Grayanotoxin - vysoce toxický rostlinný toxin
Bc. Radek
Svoboda
Grayanotoxin patří mezi diterpeny, ve vodě rozpustné látky. Jsou tzv. „srdeční“ glykosidy s afinitou k myokardu savců. [1] Jejich toxicita je interpretována jako specifické narušení membránové permeability pro sodíkový iont. Mechanismem účinku těchto látek je blokáda sodíkových kanálů buněčných membrán a následné ovlivnění přenosu nervového vzruchu mezi neurony, či mezi nervy a svaly (nervosvalová ploténka). Po navázání toxinu na příslušné receptory jsou nervové a svalové buňky neúměrně dlouho udržovány v excitovaném stavu (fáze depolarizace), čímž je negativně ovlivněna zejména činnost srdce, kosterních svalů a centrálního nervového systému. V současné době již známe 18 různých forem této toxické látky, ale nejčastěji se vyskytuji pouze tři z nicxh.
Grayanotoxin I-III, vlevo strukturní vzorec, vpravo 3D model
převzato z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3404272/figure/Fig1/
Grayanotoxin je toxin, který se nachází v rododendronech, azalkách a pierisech a jiných rostlinách z čeledi Ericaceae (vřesovcovité).[2]
Peris Japanica - vlastní
foto
Nejčastější intoxikací pro člověka je tzv. „otrava medem“. Do medu se grayanotoxin (andromedotoxin), dostává z nektaru sbíraného včelami. V odborné literatuře je často označován jako „mad honey“ (šílený med). Také turecké pojmenování „deli bal“ má podobný význam. Příznaky otravy se odvíjí od pozřené dávky, (též od koncentrace v medu), otravu způsobuje již velmi malé množství medu. Dle Studie A.C. JAUHARI 2009 při otravě skupiny studentů medicíny došlo k prvním příznakům postižení již při dvou pozřených lžičkách, po deseti pozřených lžičkách se naplno projevily příznaky všech symptomů [3].
Typickými příznaky je postižení trávicího traktu, pálení v krku a zvracení. U očí se projevuje rozmazaným, někdy dvojitým viděním, rozšířenými zornicemi, pomalou reakcí na světlo. U kardiovaskulárního systému dochází k snížení tlaku a silnému bušení srdce. Centrální nervový systém je často postižen bezvědomím, halucinacemi, tzv. black outem, dochází k poruchám dýchání a „lapání“ po dechu.
První příznaky se projevují 20 minut až tři hodiny po požití. Pokud postižený intoxikaci přežije, obvykle nebývají příznaky delší než 24 hodin. [2] Otravy lidí nejsou příliš časté, nejvíce jich je z Turecka, Řecka a okolí Černého moře. Odtud také pochází první popis otravy (Xenophon (427−355 př. n.l.)) [4]
Otravy grayanotoxiny nesouvisí pouze s požitím otráveného medu, jsou známy i další případy otrav. K otravě muže (76 let) došlo po pozření květů, stejně tak jako muže z Korei, který snědl 50 květů, aby zahnal žízeň. Je popsána i otrava ženy (28 let) z ostrova blízkého Madagaskaru a muže (78 let) z USA, kteří použili rostliny z této čeledi jako čaj. [5] V Korei dokonce došlo k úmrtí devíti dětí po snědení košíku květů, které chtěly zahnat hlad. [6]
Daleko četnější jsou otravy u domácích zvířat a dobytka. The Animal Poison Control Center (APCC), uvádí 188 případů od ledna 2001 do prosince 2003. Jsou například známy otravy koz, kterým soused naházel přes plot odřezky Pieris japanica, nebo koz v Riverbanks ZOO v Nubii, které „nakrmili“ návštěvníci stejnou rostlinou. (Tato otrava byla potvrzena laboratorním rozborem.) Minimální toxická dávka graynatoxinu pro skot je 0,4% BW, u koz 0,4% a u ovcí 0,35% [5]
Velmi zajímavý případ popsal veterinář Dr. Gary Landsberg z North Toronto Animal Clinic. Pes JayJay, pětiletý, třicet čtyři kilogramový kříženec shepherda s bíglem se otrávil vodou z misky, do které napadaly květy azalky. Jeho léčba stála 4300 dolarů. [7]
Jako první pomoc je doporučeno vyvolání zvracení (pokud to je možné), podávání živočišného uhlí. Pro podporu srdečního oběhu se intravenózně podává atropin a fyziologický roztok. [8]
Citace a zdroje:1
PATOČKA, Jiří. Základy toxikologie (Kapitoly IV až VI): Kapitola IV. Mechanismy toxického účinku. In: Toxicology.cz: Prof. RNDR. Jiří Patočka Drsc. [online]. 2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z:
http://www.toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=112
DEMIR, Hasan, Arzu DENIZBASI a Ozge ONUR. Mad Honey Intoxication: A Case Series of 21 Patients. ISRN Toxicology. 2011, vol. 2011, s. 1-3. DOI: 10.5402/2011/526426. Dostupné z:
http://www.hindawi.com/journals/isrn/2011/526426/3
JAUHARI A C , JOHOREY A C , BANERJEE I , SHRESTHA P , SINGHAL K C . NEARLY FATAL WILD HONEY INTOXICATION A CASE REPORT OF SEVEN CASES . Journal of Clinical and Diagnostic Research [serial online] 2009 August [cited: 2014 Apr 15 ]; 3:1685-1689. Dostupné z:
http://www.jcdr.net/back_issues.asp?issn=0973-709x&year=2009&month=August&volume=3&issue=4&page=1685-1689&id=5624
HARISSIS, H.V. a G. MAVROFRIDIS. “Mad honey” in medicine from antiquity to the present day. Department of Surgery, School of Medicine, University of Ioannina, Ioannina, Greece, 2013. ISBN 11-05-3992.
5
JANSEN, Suze A., Iris KLEEREKOOPER, Zonne L. M. HOFMAN, Isabelle F. P. M. KAPPEN, Anna STARY-WEINZINGER a Marcel A. G. HEYDEN. Grayanotoxin Poisoning: ‘Mad Honey Disease’ and Beyond. Cardiovascular Toxicology. 2012, vol. 12, issue 3, s. 208-215. DOI: 10.1007/s12012-012-9162-2. Dostupné z:
http://link.springer.com/10.1007/s12012-012-9162-26
North Korea Today No. 154 Jun 2008. In: ReliefWeb: Informing humanitarians worldwide [online]. 2008 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z:
http://reliefweb.int/report/democratic-peoples-republic-korea/north-korea-today-no-154-jun-20087
Is my dog going to live after grayanotoxin poisoning?. In: JustAnswerDog Veterinary: Ask a Dog Veterinary Question, Get an Answer ASAP! [online]. 2013 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z:
http://www.justanswer.com/dog-health/7u6tx-dog-going-live-grayanotoxin-poisoning-75.html8
OGUZTURK, H., CIFTCI, M.G. TURTAY a S. YUMRUTEPE. Complete atrioventricular block caused by mad honey intoxication. European Review for Medical and Pharmacological Sciences. 2012, roč. 2012, č. 16, s. 1748-1750. Dostupné z:
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2720281/
