Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 3507 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články studentů KRT: Vitaminy rozpustné v tucích
Publikováno: Úterý, 17.11. 2015 - 14:17:05 Od: Prof. Patocka
Krizová radiobiologie a toxikologie

Vitaminy rozpustné v tucích

Bc. Petra Persanová

     Vitaminy jsou látky nezbytné pro zdraví člověka. Bez nich by tělo nemohlo řádně fungovat a díky jejich nedostatku by podlehlo různým nemocem. Už ve 4. století před Kristem věděli lékaři, že určitá strava je vhodnou prevencí různých nemocí. Například nedostatek vitaminů C může vyvolat kurděje. Jediné dva vitaminy, jejichž výhradním zdrojem není potrava, jsou vitaminy D a K, které si tělo samo vytváří.(1)



OBJEVENÍ VITAMINŮ
    Teprve ve 20. století izolovali vědci úspěšně vitaminy z potravy a identifikovali jejich strukturu. Dnes máme informace o 13 těchto organických látkách a všechny se nacházejí v potravě či nápojích.(1)
    Při objevení bylo každému vitaminu přiděleno písmeno A nebo B atd. Poté, co byla definována jejich chemická struktura, dostaly i svůj specifický název. Vitamin A proto známe i pod názvem retinol a vitamin C pod názvem kyselina askorbová. Nicméně, jako u všech věcí, je i zde pár výjimek. Například vitamin B není pouze jeden, ale je to celá skupina vitaminů, a zatímco většina vitaminů ze skupiny B má svůj vlastní název a číslo, některé, jako například kyselina listová, jsou známy pouze pod svým názvem.(2)
    Vitaminy jsou rozděleny do dvou kategorií. Ty, které patří do první kategorie, potřebuje tělo pravidelně. Jsou rozpustné ve vodě a tělo je rychle ztrácí močí. Vitamin C a vitaminy skupiny B patří do skupiny ve vodě rozpustných. Zbývající vitaminy A, D, E, K jsou rozpustné v tucích a patří do druhé skupiny. Díky tomu, že se rozpouštějí v tucích, mohou zůstat v tukových zásobách těla měsíce až roky.(1)

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POTŘEBU VITAMINŮ
    Denní potřeba jednotlivých vitaminů je závislá na celé řadě fyziologických a především patologických situací, na celkovém aktuálním zdravotním stavu konkrétního jednotlivce, na způsobu stravování a také na životním a pracovním prostředí, ve kterém člověk žije. Mezi základní fyziologické faktory, ovlivňující potřebu vitaminů můžeme zařadit:
1)    Věk – u kojenců a batolat je zvýšená potřeba vitaminu A, C, D, B1, B2. U mladistvých je nutno zvyšovat příjem vitaminů B komplexu, C, D, A. Ve stáří vzhledem k omezené konzumaci ovoce a zeleniny je nutno doplňovat vitamin C, A a vitaminy B komplexu. (3)
2)    Pohlaví – u žen je zvýšená potřeba všech vitaminů v období těhotenství a kojení. V těhotenství se mohou manifestovat příznaky hyposaturace, především kyseliny listové. (3)
3)    Pracovní zatížení – práce duševní zvyšuje nároky na příjem vitaminu C a vitaminu skupiny B -  udržování pozornosti, mentální svěžesti, podpora a zlepšení psychického výkonu. Zvýšený příjem vitaminu A – zraková náročnost, zraková ostrost. U práce fyzicky náročné je vhodné zvýšit příjem vitaminu B1, B2. (3)
4)    Životní styl – u kuřáků je nutno zvýšit příjem vitaminu C v závislosti na množství vykouřených cigaret. Dále u popáleninových stavů je nutné zvýšit příjem vitaminů C, E, podpora hojení ran – vitamin A, C. (3)

VITAMINY ROZPUSTNÉ V TUCÍCH
VITAMIN A
Vitamin A neboli retinol je lipofilní substance, která není rozpustná ve vodním prostředí, plazmě, cytosolu. (4) Tělo potřebuje vitamin A k výrobě radopsinu, barviva, které nám umožňuje vidět za tmy. Dále je nezbytný k tomu, aby byly okraje úst a plic stále vlhké, k přirozenému růstu tělesných tkání a také udržuje zdravou kůži. Hraje také roli v imunitních reakcích těla, protože pomáhá bránit se bakteriálním, virovým a parazitárním infekcím. (1)
    Mezi nejlepší zdroje vitaminu A patří vaječný žloutek, margarin, máslo, telecí játra, sleď, makrela. Denní doporučená dávka pro dospělé podle DACH 2000 je 1 mg ekvivalentů retinolu. (5) Vitamin A je ukládán v tukových buňkách těla, nadbytečné množství se hromadí a může být toxické. Dávky 300 mg u dospělých a 100 mg u dětí jsou škodlivé, vyvolávají vypadávání vlasů, zvracení, bolesti hlavy, dvojité vidění nebo poškozují kosti a játra. (1)
    Také se doporučuje vyhýbat se kombinacím zdrojů vitaminu A například multivitaminy a olej z tresčích jater. Těhotné ženy by neměly doplňky užívat vůbec, neboť dávky 3300 mikrogramů denně mohou u plodu vyvolat vrozené vývojové vady.(1)
VITAMIN D
Vitamín D (kalciferol) patří mezi skupinu vitamínů rozpustných v tucích. Označení vitamín D ovšem neslouží jen pro jednu látku, ale pojmenovává se tak skupina příbuzných látek. Mezi vitamíny D patří hlavně vitamín D2 a D3. (6) Obecně je tento vitamín potřebný zejména při stavbě a mineralizaci kostí a zubů. Dále podporuje vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě. Užívá se i při hojení zlomenin. (1)
    Vitamín D, na rozdíl od většiny ostatních vitamínů, se vytváří v těle. Vitamín se v těle vytváří působením ultrafialovému záření ze slunečního světla. Můžeme tedy zjednodušeně říci, že získáváme vitamín ze slunce. Náš organismus si dokáže ze slunce získat až 80 % potřebné denní dávky vitamínu D. Dále se vitamín D vyskytuje v potravinách. Mezi zdroje vitamínu patří ryby (např. losos, tuňák, sardinky), játra, vejce, mléko. (1)
    K deficitu vitamínu D dochází hlavně u lidí, kteří nemají dostatečný přístup ke slunečnímu záření (např. dlouhodobě nemocní lidé) a také u osob, které nedbají na pestrou stravu. Pokud nemáme dostatek vitamínu D, tělo nedokáže tolik vstřebávat vápník z potravy a začne si ho odebírat z kostí, odtud putuje do krve, aby se zde pokrylo chybějící množství. Tento stav pak vede ke ztrátě kostní hmoty, dochází k demineralizaci kostí. Užíváte-li tedy na kosti vápník, je potřeba přijímat i vitamín D. Nedostatek vitamínu D může vést k zvýšenému riziku osteoporózy nebo k oslabení kostí. (6)

VITAMIN E
Vitamin E (tokoferol) je nejdůležitější antioxidant, a proto se na něj díváme jako na důležitý ochranný faktor proti obávané oxidaci lipidů. Chrání především nenasycené mastné kyseliny v buněčných membránách před útokem volných radikálů, protože je může včas zachytit a přerušit řetězové reakce radikálů hned po jejich vzniku. (7)
    Naše zásobování vitaminem E závisí na tělu vlastní schopnosti přijímat tuky z potravy. Vitamin E se vstřebává v tenkém střevě a přes lymfatický systém se dostává do krve. Tam se nachází hlavní podíl vitaminu E v lipoproteinech malé tloušťky, v tzv. LDL. Obecně se musí přísun vitaminu E zvýšit o desetinásobek, pokud se má jeho koncentrace v krvi zdvojnásobit. (7)
    Vitamin E se v různých orgánech a tkáních těla vyskytuje ve velmi různých koncentracích. Uvnitř buněk se nacházejí nejvyšší koncentrace v buněčných frakcích bohatých na membrány, např. v mitochondriích, elektrárnách buněk. (7)
Nejvyšší nabídku vitaminu E představují rostlinné oleje (sójový nejvíce), ořechy, slunečnicová jádra, pšeničné klíčky. Potřeba vitaminu E u zdravých dospělých může podléhat výkyvům podle životního stylu a stravovacích zvyklostí. Přitom hraje svou roli i složení tělesných tkání, zejména s ohledem na podíl nenasycených mastných kyselin, který je zase závislý na individuálních stravovacích zvyklostech. (7)
    Na rozdíl od jiných vitamínů, které jsou rozpustné v tucích, není u vitamínu E   prokázána toxicita. Vitamíny rozpustné v tucích se hromadí v organismu a při jejich nadměrné konzumaci může dojít k toxické reakci. Vitamín E je však v tomto unikátní, jelikož je celkově málo toxický. (7)
U citlivých jedinců se může předávkování projevit vyrážkou, nechutenstvím nebo únavou. Dávky nad 3 g (tedy 300 krát vyšší dávka než je doporučená) mohou vyvolat bolesti hlavy, nevolnost, průjem a mohou oslabit imunitní systém. (7)

