Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 14719 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Otravy halucinogenními muchomůrkami
Publikováno: Pondělí, 08.10. 2012 - 14:19:08 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Otravy halucinogenními muchomůrkami

Jiří Patočka, Dita Balcarová

     Za halucinogenní muchomůrky lze považovat dobře známou muchomůrku červenou (Amanita muscaria) (Patočka a Frynta, 2010) a poněkud méně známou muchomůrku tygrovanou neboli panterovou (A. pantherina) (Davis a Williams, 1999; Michelot a Melendez-Howell, 2003). V současné době obě houby hojně rostou v lesích celé ČR, podívejme se tedy, jaké nebezpečí skýtají pro ty kteří si je spletou s nějakou jedlou houbou nebo by chtěli s těmito houbami nerozvážně experimentovat.



      Hlavními bioaktivními látkami obou muchomůrek jsou kyselina ibotenová, muscimol, muscazon a muskarin a dále toxické aminokyseliny: kyselina stizolobová, kyselina stizolobinová a kyselina 2-amino-3-(1,2-dikarboxyethylthio)propanová. Dlouho se předpokládalo, že hlavním toxickým principem muchomůrky červené je muskarin, ale není tomu tak (Mitchel, 1980). Na intoxikaci halucinogenními muchomůrkami se  podílí všechny výše uvedené biologicky účinné látky, ale převládající význam mají ty, které vyvolávají halucinace (Marciniak et al., 2010). Otravy muchomůrkou červenou jsou v některých zemích poměrně časté v období léta a podzimu, tedy v době, kdy se tyto houby objevují v přírode ve velkém množství (Gamulin, 1970). Halucinogenní účinky této houby jsou dobře známy a někteří, zejména mladí lidé, s nimi rádi experimentují (Satora et al., 2005). Naproti tomu otravy muchomůrkou panterovou jsou poměrně vzácné a dochází k nim spíše záměnou za jinou houbu, nečastěji za jedlou muchomůrku šedivku (A. spissa) nebo za výtečnou muchomůrku růžovku (A. rubescens) (Patočka 2010).
     I když smrtelné otravy halucinogenními muchomůrkami nejsou v literatuře popsány, intoxikace nejsou bez komplikací. Příznaky otravy se začínají objevovat 30 až 180 minut po požití houby a zahrnují depresi CNS, ataxii, otupělost, zmatenost, poruchy vědomí, halucinace, hysterické záchvaty a hyperkinetické chování (Benjamin, 1992). Objevuje se též svalová slabost, slinění, slzení, pocení, inkontinence moči i stolice, zvracení, bronchospasmus, mioza (Lukasik-Gebocka et al., 2011). Jedná se o typický cholinergní syndrom (Hohn a Schoenemann, 2000). K projevům intoxikace patří také tachykardie, zvýšená teplota, suchá, zarudlá kůže a svalové záškuby. (Buck, 1963; Tupalska-Wilczyñska et al., 1996, 1967).
     Rozdíly mezi intoxikací muchomůrkou červenou a panterovou nejsou velké, ale existují (Satora ert al., 2006). U muchomůrky červené převládá spíše halucinogenní složka (Brvar et al., 2006), u muchomůrky panterové převládá dysfunkce CNS, označovaná někdy jako „pantherina poisoning syndrom“ (Michelot a Melendez-Howell, 2003). Rozdíly v účinku jsou zřejmě způsobeny rozdílným zastoupením biologicky účinných látek v obou muchomůrkách. Halucinogenní účinky jsou způsobeny deriváty isoxazolu, tedy kyselinou ibotenovou, muscimolem a muscazonem (Theobald et al., 1968). Doba trvání klinických projevů po požití muchomůrky červené obvykle nepřesahuje 24 hodin, ale v některých případech mohou vzniknout paranoidní psychózy s vizuálními a sluchovými halucinacemi, které se mohou objevit až 18 hodin po požití muchomůrky a mohou trvat až pět dní (Roch a Mach, 1960; Brvar et al., 2006). Moderní diagnostika otrav je založena kromě anamnézy zejména na nálezu kyseliny ibotenové a muscimolu v moči (Gonmori et al., 2012; Stříbrný et al., 2012), ale existují případy, kdy nelze intoxikaci halucinogenní muchomůrkou s jistotou potvrdit (Naudé a Berry, 1997).
     Halucinogenní muchomůrky nepatří mezi smrtelně jedovaté houby, přesto je nezbytné před jejich sběrem důrazně varovat (Kirchmair et al., 2012). I když intoxikace odezní bez větších zdravotních problémů, pořád hrozí řada komplikací, které se mohou objevit později: respirační a kardiovaskulární problémy, selhávání ledvin, rhabdomyolýza nebo rakovina (Lima et al., 2012).

Literatura
Benjamin DR. Mushroom poisoning in infants and children: the Amanita pantherina/muscaria group. J Toxicol Clin Toxicol. 1992; 30(1): 13-22.
Brvar M, Mozina M, Bunc M. Prolonged psychosis after Amanita muscaria ingestion. Wien Klin Wochenschr. 2006; 118(9-10): 294-197.
Buck RW. Toxicity of Amanita muscaria. JAMA. 1963; 185: 663-664.
Davis DP, Williams SR. Amanita muscaria. J Emerg Med. 1999; 17(4): 739.
Gamulin S. New views upon the toxicology of Amanita muscaria. [Article in Croatian] Lijec Vjesn. 1970; 92(8): 887-894.
Gonmori K, Hasegawa K, Fujita H, Kamijo Y, Nozawa H, Yamagishi I, Minakata K, Watanabe K, Suzuki O. Analysis of ibotenic acid and muscimol in Amanita mushrooms by hydrophilic interaction liquid chromatography–tandem mass spektrometry. Forensic Toxikology 2012; 30(2): 168-172.
Hohn H, Schoenemann J. Cholinergic syndrome with unconsciousness in amanita poisoning. [Article in German] Dtsch Med Wochenschr. 2000; 125(45): 1366-1368.
Kirchmair M, Carrilho P, Pfab R, Haber B, Felgueiras J, Carvalho F, Cardoso J, Melo I, Vinhas J, Neuhauser S. Amanita poisonings resulting in acute, reversible renal failure: new cases, new toxic Amanita mushrooms. Oxford J Med Nephrol Dialysis Transplant 2012; 27(4): 1380-1386.
Lima ADL, Fortes RC, Novaes MRCG, Percário S. Poisonous mushrooms; a review  of the most common intoxications. Nutr Hosp. 2012; 27(2): 402-408.
Lukasik-Gebocka M, Druzdz A, Naskret M. Clinical symptoms and circumastances of acute poisonings with fly agaric (Amanita muscaria) and panther cap (Amanita pantherina). [Article in Polish] Przegl Lek. 2011; 68(8): 449-452.
Marciniak B, Ferenc T, Kusowska J, Cieæwierz J, Kowalczyk E. Poisoning with selected mushrooms with neurotropic and hallucinogenic effect. [Article in Polish] Med Pr. 2010; 61(5): 583-595.
Michelot D, Melendez-Howell LM. Amanita muscaria: chemistry, biology, toxicology, and ethnomycology. Mycol Res. 2003; 107(Pt 2): 1311-46.
Mitchel DH. Amanita mushroom poisoning. Ann Rev Med. 1980; 31: 51-57.
Naudé  TW, Berry WL. Seuspected poisonong of puppies by the mushroom Amanita pantherina: case report. J South Afr Vet Assoc. 1997; 68(4): 154-158.
Patočka J, Frynta J. Muchomůrka červená, jedovatá krasavice našich lesů. Vesmír 2010; 89: 2. http://www.vesmir.cz/clanek/muchomurka-cervena-jedovata-krasavice-nasich-lesu
Patočka J. Pozor na muchomůrku tygrovanou. TOXICOLOGY, 15.08.2010 http://www.toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=346
Roch M, Mach JP. Severe prolonged delirium caused by Amanita muscaria (fly agaric) poisoning. [Article in French] Praxis. 1960; 49: 225-227.
Satora L, Pach D, Butryn B, Hydzik P, Balicka-Slusarczyk B. Fly agaric (Amanita muscaria) poisoning, case report and review. Toxicon 2005; 45(7): 941-943.
Satora L, Pach D, Ciszowski K, Winnik L. Panther cap Amanita pantherina poisoning case report and review. Toxicon. 2006; 47(5): 605-607.
Stříbrný J, Sokol M, Merová B, Ondra P. GC/MS determination of ibotenic acid and muscimol in the urine of patiens intoxicated with Amanita pantherina. Int J Legal Med. 2012; 126(4): 519-524.
Theobald W, Büch O, Kunz HA, Krupp P, Stenger EG, Heimann H. Pharmacological and experimental psychological studies with 2 components of fly agaric (Amanita muscaria). [Article in German] Arzneimittelforschung. 1968; 18(3): 311-315.
Tupalska-Wilczyñska K, Ignatowicz R, Poziemski A, Wójcik H, Wilczyñski G. Amanita pantherina and Amanita muscaria poisonings--pathogenesis, symptoms and treatment. [Article in Polish] Pol Merkur Lekarski. 1997; 3(13): 30-32.
Tupalska-Wilczyñska K, Ignatowicz R, Poziemski A, Wójcik H, Wilczyñski G. Poisoning with spotted and red mushrooms--pathogenesis, symptoms, treatment. [Article in Polish] Wiad Lek. 1996; 49(1-6): 66-71.






 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 6

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.11 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace