Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 2269 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Pámelník bílý: bioaktivní látky
Publikováno: Sobota, 27.02. 2016 - 11:15:48 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Pámelník bílý: bioaktivní látky

Jiří Patočka

     Pámelník (Symphoricarpos) je rod rostlin z čeledi zimolezovité (Caprifoliaceae), který se skládá z 53 druhů. Některé druhy se vysazují jako okrasné rostliny. Používají se do živých plotů, pro vyplnění nevzhledných prostor nebo jako podrost pod jiné rostliny (Hieke a Pick, 1978).



     Často pěstovaným pámelníkem našich zahrad a parků je pámelník bílý (Symphoricarpos albus) někdy označovaný jako pámelník hroznatý, opadavý, až 2,5 m vysoký keř. Má krátce řapíkaté listy a načervenalé květy v koncových nebo úžlabních hroznech nebo svazečcích.  Rostlina kvete v červnu až září a po odkvětu se začínají vyvíjet bílé až narůžovělé bobule se 2 semeny. Ty se objevují na podzim a na rostlině zůstávají celou zimu. Jsou oblíbenou zábavou dětí při vycházkách do přírody. Děti rády bobule otrhávají a šlapou na ně, protože krásně lupají.
     Bobule pámelníku jsou mírně jedovaté. Otravy byly pozorovány zejména u dětí (Lewis, 1979). Po jejich požití se mohou objevit bolesti břicha a zvracení, v těžších případech i závažnější poruchy žaludku či tenkého střeva. Jsou také jedovaté pro některé ptáky. Dříve byl kořen a bobule pámelníku používány také v lidovém léčitelství (Turner a Hebda, 1990).
Mezi biologicky aktivními látkami pámelníku byly nalezeny iridoidy a flavonoidy (Zeng et al., 2000), pentacyklické triterpenoidy (Sendra a Janeczko, 1973) a zejména četné fenolické kyseliny (např. gallová, protokatechová, chlorogenová, vanilová, kávová)  (Szaufer-Hajdrych a Zgórka, 2004, 2003;Szaufer-Hajdrych a Goślińska, 2004). Dále je přítomen iridoidní monoterpen zvaný secologanin (Kim et al., 2004).
     Málo známá je skutečnost, že pámelník bílý akumuluje ve svých tkáních olovo a že je velmi selektivním superakumulátorem tohoto těžkého kovu, který v podobě kationtů Pb2+ vychytává i z velmi zředěných roztoků (Akar et al., 2009). Protože rostlina je levná, dobře se množí a při růstu nepotřebuje žádnou péči, představuje slibný způsob jak zbavit půdy zamořené olovem tohoto nebezpečného polutantu.

Literatura
Akar ST, Gorgulu A, Anilan B, Kaynak Z, Akar T. Investigation of the biosorption characteristics of lead(II) ions onto Symphoricarpus albus: Batch and dynamic flow studies. J Hazard Mater. 2009; 165(1-3): 126-133.
Hieke K. Pinc M. Praktická dendrologie, díl 2, 1. vyd. SZN, Praha 1978.
Kim HK, Choi YH, Luijendijk TJ, Rocha RA, Verpoorte R. Comparison of extraction methods for secologanin and the quantitative analysis of secologanin from Symphoricarpos albus using 1H-NMR. Phytochem Anal. 2004; 15(4): 257-261.
Lewis WH. Snowberry (Symphoricarpos) poisoning in children. JAMA. 1979; 242(24): 2663.
Sendra J, Janeczko Z. Beta-sitosterol and oleanolic acid in leaves of Symphoricarpos racemosus hooker. Pol J Pharmacol Pharm. 1973; 25(6): 607-610.
Szaufer-Hajdrych M, Goślińska O. The quantitative determination of phenolic acids and antimicrobial activity of Symphoricarpos albus (L.) Blake. Acta Pol Pharm. 2004; 61(1): 69-74.
Szaufer-Hajdrych M, Zgórka G. Phenolic acids from Symphoricarpos albus (L.) Blake (Caprifoliaceae). Acta Pol Pharm. 2003; 60(1): 91-95.
Turner NJ, Hebda RJ. Contemporary use of bark for medicine by two Salishan native elders of southeast Vancouver Island, Canada. J Ethnopharmacol. 1990; 29(1): 59-72.
Zeng LJ, Xing JB, Li P. [Preliminary studies on chemotaxonomy of Caprifoliaceae L]. Zhongguo Zhong Yao Za Zhi. 2000; 25(3): 184-188. Chinese.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 4.92
Účastníků: 14

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.05 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace