Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 5098 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články mých kolegů: Proč mají (některé) kočky rády šantu?
Publikováno: Neděle, 21.08. 2011 - 09:55:01 Od: Prof. Patocka
Doktorand

Proč mají (některé) kočky rády šantu?

Mgr. Zdeňka Navrátilová

Popis rostliny
      Šanta kočičí (Nepeta cataria L.) je vytrvalá bylina z čeledi Lamiaceae (hluchavkovité). Stejně jako další druhy této čeledi obsahuje i šanta velké množství aromatických látek. Rostliny jsou 30-70 cm vysoké, mají čtyřhranné pýřité lodyhy. Listy jsou vstřícné, s trojúhelníkovou čepelí, na okraji nepravidelně pilovité, pýřité. Květy jsou v koncových lichoklasech, nažloutle bílé nebo namodralé či nafialovělé.
      Šanta pochází z jižní Evropy a jihozápadní Asie a je tedy v ČR nepůvodní, ale následkem dřívějšího hojného pěstování se vyskytuje roztroušeně po celém území. Roste v obcích, na rumištích a na okrajích polních cest. Šanta se vyskytuje v řadě kultivarů liších se barvou květů i vůní. Na zahrádkách se pěstují dalších druhy: Nepeta grandiflora a N. racemosa a hybridní taxon Nepeta x faasenii, vzniklý pravděpodobně zkřížením N. racemosa a N. nepetella. Rostliny se pěstují jako nenáročné trvalky a skalničky a místy mohou zplaňovat (Štěpánek, 2000).

Foto M. Ducháček



Obsahové látky a léčivé účinky
     Hlavními účinnými látkami jsou iridoidní látky, tzv. nepetalaktony, které tvoří 70-99% silice. (Grognet, 1990). Dále šanta obsahuje 1,8-cineol, alfa-pinen, citral, limonen, kafr, geranylacetát,caryophyllen, flavonoidy a fenolické látky (Birkett et al., 2001; Modricki et al., 2007; van Wyk a Wink, 2005).
     Lidé šantu odedávna používali při nespavosti jako mírné sedativum. Dále se používala proti bolesti hlavy a zubů, revmatismu, zánětům, hemoroidům, nachlazení a také při zažívacích potížích a průjmech. Používá se i k odpuzování hmyzu a hlodavců (van Wyk a Wink, 2005)

Vliv na chování koček
     Velmi zajímavé je působení šanty na kočky, odtud pochází její jméno - česky šanta kočičí, slovensky kocúrnik, anglicky catnip či catmint (cat = kočka), německy Katzenminze (Katze = kočka), francouzsky chataire či cataire (chat = kočka) a latinsky N. cataria (catus = kočka).
Na šantu reaguje přibližně 50% koček a tato vlastnost je autozomálně dominantně dědičná. Nebyl pozorován rozdíl mezi kočkami a kocoury. Na šantu reagují i další, nedomestikované druhy koček. Zajímavé je, že nereagují koťata, a to až do věku 8 týdnů (Grognet, 1990).
Předpokládalo se, že obsahové látky šanty jsou podobné kočičím feromonům a působí jako afrodisiakum a že jsou vnímány vomeronasálním orgánem. To se však nepotvrdilo, látky jsou vnímány normálními čichovými receptory (Hart a Leedy, 1985). Kočky vůni šanty vyhledávají, rostliny trhají, požírají a válejí se v nich. Zajímavé je ovlivnění chování – kočka třese či kroutí hlavou, kýchá, olizuje se, skáče, točí se a mňouká (to bývá někdy vysvětlováno halucinacemi). Šanta působí přibližně po dobu 10 minut, poté dochází k útlumu. Podobně jako šanta působí i látky obsažené v kozlíku lékařském (Grognet, 1990). V obchodech lze koupit kočičí hračky a škrabadla, které obsahují šantu či jsou napuštěné její silicí.
      Látkou, která tak zajímavě působí na kočky, je zřejmě nepetalakton (5,6,7,7a-Tetrahydro-4,7-dimethylcyclopenta[c]pyran-1-(4aH)-one, CAS Number 490-10-8), těkavý monoterpen s nízkou toxicitou. Střední smrtná dávka (LD50) pro myš při intraperitoneálním podání je 1550 mg/kg (Harney a al., 1978).
Šanta jako repelent
    U nepetalaktonů byl potvrzen repelentní účinek proti řadě druhů hmyzu ze 17 čeledí, a to i proti komáru Anopheles gambiae přenášejícímu v tropických oblastech malárii. Působí repelentně také proti druhu Aedes aegypti, který přenáší horečku dengue a žlutou zimnici (Birkett et al., 2001; Polsomboon, 2008), a proti mouchám, klíšťatům a roztočům (Birkett et al., 2001; Zhu et al., 2011). Podle některých studií jsou nepetalaktony účinnější než běžně užívaný repelent DEET (N,N-diethyl-3-m-toluamid) (Peterson et al., 2002). Obsahové látky šanty kočičí se jeví jako možná alternativa syntetických repelentů k ochraně člověka i dobytka proti hmyzu přenášejícímu závažné choroby (Zhu et al., 2009).

Literatura
Birkett MA, Hassanali A, Hoglund S, Pettersson J, Pickett JA. Repellent activity of catmint, Nepeta cataria, and iridoid nepetalactone isomers against Afro-tropical mosquitoes, ixodid ticks and red poultry mites. Phytochemistry 2001; 72: 109–114.
Grognet J. Catnip: Its uses and effects, past and present. Can Vet J 1990; 31: 455-456.
Harney JW, Barofsky IM, Leary JD. Behavioral and toxicological studies of cyclopentanoid monoterpenes from Nepeta cataria. Lloydia. 1978; 41(4): 367-374.
Hart BL, Leedy MK. Analysis of the catnip reaction: mediation by olfactory system, not vomeronasal organ. Behav Neural Biol. 1985; 44(1): 38-46.
Modnicki D, Tokar M, Klimek B. Flavonoids and phenolic acids of Nepeta cataria L. var. citriodora (Becker) Balb. (Lamiaceae). Acta Pol Pharm. 2007; 64(3): 247-252.
Peterson CJ, Nemetz LT, Jones LM, Coat JR. Behavioral activity of catnip (Lamiaceae) essential oil components to the German cockroach (Blattodea: Blattellidae). J Econ Entomol. 2002; 95(2): 377-380.
Polsomboon S, Grieco JP, Achee NL, Chauhan KR, Tanasinchayakul S, Pothikasikorn J, Chareonviriyaphap T. Behavioral responses of catnip (Nepeta cataria) by two species of mosquitoes, Aedes aegypti and Anopheles harrisoni, in Thailand. J Am Mosq Control Assoc. 2008; 24(4): 513-519.
Štěpánek J. Nepeta L. In: Slavík B (ed.). Květena ČR 6. Academia Praha 2000; 628-634.
Van Wyk B-E, Wink M. Medicinal plants of the world. Timber Press, Portland, Oregon USA 2005. 214.
Zhu JJ, Berkebile DR, Dunlap CA, Zhang A, Boxler D, Tangtrakulwanich K, Behle RW, Baxendale F, Brewer G. Nepetalactones from essential oil of Nepeta cataria represent a stable fly feeding and oviposition repellent. Med Vet Entomol. 2011.
Zhu JJ, Zeng XP, Berkebile D, DU HJ, Tong Y, Qian K. Efficacy and safety of catnip (Nepeta cataria) as a novel filth fly repellent. Med Vet Entomol. 2009; 23(3): 209-216.
 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Doktorand
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Doktorand:
Cissus quadrangularis: exotická léčivka


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 22

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.20 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace