Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 2751 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Bioaktivní látky brslenu evropského (Euonymus europaeus)
Publikováno: Úterý, 19.04. 2016 - 08:27:52 Od: Prof. Patocka
prof Patočka

Bioaktivní látky brslenu evropského (Euonymus europaeus)

Jiří Patočka

      Brslen evropský (Euonymus europaeus) je keř z čeledi jesencovité (Celastraceae). Rod Euonymus zahrnuje asi 220 druhů, které rostou nejvíce v Asii od Himálaje po Japonsko, méně v Severní a Střední Americe. Po 1 druhu roste v Austrálii, na severu Afriky a na Madagaskaru. V Evropě rostou 4 druhy a nejvýznamnější z nich je brslen evropský (Blakelock, 1951).



     Je to opadavý, 1 až 7 m vysoký keř, jehož mladé větve jsou zelené až zelenohnědé a převážně oblé, zatímco starší větve jsou 4hranné, s korkovými lištami červenohnědé až téměř černé barvy. Listy jsou řapíkaté, jednoduché, podlouhle eliptické až podlouhle kopinaté. Na vrcholu zašpičatělé a na bázi klínovité, s drobně pilovitým okrajem. Květy vyrůstají v úžlabních vidlanech. Jsou drobné, 4četné, korunní lístky úzce vejčité až čárkovité, na okraji často podvinuté a brvité, žluté až žlutozelené. Květ má 4 tyčinky a květní lůžko má široký disk. Plodem je 4pouzdrá, růžová až karmínově červená tobolka. Brslen evropský kvete v květnu až červenci (Větvička, 2000).
     Brslen evropský roste v téměř celé Evropě, na severu po Irsko, Skotsko, Dánsko a jižní Švédsko, na východě po Volhu, Krym a Kavkaz, a na jihu po sever Španělska, Francii, Itálii, Korsiku, Sicílii a Řecko (Thomas et al., 2011). V ČR roste od nížin po podhorské oblasti v křovinatých místech, na okraji lužních a listnatých lesů, a na skalnatých svazích. Má rád vlhčí, výživné a spíše vápnité půdy (Koblížek, 2000).
        Brslenové dřevo je žluté, hedvábně lesklé, husté a tvrdé, ale málo odolné. Dříve se používalo v řezbářství a k výrobě drobných dřevěných předmětů (obuvnické kolíčky, dýmkové troubele, párátka, vřetena na předení apod.) nebo hudebních nástrojů. Měkké dřevěné uhlí z brslenu se používalo při výrobě střelného prachu a dodnes se z něj vyrábí malířské uhly. Odvar z plodů se používal k barvení na žluto a olej ze semen se užíval na svícení a při výrobě mýdel. Rozdrcené plody brslenu smísené s máslem se dříve užívaly jako mast proti vším.
     Celá rostlina je jedovatá, zvláště plody, které obsahují kardiotonické glykosidy (Baloun et al., 1989). Otravy brslenem se projevují podrážděním zažívacího ústrojí, nutkáním ke zvracení, kolikou, prudkým až krvavým průjmem, zvýšením teploty, poruchami oběhu až kolapsem. Příznaky otravy se mohou projevit až po 12 - 18 hodinách (Kumarasamy et al., 2004; Froberg et al., 2007). Kromě kardiotonických glykosidů, jako je např. evonolodid (cannogenol 3-α-L-rhamnopyranosid) byly v brslenu nalezeny insekticidně účinné terpenické alkaloidy, terpeny, glykosidy, butenolidy a lektiny.


     V semenech byly prokázány terpenické pyridinové alkaloidy (v množství cca 0,1%) evonin (I), neoevonin (II) (Shizuri et al., 1973), euoverriny A a B, euophellin a řada dalších podobných látek (Wada  et al., 1971; Dúbravková  et al., 1973; Jinbo et al., 2004) s insekticidní aktivitou (Crombie et al., 1973; Wanner et al., 2015), terpenické tetrahydrisochinolinové alkaloidy (Bishay et al., 1972, 1973) jako např. armepavin (III), cyklopeptidové alkaloidy (Chang et al., 1974; Gournelis et al., 1998) jako např. discarin B (IV), franganin (V) nebo frangulanin (VI) (Bishay et al., 1972), seskviterpeny (Romer et al., 1981) se skeletem dihydro-β-agarofuranu (Rózsa a Pelczer, 1989) a lektiny s vlastnostmi aglutininu (Teneberg et al., 2003; Fouquaert et al., 2008; Agostino et al., 2015). Brslen sice nepatří mezi typické léčivé rostliny (Patočka a Frynta, 2011), ale v posledních letech se ukazuje, že může být zdrojem zajímavých biologicky aktivních látek, které mají mimo jiné i protinádorový účinek; účinkují také proti HIV (Descoins et al., 2002; Giacometti, 2015) a mohly by nalézt uplatnění v humánní medicíně.

Literatura
Agostino M, Velkov T, Dingjan T, Williams SJ, Yuriev E, Ramsland PA. (2015). The carbohydrate-binding promiscuity of Euonymus europaeus lectin is predicted to involve a single binding site. Glycobiology, 2015; 25(1): 101-114.
Baloun J, Jahodář L, Leifertová I, Štípek S. Rostliny způsobující otravy a alergie. Avicenum Praha, 1989.
Bishay DW, Kowalewski Z, Phillipson JD. Peptide and tetrahydroisoquinoline alkaloids from Euonymus europaeus. Phytochemistry, 1973; 12(3):  693-698.
Bishay DW, Kowalewski Z, Phillipson JD. The identification of peptide alkaloids from Euonymus europaeus L.(Celastraceae). J Pharm Pharmacol 1972; Suppl-169P.
Blakelock RA. A synopsis of the genus Euonymus L. Kew Bulletin, 1951; 210-290.
Crombie L, Ham PJ, Whiting DA. (1973). New sesquiterpenoid alkaloids from Euonymus europea. Phytochemistry, 1973; 12(3): 703-705.
Descoins Jr, C, Bazzocchi IL, Ravelo AG. New Sesquiterpenes from Fuonymus europaeus (Celastraceae). Chem Pharm Bull. 2002; 50(2): 199-202.
Dúbravková Ľ, Dolejš L, Tomko J. Isoevonine, a novel alkaloid from Euonymus Europaea L. containing wilfordic acid. Coll Czech Chem Commun. 1973; 38(7): 2132-2136.
Fouquaert E, Peumans WJ, Smith DF, Proost P, Savvides SN, Van Damme EJ. (2008). The “old” Euonymus europaeus agglutinin represents a novel family of ubiquitous plant proteins. Plant Physiol. 2008; 147(3): 1316-1324.
Froberg B, Ibrahim D, Furbee RB. Plant poisoning. Emerg Med Clin North America, 2007; 25(2), 375-433.
Giacometti J. Biljni lektini u prevenciji i liječenju raka. Medicina Fluminensis, 2015; 51(2), 211-229.
Gournelis DC, Laskaris GG, Verpoorte R. Cyclopeptide alkaloids. In Fortschritte der Chemie organischer Naturstoffe/Progress in the Chemistry of Organic Natural Products (pp. 1-179). Springer Vienna, 1998.
Chang CJ, Hagaman EW, Wenkert E, Sierra MG, Mascaretti OA, Merkuza VM., Rúveda EA. PMR spectral analysis of some peptide alkaloids. Phytochemistry, 1974; 13(7): 1273-1277.
Jinbo Z, Mingan W, Wenjun W, Zhiqing J, Zhaonong  H. (2002). Insecticidal sesquiterpene pyridine alkaloids from Euonymus species. Phytochemistry, 2002; 61(6): 699-704.
Koblížek J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. Freedom DTP studio a nakl. SURSUM, 2000, 445 s.
Kumarasamy Y, Cox PJ, Jaspars M, Nahar L, Wilcock CC, Sarker SD. (2003). Biological activity of Euonymus europaeus. Fitoterapia, 2003; 74(3): 305-307.
Nedelcheva A, Dogan Y, Obratov-Petkovic D, Padure IM. The traditional use of plants for handicrafts in southeastern Europe. Human Ecology, 2011; 39(6): 813-828.
Patočka J, Frynta J. Proč (ještě) není brslen léčivou rostlinou. Vesmír 2011; 90(1): 7-8.
Romer A, Thomas H, Kreuels B, Budzikiewicz,H. Sesquiterpenester der B-Reihe aus Euonymus europaeus L. Sesquiterpene Esters of Type B from Euonymus europaeus L. Zeitschrift für Naturforschung B, 1981; 36(3): 379-382.
Rózsa Z, Pelczer I. (1989). New sesquiterpene esters from Euonymus europaeus and E. latifolius. J Chem Soc, Perkin Transactions 1989; 1(6): 1089-1095.
Shizuri Y, Wada H, Sugiura K, Yamada K, Hirata Y. (1973). The structures of evonine and neoevonine alkaloids obtained from Euonymus sieboldiana Blume. Tetrahedron, 1973; 29(13): 1773-1794.
Teneberg S, Alsén B, Ångström J, Winter HC, Goldstein IJ. (2003). Studies on Galα3-binding proteins: comparison of the glycosphingolipid binding specificities of Marasmius oreades lectin and Euonymus europaeus lectin. Glycobiology, 2003; 13(6): 479-486.
Thomas PA, El‐Barghathi M, Polwart A. Biological Flora of the British Isles: Euonymus europaeus L. J Ecology, 2011; 99(1)( 345-365.
Větvička V. Stromy a keře. Aventinum Praha, 2000
Wada H, Shizuri Y, Yamada K, Hirata Y. Evonine, an alkaloid obtained from Euonymus sieboldiana blume. I. Relationship of functional groups and partial structure. Tetrahedron Letters, 1971; 12(28): 2655-2658.
Wanner J, Tabanca N, Zehl M, Jirovetz L, Schmidt E, Patschka A, Khan I. Investigations into the chemistry and insecticidal activity of euonymus europaeus seed oil and methanol extract. Current Bioactive Compounds, 2015; 11(1): 13-22.

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 12

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.08 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace