chopra et al., 1956; Hiên et al., 1991). Semena rostliny mají vysoký obsah oleje, který se tradičně používá jako lampový olej, v kosmetice a repelentech proti hmyzu, a v poslední době je považován za potenciální zdroj bionafty (Rizki et al., 2018; Kansedo a Lee, 2013; Ang et al., 2015). To vše vede k rychlému šíření tohoto stromu do dalších oblastí a s tím také stoupá riziko nebezpečných otrav. Zatímco toxicita stromu Cerbera odollam v asijsko-pacifické oblasti je dobře známá, v ostatní částech světa tomu tak není a tato neznalost může mít na svědomí velké množství zbytečně zmařených životů. Požití jen jediného semene stromu pong-pong může vést k navození smrtelného infarktu (Saxena et al., 2022).
Literatura
Agrawal AA, Petschenka G, Bingham RA, Weber MG, Rasmann S. Toxic cardenolides: chemical ecology and coevolution of specialized plant-herbivore interactions. New Phytologist, 2012; 194(1): 28–45.
Ang GT, Tan KT, Lee KT, Mohamed AR. Optimization and kinetic studies of sea mango (Cerbera odollam) oil for biodiesel production via supercritical reaction. Energy Conversion Management, 2015; 99: 242-251.
Gaillard Y, Krishnamoorthy A, Bevalot F. Cerbera odollam: a ‘suicide tree’ and cause of death in the state of Kerala, India. J Ethnopharmacol. 2004; 95(2-3): 123-126.
Hiên TTM, Navarro-Delmasure C, Vy T. Toxicity and effects on the central nervous system of a Cerbera odollam leaf extract. J Ethnopharmacol. 1991; 34(2-3): 201–206.
Chopra R, Nayar S, Chopra I. Glossary of Indian Medicinal Plants, vol. 1, Council of Scientific & Industrial Research, New Delhi, India, 1956.
Iyer GV, Narendranathf M. Manifestations of Cerbera Odollam Poisoning. Indian J Med Res. 1975; 63: 312-314.
Kansedo J, Lee KT. Process optimization and kinetic study for biodiesel production from non-edible sea mango (Cerbera odollam) oil using response surface methodology. Chem Engineering J, 2013; 214: 157-164.
Maharana PK. Ethnobotanical, phytochemical, and pharmacological properties of Cerbera manghas L. J Biosci. 2021; 46(1): 1–8.
Menezes RG, Usman MS, Hussain SA, Madadin M, Siddiqi TJ, Fatima H et al. Cerbera odollam toxicity: A review. J Forensic Legal Med. 2018; 58: 113-116.
Mohandas S. Cerebra odollam poisoning: forensic implications of viscera analysis. J Evol Med Dental Sci. 2014; 3(56): 12813-12821.
Purwani KI, Wijayawati L, Nurhatika S, Sa’Diyah NA, Arifiyanto A. Bintaro (Cerbera odollam) leaf extract as a potential biological pest control toward Spodopteralitura F. mortality. J Appl Environ Biol Sci. 2014; 4(4): 18-23.
Renymol B, Palappallil DS, Ambili NR. Study on clinical profile and predictors of mortality in Cerbera odollam poisoning. Indian Journal of Critical Care Medicine: Peer-reviewed, Official Publication of Indian Society of Critical Care Medicine, 2018; 22(6): 431.
Saxena M, Jadhav EB, Sankhla MS et al. Bintaro (Cerbera odollam and Cerbera manghas): an overview of its eco-friendly use, pharmacology, and toxicology. Environ Sci Pollut Res 2022; In print.
https://doi.org/10.1007/s11356-022-22585-wWermuth ME, Vohra R, Bowman N, Furbee RB, Rusyniak DE. Cardiac toxicity from intentional ingestion of pong-pong seeds (Cerbera odollam). J Emerg Med. 2018; 55(4): 507-511.