VITAMIN K
Vitamin K (fitochinon) je posledním vitaminem ze skupiny vitaminů rozpustných v tucích. Jedná se vlastně o soubor tří derivátů naftochinonu – vitamínu K1, K2 a K3. Vitamín K1 (fylochinon) se nachází především v zelených částech rostlin, vitamín K2 (menachinon) je produkovaný bakteriemi a vitamín K3 (menadion) je vyráběn synteticky.(vit. A prevence) Vitamín K je nepostradatelný zejména v problematice krvácivosti, jelikož snižuje riziko vnitřního krvácení, chrání organismus proti nadměrnému krvácení a díky tomu je často lékaři předepisován v před a pooperační péči. Jeho používání je i zcela preventivní a využívá se i když organismus neprojevuje známky nedostatku vitamínu K. (1)
Vitamín K, nebo lépe řečeno jeho podjednotka K2, je syntetizována ve střevech střevní mikroflórou. Organismus si tak Vitamín K sám vyrábí a pokud není poškozené vstřebávání živin z trávicího traktu, množství vitamínu K přijatého potravou a syntetizovaného střevní mikroflórou plně pokryje spotřebu vitamínu v organismu. (1)
Vitamín K můžeme tělu dodat spoustou potravin, především zelenými částmi rostlin listové zeleniny jako je kapusta, květák, zelí, špenát, zelené fazolky, hrách a kadeřávek nebo růžičková kapusta a brokolice. Dále se vitamín K nachází v mase, játrech, rostlinných olejích a pistáciových oříšcích. (2)
    Nedostatek vitamínu K je v našich zeměpisných šířkách velmi vzácný. Zdravý jedinec pokryje spotřebu vitamínu K z bakteriální produkce střevní mikroflóry, jelikož si tělo vyrobí tolik vitamínu K, kolik jej v dané chvíli potřebuje. (4)

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1)  URSELLOVÁ, Amanda. Vitamíny a minerály. Vyd. 1. Bratislava: NOXI, 2004, 128 s. ISBN 80-891-7900-2.
2) FANTÓ, Antonella. Vitamíny a prevence: příručka k dosažení dlouhověkosti a svěžesti pomocí vitamínů a minerálních látek. České Budějovice: Dona, 1993, 250 s. ISBN 80-854-6318-0.
3) HORNA, Aleš. Vitamíny 2001: Pardubice 5.-6. září 2001 : sborník konference. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2001. ISBN 80-719-4380-0.
4) ZADÁK, Zdeněk. Magnezium a další minerály, vitaminy a stopové prvky ve službách zdraví. Vyd. 1. Břeclav: Presstempus, 2006, 71 s. ISBN 80-903-3507-1.
5)  WikiSkripta. Vitamin A [online]. 2014 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Vitaminy_rozpustn%C3%A9_v_tuc%C3%ADch¨
6) HORNA, Aleš. Vitaminy 2002 - přírodní antioxidanty: paralelní vzdělávací kurz International Conference Vitamins 2002 : Pardubice, 3.-5.9.2002 : sborník konference. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2002. ISBN 80-719-4451-3.
7) LANGE-ERNST, Maria-Elisabeth. Vitamín E a hořčík: program proti stárnutí. 1. vyd. Olomouc: Fontána, 2006, 64 s. ISBN 80-733-6290-2.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Krizová radiobiologie a toxikologie
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Krizová radiobiologie a toxikologie:
Pozor na paracetamol!


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 2

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Krizová radiobiologie a toxikologie





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.13 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace