Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 9394 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Rafflesie urychlují hojení ran
Publikováno: Úterý, 29.03. 2016 - 15:00:36 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Rafflesie urychlují hojení ran

Jíří Patočka

    Raflésie (Rafflesia) jsou podivuhodné parazitické rostliny tropů jihovýchodní Asie (Meijer, 1997). Botanické jméno získaly po svém objeviteli, Thomasi Stamfordu Rafflesovi, který je objevil v tropických pralesích Sumatry, Jávy a Bornea (Brown, 1821). Tento významný diplomat, badatel, historik a filolog, který se stal v roce 1815 guvernérem na Jávě a Sumatře, toho objevil mnohem více. Mimo jiné i budhistický chrám Borobudur, po staletí pohřbený v pralesích Jávy. Studoval jazyk domorodých obyvatel Sumatry a popsal kulturu obyvatel mnoha oblastí Indonésie (Nais, 2001). 



    Jako botanik se zasloužil o objev rostlin s největšími květy světa. Raflésie nemají stonek, listy ani kořeny, ba ani zelené barvivo chlorofyl. Samy nejsou schopny fotosyntézy, proto parazitují na popínavých stromových liánách rodu Tetrastigma, od nichž získávají vodu i všechny živiny. Co však nelze přehlédnout, je jejich květ. Je cihlově červený, s menšími bílými skvrnami a dosahuje průměru až 1,2 metru a hmotnosti do 10 kilogramů. Největší z nich je Rafflesia arnoldii. Květ raflésií má pět kožovitých listenů, které obklopují centrální kalich, na jehož dně je kruhovitý disk. Na disku vyrůstají velké hroty, jejichž tvar je charakteristický pro každý druh raflésie. Těch je v současné době známo asi 15 (Meijer, 1984). Pod okrajem disku jsou umístěny pohlavní orgány rostliny.
     Několik měsíců před rozvinutím květu, začíná vyrůstat v místech, kde se liána dotýká země, malý pupen. Ten stále roste a pět měsíců před rozvinutím květu má průměr asi 10 cm. Před úplným rozvinutím má již 25 centimetrů a vypadá jako hlávka modrého zelí. Když se květ raflésie otevře, zalije se okolní prales odporným puchem rozkládající se mršiny. Ten má za úkol přilákat hmyzí opylovače (Banziger, 1991).
     Metrové květy raflésií jsou jednopohlavné. Rostlina vytváří oddělené květy samčí a samičí a pro úspěšné opylení je třeba přenést pyl ze samčích květů na květy samičí. To musí zvládnout opylovači, nejčastěji různé druhy much (Beaman et al., 1988). Mají na to asi týden. Po týdnu se celý květ změní v zahnívající hromádku rostlinného materiálu. Protože ne vždy kvetou samčí a samičí květy ve stejnou dobu, část květů zůstane neopýlena a nevyvinou se z nich žádné plody. Je-li však opýlení úspěšné, uvnitř samičího květu se vyvine 12-15 centimetrů velký kulovitý plod, který je naplněn smětanově zabarvenou olejovitou dužinou, která obklopuje asi tisícovku drobných semen (Ernst, 1913). Plody se živí lesní zvěř, která tak roznáší semena do okolního pralesa (Emmons  et al., 1991). Většina druhů raflésií byla v roce 1997 zařazena do Červeného seznamu ohrožených rostlin IUCN. Malajská vláda šla ještě dále a prohlásila za chráněnou nejen raflésii, ale také její hostitelskou liánu, bez níž by tyto bří květy nemohly existovat.
     Raflésie hrají úlohu také jako zdroj léčivých látek v tradiční medicíně obyvatel Indonézie (Majid et al., 1995; Ong et al., 2012). V poslední době byly v těchto rostlinách objeveny biologicky aktivní fenoly (fenolické kyseliny, flavonoidy, katechiny),  alkaloidy (nikotin, kofein)  (Sofiyanti et al., 2008), taniny a fenylpropanoidy (Kanchanapoom et al., 2008). Významnou vlastností Raflésií je jejich schopnost urychlovat hojení ran (Beers, 2013), která byla potvrzena i moderním výzkumem (Abdulla et al., 2009). Dosud není známo, které obsahové látky faflésií jsou za to odpovědné.

Literatura
Abdulla MA, Ahmed KA, Ali HM, Noor SM, Ismail S. Wound healing activities of Rafflesia hasseltii extract in rats. J Clin Biochem Nutrition, 2009; 45(3): 304-308.
Banziger H. Stench and fragrance: unique pollination lure of Thailand's largest flower, Rafflesia kerrii Meijer. Nat Hist Bull Siam Soc. 1991; 39(1): 19-52.
Beaman RS, Decker PJ, Beaman JH. Pollination of Rafflesia (Rafflesiaceae). Am J Botany, 1988; 1148-1162.
Beers SJ.  Jamu: The Ancient Indonesian Art of Herbal Healing: The Ancient Indonesian Art of Herbal Healing. Tuttle Publishing, 2013.
Brown R. An Account of a new Genus of Plants, named Rafflesia. Trans Linnean Soc London, 1821; 13(1), 201-234.
Emmons  LH, Nias J, Briun A. The fruit and consumers of Rafflesia keithii (Rafflesiaceae). Biotropica,1991;  23(2): 197-199.
Ernst A, Schmid E. Uber Blute und Frucht von Rafflesia. Ann. Jard. Bot. Buitenzorg, 1913; 12: 1-58.
Kanchanapoom T, Kamel MS, Picheansoonthon C, Luecha P, Kasai R, Yamasaki K. (2007). Hydrolyzable tannins and phenylpropanoid from Rafflesia kerrii Meijer (Rafflesiaceae). J Nat Med. 2007; 61(4): 478-479.
Majid AA, Sarmani S, Yusoff NI, Wei YK, Hamzah F. (1995). Trace elements in Malaysian medicinal plants. J Radioanal Nucl Chem. 1995; 195(1): 173-183.
Meijer W. New species of Rafflesia (Rafflesiaceae). Blumea, 1984; 30(1): 209-215.
Meijer W. Rafflesiaceae. Flora Malesiana-Series 1, Spermatophyta, 1997; 13(1): 1-42.
Nais J. Rafflesia of the World. Kota Kinabalu, Sabah: Sabah Parks in association with Natural History Publications (Borneo), 2001; 243pp. ISBN, 1248185829.
Ong HC, Lina E, Milow P. (2012). Traditional knowledge and usage of medicinal plants among the Semai Orang Asli at Kampung Batu 16, Tapah, Perak, Malaysia. Ethno Med, 2012; 6(3): 207-211.
Sofiyanti  NERY, Wahibah NN, Purwanto DEDEK., Syahputra E, Mat-Salleh KAMARUDIN. Alkaloid and phenolic compounds of Rafflesia hasseltii Suringar and its host Tetrastigma leucostaphylum (Dennst.) Alston ex Mabb. Bukit Tigapuluh National Park, Riau. Biodiversitas, 2008; 9: 17-20.


 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 17

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.09 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace