Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 15299 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Šťavel růžkatý: obtížný zahradní plevel, ale také možná perspektivní léčivá rost
Publikováno: Středa, 17.09. 2014 - 08:31:48 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Šťavel růžkatý: obtížný zahradní plevel, ale také možná perspektivní léčivá rostlina

Jiří Patočka

     Šťavel růžkatý (Oxalis corniculata L.) je druh drobného žlutě kvetoucího šťavele, původem pravděpodobně z jihovýchodní Asie. V současné době je však rozšířen téměř po celém světě. Lze jej nalézt v západní Asii, Evropě, Severní i Jižní Americe a také v Africe. V České republice se vyskytuje především v klimaticky teplejších oblastech, od nížin po pahorkatiny, a přechodně se dostává se zahradním substrátem i do vyšších poloh. Většina lokalit je antropogenního původu. Je to druh rostoucí na opakovaně narušovaných půdách a zejména zahrádkáři s ním stále více bojují. Čím více půdu na zahradě okopáváme, tím více tento plevel roste. Objevuje se v záhonech na zahradách, ve sklenících, v trávnících, na hřbitovech, na rumištích i skládkách hlušiny, a k uchycení mu stačí i spára mezi dlaždicemi či na zdi. Od ostatních plevelných žlutokvětých šťavelů, zejména od šťavele evropského (Oxalis fontana) a šťavele prérijního (Oxalis dillenii), se liší poléhavým vzrůstem, uťatými palisty a růžkatě zakončenými tobolkami.



     Z paždí listů vyrůstající květenství jsou chudokvětá. Květy jsou drobné, jasně žluté až zlatavé, s oranžovým kruhem při bázi. Plodem jsou podlouhle válcovité až elipsovité tobolky, zakončené několika drobnými růžky. Ty daly tomuto druhu šťavele jméno. Rostlina se rozmnožuje jak generativně pomocí lepkavých semen, která jsou samovolně vystřelována do vzdálenosti několika desítek centimetrů, tak i vegetativně pomocí úlomků lodyh. V mírných zimách dokáže přezimovat a semena klíčí po celé vegetační období.
     Zatímco v Evropě je šťavel růžkatý nepříjemným plevelem a v jihozápadní Evropě je udáván jako invazní druh, v Indii se používá v tradiční medicíně pro léčení úplavice a průjmu. Jednou z nejčastějších příčin úplavice je infekce způsobená  prvokem Entamoeba histolytica a nejnovější výzkumy prokázaly, že šťavel růžkatý tohoto prvoka spolehlivě zabíjí. Stejně jako bičíkovce Giardia lamblia, původce průjmovitých onemocnění známých jako giardióza (Manna et al., 2010). Za tento účinek je zodpovědný nově izolovaný galakto-glycerolipid. Rostlina je v některých oblastech Indie využívána v lidové medicíně také při léčbě aftů (Hebbar et al., 2004), ale není známo, které látky by mohly být za tento efekt zodpovědné.     Extrakt ze šťavele růžkatého rovněž inhibuje růst mnoha patogenních bakterií jako je Staphylococcus aureus, Escherichia coli, Shigella dysenteriae 1, Shigella flexneri 2a, Shigella boydii 4 a Shigella sonnie fáze I a chrání gastrointestinální trakt před kolonizací patogenními bakteriemi Shigella dysenteriaeShigella flexneri (Mukherjee et al., 2013). V listech byly nalezeny tři flavonoidy: 6-C-glukosylluteolin (isoorientin), 6-C-glukosylapigenin (isovitexin) a isovitexin 7-methyl ether (swertisin). Není bez zajímavosti, že v křídlech modráska Pseudozizeeria maha, pro jehož housenky je šťavel růžkatý živnou rostlinou, byl jeden z těchto falvonoidů (isovitexin) nalezen jako součást pigmentu jeho křídel (Mizokami et al., 2008).
      Šťavel růžkatý obsahuje ve značném množství ferritin, protein, který má funkcí zásobní formy železa (Gori, 1977). Syntéza ferritinu je v rostlinách regulována hladinami železa na transkripční úrovni, zatímco u savců převládá translační kontrola přes proteiny (Fuchs a Fuchsová, 2003).
     Zájem o farmakologicky účinné látky šťavelu růžkatého se zvýšil, když bylo zjištěno, že vodný extrakt rostliny chrání laboratorní potkany před infarktem myokardu, který byl experimentálně vyvolán podáváním isoproterenolu (Abhilash et al., 2011). Abhilash a jeho kolegové prokázali, že vodný extrakt rostliny chrání myokard před ischemickým poškozením díky svým antioxidačním a antihyperlipidemickým účinkům. Neméně významným objevem je zjištění, že tento šťavel chrání ledviny před poškozením nefrotoxicky účinnými jedy, jako je tetrachlormethan (CCl4) (Khan a Zehra, 2013) a snižuje rovněž pulmonární toxicitu CCl4 (Ahmad et al., 2013). Také tento účinek je vysvětlován přítomností antioxidačně účinných látek (Ahmed et al., 2012), stejně jako gastroprotektivní účinek rostliny (Sakat et al., 2012).
    Praktické využití extraktů ze šťavele růžkatého by mohlo urychlit zjištění, že chrání játra a zmirňuje poškození jater způsobené paracetamolem (Sreejith et al., 2014). S tímto druhem poškození se lékaři často potýkají (McGill a Jaeschke, 2014) neboť přehnané používání přípravků s paracetamolem často končí nutností transplanovat játra (Bunchorntavakul a Reddy, 2013).

Literatura

Abhilash PA, Nisha P, Prathapan A, Nampoothiri SV, Lijo Cherian O, Sunitha TK, Raghu KG. Cardioprotective effects of aqueous extract of Oxalis corniculata in experimental myocardial infarction. Exp Toxicol Pathol. 2011; 63(6): 535-540.Ahmad B, Khan MR, Shah NA. Amelioration of carbon tetrachloride-induced pulmonary toxicity with Oxalis corniculata. Toxicol Ind Health. 2013 Jun 24. [Epub ahead of print] PubMed PMID: 23796759.
Ahmed D, Zara S, Baig H. In vitro analysis of antioxidant activities of Oxalis corniculata Linn. fractions in various solvents. Afr J Tradit Complement Altern Med. 2012; 10(1): 158-165.
Bunchorntavakul C, Reddy KR. Acetaminophen-related hepatotoxicity. Clin Liver  Dis. 2013; 17(4): 587-607, viii.
Gori P. Ferritin in the integumentary cells of Oxalis corniculata. J Ultrastruct Res. 1977; 60(1): 95-98.
Fuchs O, Fuchsová P. Příjem iontů železa v rostlinách a rostlinný ferritin. Biologické listy 2003; 68(4): 263-281.
Hebbar SS, Harsha VH, Shripathi V, Hegde GR. Ethnomedicine of Dharwad district in Karnataka, India--plants used in oral health care. J Ethnopharmacol. 2004; 94(2-3): 261-266.
Khan MR, Zehra H. Amelioration of CCl(4)-induced nephrotoxicity by Oxalis corniculata in rat. Exp Toxicol Pathol. 2013; 65(3): 327-334.
Manna D, Dutta PK, Achari B, Lohia A. A novel galacto-glycerolipid from Oxalis corniculata kills Entamoeba histolytica and Giardia lamblia. Antimicrob Agents Chemother. 2010; 54(11): 4825-4832.
McGill MR, Jaeschke H. Mechanistic biomarkers in acetaminophen-induced hepatotoxicity and acute liver failure: from preclinical models to patients. Expert Opin Drug Metab Toxicol. 2014; 10(7): 1005-1017.
Mizokami H, Tomita-Yokotani K, Yoshitama K. Flavonoids in the leaves of Oxalis corniculata and sequestration of the flavonoids in the wing scales of the pale grass blue butterfly, Pseudozizeeria maha. J Plant Res. 2008; 121(1): 133-136.
Mukherjee S, Koley H, Barman S, Mitra S, Datta S, Ghosh S, Paul D, Dhar P. Oxalis corniculata (Oxalidaceae) leaf extract exerts in vitro antimicrobial and in vivo anticolonizing activities against Shigella dysenteriae 1 (NT4907) and Shigella flexneri 2a (2457T) in induced diarrhea in suckling mice. J Med Food. 2013; 16(9): 801-809.
Sakat SS, Tupe P, Juvekar A. Gastroprotective Effect of Oxalis corniculata (Whole Plant) on Experimentally Induced Gastric Ulceration in Wistar Rats. Indian J Pharm Sci. 2012; 74(1): 48-53.
Sreejith G, Jayasree M, Latha PG, Suja SR, Shyamal S, Shine VJ, Anuja GI, Sini S, Shikha P, Krishnakumar NM, Vilash V, Shoumya S, Rajasekharan S. Hepatoprotective activity of Oxalis corniculata L. ethanolic extract against paracetamol induced hepatotoxicity in Wistar rats and its in vitro antioxidant effects. Indian J Exp Biol. 2014; 52(2): 147-152.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 14

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.07 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace