Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a obohacování potravin je doplněk stravy definován jako potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích.
     Důvodem konzumace doplňků stravy jsou zásady zdravé výživy, prevence některých chorobných stavů, obezita a různé poruchy metabolismu, snížení imunity, poruchy paměti apod. Velkými spotřebiteli doplňků stravy jsou sportovci, zejména ti vrcholoví, kterým pomáhají nutraceutika dosahovat špičkových výkonů. Působení reklamy nabízející zvýšení svalové hmoty, zvýšení libida, podporu erekce, snížení krevního tlaku, zvýšení imunity, prevenci diabetu, atd. a atd., však těžko odolávají i ti, kteří sledují sport pouze v televizi.
     Spotřeba nutraceutik v celém světě stále stoupá a nutraceutický průmysl prožívá v současnosti ohromný boom. Je ovšem obtížné posoudit, co je skutečnost a co jen reklamní tah. Síla reklamy je však ohromná a těžko se jí odolává. V USA užívá doplňky určené ke snížení nadváhy 7 % dospělé populace a celých 28 % mladých žen. Každoročně se prodá těchto doplňků stravy za více než 2 miliardy amerických dolarů. Nejvíce na odbyt jdou přípravky slibující rychlé zhubnutí. Nadváha trápí stále větší množství lidí, ale jen malá část obézních lidí je ochotna přinést pro to nějaké oběti v podobě radikálních změn životního stylu. Raději hledají zázračné prostředky, které jim média prostřednictvím reklamy nabízejí. Tím, že tyto reklamy zdůrazňují ¨přírodní¨ charakter těchto preparátů, většina lidí to vnímá jako synonymum pro bezpečnost nutraceutik. Seriozní studie však ukazují, že většina látek nabízených v těchto preparátech nemá žádný, nebo jen zanedbatelný účinek na prevenci chorob jako jsou kardiovaskulární nemoci, cukrovka, obezita, rakovina, podobně jako jen málokteré povolené látky zvyšují sportovní výkonnost (Afolayan a Wintola, 2014; Thompkinson et al., 2014).
     Stročkovec kyjovity by mohl být čestnou výjimkou mezi nutraceutiky, protože jeho antioxidační schopnosti a chemopreventivní činnost byly prokázány a v jiných studiích (González-Ávila et al., 2013; Kalogeropoulos et al., 2013) a mezi biologicky nejvýznamnějšími látkami jsou steroidní endoperoxidy (Bu et al., 2014) a nedávno objevený heteropolysacharid GCG-1, sestávající z β-D-glukosopyranosy (β-D-Glu) a α-D-galaktopyranosy (α-D-Gal) v poměru 3: 2 o molekulární hmotnosti ~ 50.000 Da. Tento heteropolysacharid je velmi silným vychytavačem volných radikálů, indukuje apoptózu
HEPG-2 buněk a má vliv na expresi mRNA různých typů genů v buňkách HEPG-2 (Ding et al., 2015).
     Endo-peroxidy a hydroperoxidy představují významnou skupinu biologicky aktivních látek s cytotoxickou, antibakteriální a protinádorovou aktivitou. V posledních několika desetiletích byly tyto látky objeveny v houbách, rostlinách, mořských živočiších i dalších organismech. Dnes je známo asi tisíc těchto přírodních látek, které patří do různých strukturních tříd: sterolů, terpenů, aromatických látek a alkaloidů (Dembitsky, 2015).
     Výsledky četných autorů ukázaly, že Gomphus clavatus Gray může být významným zdrojem antioxidačních a protinádorových látek.