Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 6866 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Křižák pruhovaný opět na scéně
Publikováno: Středa, 07.08. 2013 - 17:59:35 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Křižák pruhovaný opět na scéně

Jiří Patočka

     V roce 1991 byl na našem území objeven nový druh pavouka – křižák pruhovaný (Argiope bruennichi) – který byl do té doby známý jen z teplých oblastí kolem Středozemního moře a ze střední Asie. První objevy byly učiněny v teplé oblasti jižní Moravy a spekulovalo se o tom, že jeho šíření  souvisí s globálním oteplováním. Když od nás odešla sovětská vojska a opustila vojenské újezdy, zjistilo se, že nejvyšší koncentrace těchto pavouků je právě v těchto místech.  Možná tedy nepřišli od Středozemního moře, ale spolu s vojáky ze střední Asie. Vojáci odešli, ale pavouci nám tu zůstali. Postupně se rozšířili na celém území České republiky. V posledních dvou, třech letech o nich nebylo moc slyšet, ale letošní horké léto jim zřejmě vyhovuje, protože jejich nálezy jsou hlášeny z mnoha míst celé ČR. Z křižáka pruhovaného se stal typický invazní druh, a protože je naprosto nevybíravý – najdeme jej na suchých stráních a loukách stejně jako v mokřadech či rašeliništích – úspěšně konkuruje našim domácím pavoukům.    



     V přírodě je křižák pruhovaný nepřehlédnutelný. Je větší než náš domácí křižák obecný (Araneus diadematus) a se svým černožlutě pruhovaným zadečkem vypadá jako vosa. Ne nadarmo je v angličtině znám pod jménem „vasp spider“. Nápadné zbarvení pavouka je výstrahou pro všechny predátory, které má varovat před jeho jedovatostí (Bush et al., 2008). Podobně jako ostatní křižáci staví nápadné sítě (Prokop a Grygláková, 2005), jejichž součástí je husté předivo známé jako stabilimentum (Patočka, 2012). Chytá do nich hmyz, převážně saranče a kobylky, proto si své pavučiny buduje nízko nad zemí. Na zahrádce jej s největší pravděpodobností najdete v záhonu jahod. Samičky jsou větší než samečci, měří kolem 2 cm, a jsou lépe vybarvené. A také žravé. Samečky lákají budoucí otce svých dětí svým sexuálním feromonem, který byl nedávno identifikován jako derivát kyseliny citronové:  trimethyl-methylcitrát (Chinta et al., 2010). Samečci se před nimi ale musí mít na pozoru. Kopulace je mimořádné krátká, trvá méně než 10 sekund (Schneider et al., 2005) a hned po splnění své biologické funkce musí samečci rychle utéct, nechtějí-li se stát jejich potravou (Fromhage et al., 2003; Uhle t al., 2007). Samička se celé léto krmí, a když přijde podzim, postaví někde na chráněném místě kokon a do něho naklade asi 300 vajíček. Ještě než přijdou mrazy, vylíhnou se z nich malí pavoučci. V kokonu přečkají zimu, na jaře z něj vylezou a vypraví se na novou křižáckou výpravu, aby kolonizovali další území. Vypustí dlouhé vlákno a nechají se unášet větrem tak dlouho, dokud se vlákno nezachytí na nějaké překážce (Follner a Klarenberg, 1995; Walter et al., 2005).
     Kokon samotný je obdivuhodná stavba mimořádná jednak svou architekturou, jednak svým unikátním materiálem, ze kterého je zhotovena. Pavouci tkají až sedm typů různých vláken, které se liší svým chemickým složením a mechanickými vlastnostmi. Kokon křižáka pruhovaného musí být utkán z velmi odolných vláken, má-li sloužit malým pavoučkům celou zimu jako ochrana před nepřízní počasí (Zhao et al., 2006).
     Křižák pruhovaný je podobně jako další křižáci jedovatý, ale jeho chelicery jsou i přes jeho velkost malé a neschopné prokousnout lidskou kůži. Jeho jedu se tedy nemusíme bát. O jeho složení zatím nic nevíme, ale pro člověka nebude příliš nebezpečný. Dokáže však velmi účinně paralyzovat a usmrtit hmyz (Nentwig et al., 1992), hlavní kořist těchto pavouků.
Literatura
Bush AA, Yu DW, Herberstein ME. Fiction of bright coloration in the wasp spider Argiope bruennichi (Aranže: Araneidae). Proc R Soc B 2008; 275(1640): 1337-1342.
Follner K, Klarenberg AJ. Aeronautic behaviour in the wasp-like spider, Argiope bruennichi (Scopoli) (Araneae, Argiopidae). Proceed 15th Eur Colloquim Arachnol, Česke Budějovice, 1995, pp. 66-72.
Fromhage L, Uhl G, Schneider JM. Fitness consequences of sexual cannibalism in fiale Argiope bruennichi. Behav Enol Sociobiol 2003; 55(1): 60-64.
Chinta SP, Goller S, Lux J, Funke S, Uhl G, Schulz S. The sex feromone of the was spider Argiope bruennichi. Angewandte Chemie 2010; 49(11): 2033-2036.
Nentwig W, Friedel T, Manhart C. Komparative investigations on the effect of the venoms of 18 spider species onto the Cockroach Blatta orientalis (Blattodea). Zool Jb Physiol 1992; 96: 279-290.
Patočka J. K čemu je dobré stabilimentum v pavoučí síti. Vesmír 2012;  91(4): 195. http://www.vesmir.cz/clanky/clanek/id/9605
Prokop, Grygláková. Factors affecting the foraging success of the wasp-like spider Argiope bruennichi (Araneae): Role of web design. Biologia, Bratislava 2005; 60(2): 165-169.
Schneider JM, Fromhage L, Uhl G. Extremely short copulations do not affect hatching sukces in Argiope bruennichu (Araneae, Araneidae). J Arachnol 2005; 33(3): 663-669.
Uhl G, Nessler SH, Schneider J. Copulatory mechanism in a sexually cannibalistic spider with genital mutilation (Araneae: Araneidae: Argiope bruennichi). Zoology 2007; 110(5): 398-408.
Walter A, Bliss P, Moritz RFA. The wasp spider Argiope bruennichi (Arachnida, Araneidae): Ballooning is not obligate life history phase. J Arachnol 2005; 33(2): 516-522.
Zhao AC, Zhao TF, Nakagaki K, Zhang YS, SiMa YH, Miao YG, Shiomi K, Kajiura Z, Nagata Y, Takadera K, Nakagaki M. Novel molecular and mechanical properties of egg case silk from wasp spider, Argiope bruennichi. Biochemistry 2006; 45(10): 33348-3356.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 4.92
Účastníků: 13

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.08 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace