Rostlina obsahuje flavonoidy a další fenolické látky, kardioaktivní glykosidy a triterpenoidy lupanového typu (lupeol, betulin, betulinová kys.). Z flavonoidů jsou zastoupeny apigenin, luteolin, vitexin, orientin a jejich glykosidy, z fenolických látek russetinol a russelianosid A. Tradičně se využívá pro svůj protizánětlivý, analgetický a antimikrobiální účinek (Awe et al., 2008; Johnson et al., 2011; Kolawole et al., 2007).
     Studie na zvířatech potvrdily některé účinky obsahových látek R. equisetiformis na organismus. Ve studii na myších byl v různých testech zjištěn silný antinociceptivní účinek. Za tento účinek zodpovídají především russetinol a russelianosid A (Awe et al., 2011). In vitro i in vivo v experimentu na potkanech byl prokázán antioxidační účinek a stabilizační účinek obsahových látek russelie na buněčné membrány krevních buněk, zejména erytrocytů, tím působí proti hemolýze (Awe et al., 2009). Russelie má také protizánětlivý a analgetický účinek (Awe et al., 2006). Obsahové látky russelie snižují produkci NO, a to inhibicí NO-syntázy (Ochi et al., 2012). K dalším účinkům patří tlumivý vliv na centrální nervový systém. V experimentu na myších extrakt z russelie prodlužoval účinek fenobarbitalu a snižoval účinek amfetaminu (Kolawole et al., 2007). Zajímavý a perspektivní je také pozitivní účinek na růst vlasů. V experimentu na potkanech byl zaznamenán zvýšený růst chlupů po aplikaci extraktu z russelie, dochází zde ke zlepšení prokrvení a výživy vlasových folikulů. Za tento účinek pravděpodobně zodpovídají triterpeny a flavonoidy (Awe a Makinde, 2009).
     Obsahové látky russelie, zejména fenolické látky a triterpenoidy, mají na organismus řadu účinků. Další výzkum je tedy perspektivní.

Literatura
Awe EO, Makinde JM, Olajide OA, Wakeel OK. Membrane stabilizing activity: a possible mechanism  of action for the anti-inflammatory and analgesic properties of Russelia equisetiformis. Int J Pharmacol. 2006; 2: 447-450.
Awe EO, Adeloye A, Idowu T, Olajide OA, Makinde J. Antinociceptive effect of Russelia equisetiformis leave extracts: Identification of its active constituents. Phytomedicine. 2008; 15: 301-305.
Awe EO, Makinde JM, Adeloye OA, Banjoko SO. Membrane stabilizing activity of Russelia equisetiformis Schlecht & Chan. J Nat Prod. 2009; 2: 3-9.
Awe EO, Makinde J. The hair growth promoting effect of Russelia equisetiformis (Schclect  & Chan). J Nat Prod. 2009, 2: 70-73.
Carlson MC. Monograph of the Genus Russelia (Scrophulariaceae). Fieldiana: Botany 1957; 29: 231-292. Chicago Natural History Museum 1957.
Hieke K. Atlas pokojových rostlin. Nakladatelství Jan Vašut Praha 2003.
Johnson CE, Lin L-Z, Harnly JM, Oladeinde FO, Kinyua AM, Michelin R, Bronner Y. Identification of the Phenolic Components of Vernonia amygdalina and Russelia equisetiformis. J Nat Prod. 2011; 4: 57-64.
Kolawole OT, Makinde JM, Olajide OA. Central nervous systém depressant activity of Russelia equisetiformis. NJPS. 2007;  22: 59-63.
Kunte L, Zelený V. Okrasné rostliny tropů a subtropů. Grada Praha 2009.
Ochi M, Matsumani K, Otsuka H, Takeda Y. A new iridoid glycoside and NO production inhibitory activity of compounds isolated from Russelia equisetiformis. J Nat Med. 2012; 66: 227–232.