Guajak
léčivý (železné dřevo, strom života): bioaktivní látky
Jiří
Patočka, Zdeňka Navrátilová
Guajak léčivý (Guaiacum officinale L.) je stálezelený, velmi pomalu rostoucí strom s hustou korunou. Patří do čeledi kacibovitých (Zygophyllaceae). Dosahuje výšky 9–12 m a jeho kmen o průměru do 60 cm bývá obvykle pokřivený. Dřevo je velmi tvrdé a guajak je proto znám také jako „železný strom“. Jeho borka je hluboce svraštělá, listy jsou sudozpeřené, 6–13 cm dlouhé a jsou obvykle tvořené 1–3 páry přisedlých eliptických lístků. Květy o průměru až 2,5 cm rostou na koncích větví na tenkých stopkách, mají chlupatý kalich a obvykle 5 korunních lístků modrofialové barvy. Jak květy stárnou, postupně blednou, až jsou téměř bílé. Plody jsou smáčklé tobolky žluté barvy, které při dozrávání pukají a odhalují semena obalená červenou kožovitou slupkou. Guajak léčivý roste v Karibiku, v jižní části Severní Ameriky a v severní části Jižní Ameriky. Pěstuje se v mnoha dalších oblastech.
Guajak léčivý byl pro své pozitivní účinky na lidské zdraví nazýván také Lignum vitae – strom života. Jeho dřevo a z něj získaná pryskyřice se kdysi používaly k léčbě syfilitidy, vyrážek, revmatismu a dny. Některé ze složek pryskyřice jsou účinné protizánětlivé látky a jejich výtažky se dodnes využívají v mnoha léčivých přípravcích.
Dřevo tohoto druhu je nejhustší a nejtěžší, jaké známe. Jeho hustota se pohybuje od 1,15 do 1,35 kg/dm3, takže se ve vodě potápí. Dřevo je pevné, houževnaté a vzhledem k obsahu pryskyřice i velmi trvanlivé. Využívá se proto k výrobě vysoce namáhaných součástek, jako jsou hřídele, kladky, kolečka a další výrobky, např. bowlingové koule, bubnové paličky, šablony a podobně. Guajak léčivý se vysazuje také jako okrasný strom. Od roku 1998 je veden v Červeném seznamu IUCN jako ohrožený druh a je chráněn i mezinárodní úmluvou CITES. Guajak léčivý je národní rostlinou Jamajky.
Vědeckých informací o obsahových látkách guajaku léčivého bylo v době, kdy byl využíván k homeopatii (Sarkar et al., 2014) a v lidové medicíně (Perlmutter et al., 2021) zejména jako antirevmatický a protizánětlivý prostředek, jen velmi málo. Teprve farmakochemický a farmakologický výzkum posledních let odhalil v guajaku řadu bioaktivních látek a objasnil jejich farmakologické účinky. Jsou to např. sapogeniny (Ahmad et al., 1984), lignany (Nakano et al., 2017), steroidy (Robert a Lin, 1994), triterpenoidní saponiny (Ahmad et al., 1984) nebo fenoly (Maneechai a Pikulthong et al., 2017).
Významnými biologicky aktivními látkami produkovanými guajakem léčivým jsou kyseliny guajaretová, dihydroguajaretová a nordihydroguajaretová, guajacin, isoguajacin, kyselina guajakonová, furoguajacin a jeho monomethylether, furoguajacidin, dehydroguajalignan, tetrahydrofuroguajacin-A a tetrahydrofuroguajacin-B, furoguajaoxidin, β-sitosterol, officigenin, guajakol, guajazulen, ramonaniny (stereoisomery A-D) a další zajímavé látky.
Literatura
Ahmad VU, Bano N, Bano S. Sapogenins from Guaiacum officinale. Phytochemistry, 1984; 23(11): 2613-2616.
Maneechai S, Pikulthong V. Total phenolic contents and free radical scavenging activity of Guaiacum officinale L. extracts. Pharmacognosy J.2017; 9(6): 929-931.
Nakano Y, Nasu M, Kano M, Kameoka H, Okuyama T, Nishizawa M, Ikeya Y. Lignans from guaiac resin decrease nitric oxide production in interleukin 1β-treated hepatocytes. J Nat Med 2017; 71(1): 190-197.
Perlmutter J, Cogan R, Wiseman MC. Treatment of Atopic Dermatitis, Dermatophytes, and Syphilis by Indigenous Peoples Prior to 1850. J Cutan Med Surg. 2021; 26(2): 198-200.
Robert I, Lin S. Phytochemicals and antioxidants. Functional Foods. Springer US, 1994, 393-449.
Sarkar A, Datta P, Das AK, Gomes A. Anti-rheumatoid and anti-oxidant activity of homeopathic Guaiacum officinale in an animal model. Homeopathy, 2014; 103(02): 133-138.
