Zvonek vousatý: sekundární metabolity

 Zdeňka Navrátilová, Romana Jelínková, Jiří Patočka

     Zvonek vousatý (Campanula barbata L.) je dvouletá bylina z čeledi zvonkovitých (Campanulaceae). Rostliny jsou pokryté dlouhými chlupy, dorůstají výšky 10–40 cm. Mají přímé nebo krátce vystoupavé lodyhy, kopinaté listy a stopkaté květy jednotlivé nebo v jednostranném hroznu, které kvetou od července do srpna. Koruna je trubkovitě zvonkovitá, má bledě modrou barvu a vně i uvnitř je dlouze chlupatá. Vzácně se tento druh vyskytuje v bíle kvetoucí formě. Plodem je rezavě hnědá tobolka. Zvonek vousatý roste na podhorských a horských loukách v Alpách, Karpatech a v Norsku, v ČR pouze v Hrubém Jeseníku a na Králickém Sněžníku. Dostal se tak do znaku Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Zvonek vousatý je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy naší květeny (Kovanda, 2000; Finkenzeller, 2007). Z výsledku mapování z roku 2014 je patrné, že oproti předchozím létům se počty jedinců na lokalitách snížily (Šilllerová. 2014).

Kvetoucí zvonek vousatý, rostoucí na stráni pod Kralickým sněžníkem. CHKO Jeseníky. Foto: Ing. Romana Jelínková, Ph.D.

Sukulenty v Brně

Radoslav Patočka

Sukulenty najdeme v suchých tropických a subtropických oblastech jako jsou stepi, polopouště a pouště. Najdeme je ale také v Brně ve sklenících Botanické zahrady PřF MU od 9. do 16. září 2022 na výstavě sukulentů a jiných exotických rostlin. Přijďte se podívat, denně od 9:00 do 17:30.                                                                                                                                        

Fotograf a milovník přírody Josef Frynta

Radoslav Patočka

     S fotografiemi Josefa Frynty se na serveru TOXICOLOGY čtenáři setkávají poměrně často. Většinou se jedná o Fotografie dne nebo o snímky v odborných článcích, a to nejen na TOXICOLOGY nebo na webu iFAUNA, ale i v časopisech jako je Vesmír, Sféra nebo Botanika. Jeho záběry rostlin a živočichů vynikají nejen technickou kvalitou, ale i nápaditostí a celkovou kompozicí. Prozrazují citlivý vztah k přírodě a hluboce vyvinuté estetické cítění fotografa, který se svému koníčku věnuje již od útlého mládí. Nejsou to však jen snímky rostlin a přírody, kterým se Josef Frynta věnuje. Jsou to také kulturní památky, o čemž svědčí i právě probíhající výstava jeho fotografií na zámku Rokytnice v Orlických horách.

Vstavač kukačka: rostlina roku 2021

Barbora Plašilová, Radoslav Patočka

     Vstavač kukačka (Orchis morio) je drobnější, ale velice krásná orchidej z čeledi vstavačovitých. V minulosti byl vstavač kukačka jedním z nejhojnějších druhů vstavačů v Čechách a na Moravě, ale ani on se nevyhnul negativním zásahům člověka do krajiny. Úbytek začal být pozorován již v druhé polovině 20. století a k roku 1980 byl v Čechách i na Moravě zaznamenán 60% úbytek historických lokalit. Úbytek však stále pokračuje a z některých oblastí již tato orchidej zcela vymizela. Vstavač kukačka (O. morio) je podle prováděcí vyhlášky MŽP ČR 395/92 Sb. i podle Červeného seznamu IUCN označován jako silně ohrožený druh (Štípková a Kindlmann, 2021).

Kvetoucí vstavač kukačka (Orchis morio) v CHKO Slavkovský les. Foto: Ing. Barbora Plašilová

Terčovník(y) ještě jednou

RP

Přál jsem si pár čtenářů, kteří by nám mohli slovem i obrazem přiblížit tajemný svět lišejníků. Sotva jsem přání vyslovil, hned se splnilo. Jeden čtenář se přihlásil. Ale chce zůstat v anonymitě. Přečtěte si co píše a zjistíte proč …

Článek s titulkem „Ještě jednou terčovník zední“ mě zaujal především konstatováním autora, že lišejníky, byť se s nimi setkáváme takřka na každém kroku, stojí stranou zájmu. „Byl bych moc rád, kdyby se našlo pár čtenářů, kteří by byli ochotni nám ten tajemný svět lišejníků trochu přiblížit. Slovem i obrazem,“ vyzývá.

Antidepresivně účinné látky šišáku bajkalského (Scutellaria baicalensis)

Zdeňka Navrátilová, Jiří Patočka

      Deprese je závažná a dlouhotrvající porucha psychiky, která se u člověka projevuje snížením až vymizením schopnosti prožívat radost a potěšení, pokleslými náladami a patologickým smutkem. Depresivní člověk trpní neschopností cítit potěšení (ahedonie), ve všem vidí zmar, beznaděj a bezvýchodnost, má nedostatek motivace, trpí pocity bezcennosti a viny za vlastní neschopnost a k tomu se váže úzkost a osamocenost, malá sebedůvěra, zvýšená únava, zhoršená pozornost a neschopnost soustředění. Jedná se o velmi závažný, dokonce někdy i život ohrožující stav.  Reakce člověka postiženého depresí může mít u různých lidí různý průběh.  Člověk může být podrážděný, agresivní a zlomyslný, jindy zase utlumený, unavený, tichý a klidný, často nemá sílu udělat  ani tu nejméně náročnou činnost.  Většinou mizí radostné reakce na pozitivní podněty a lidé s depresí se mohou svému okolí jevit jako cyničtí jedinci. Deprese se také může projevovat poruchami paměti (Martell et al, 2001).

Vlčí mák: Bylina spánku a symbol nového života a válečných veteránů

MUDr. Bohumír Plucar

              Mák vlčí  -  Papaver rhoeas - je jednoletá, hustě štětinatá, 20 – 90 cm vysoká bylina. Spodní listy má řapíkaté, horní téměř přisedlé, podlouhlé. Květy vyrůstají na dlouhých stopkách, korunní lístky jsou červené, na bázi často s tmavofialovou až černou skvrnou. Plodem je 1 – 2cm dlouhá vejcovitá tobolka. Je to docela častý plevel v obilných polích, dále roste na okrajích cest, rumištích, úhorech a dalších podobných, lidmi ovlivněných stanovištích. Roste převážně v nižších polohách na slunných místech. Vlčí mák je všeobecně známá květina, která má mnoho krásných lidových názvů, jako ohníček, červánčí, Maková panenka, panenka, pleskánek a další. Ovšem mák, který známe třeba z makových buchet, není vyroben ze semen tohoto druhu, nýbrž jeho příbuzného máku setého, ze kterého se vyrábí také opium. Sušené korunní lístky vlčího máku se využívají v lidovém léčitelství i v lékařství.

Proč mají (některé) kočky rády šantu?

Mgr. Zdeňka Navrátilová

Popis rostliny
      Šanta kočičí (Nepeta cataria L.) je vytrvalá bylina z čeledi Lamiaceae (hluchavkovité). Stejně jako další druhy této čeledi obsahuje i šanta velké množství aromatických látek. Rostliny jsou 30-70 cm vysoké, mají čtyřhranné pýřité lodyhy. Listy jsou vstřícné, s trojúhelníkovou čepelí, na okraji nepravidelně pilovité, pýřité. Květy jsou v koncových lichoklasech, nažloutle bílé nebo namodralé či nafialovělé.
      Šanta pochází z jižní Evropy a jihozápadní Asie a je tedy v ČR nepůvodní, ale následkem dřívějšího hojného pěstování se vyskytuje roztroušeně po celém území. Roste v obcích, na rumištích a na okrajích polních cest. Šanta se vyskytuje v řadě kultivarů liších se barvou květů i vůní. Na zahrádkách se pěstují dalších druhy: Nepeta grandiflora a N. racemosa a hybridní taxon Nepeta x faasenii, vzniklý pravděpodobně zkřížením N. racemosa a N. nepetella. Rostliny se pěstují jako nenáročné trvalky a skalničky a místy mohou zplaňovat (Štěpánek, 2000).

Foto M. Ducháček

Vitamín D v centru pozornosti

Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.

     Vitamín D je spojován především s prevencí křivice (Bischoff-Ferrari et al. 2004). V posledních letech se však v odborném tisku objevují zprávy, které upozorňují na to, že úloha tohoto vitaminu je mnohem širší. Ukazuje se, že vitamín D má v lidském těle dalekosáhlé účinky, které přesahují jeho úlohu vitamínu (Moyad 2008). Dodávání vitamínu D jako doplňku výživy dokáže snížit riziko a výskyt mnoha vážných onemocnění, jako jsou rakovina (Abbas et al. 2008), cukrovka (Hyppönen et al. 2001; Pittas et al. 2007), infarkt myokardu (Dobnig et al.  2008; Giovannucci et al. 2008) aj. V současné populaci můžeme pozorovat mnohé příznaky nedostatku vitamínu D, což souvisí se změnou našeho životního stylu (Cordain et al. 2005). Svůj podíl na tom má i osvěta, která šíří strach z pobytu na slunci a nebezpečí rakoviny kůže.

Aflatoxiny

Miroslav Pohanka

Centrum pokročilých studií, Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany, Hradec Králové

Úvod

Termínem mykotoxin široce označujeme skupinu sekundárních metabolitů produkovaných houbami (název mykotoxin: z řeckého mykés – houby). Zhoubné působení těchto toxinů na organismus pak označujeme mykotoxikóza. Zatímco toxiny makroskopických hub (Macromycetes) prakticky ovlivňují zdraví člověka pouze při záměně v rámci jejich sběru, toxiny mikroskopických hub (Micromycetes) jsou důležitým kontaminantem potravin, nápojů a krmiv, zvláště pak:

• Aflatoxiny produkované rodem Aspergillus.
• Ochratoxiny produkované rody Aspergillus a Penicillium.
• Trichotheceny produkované rodem Fusarium.

Tento přehledový článek se věnuje komerčně a zdravotně nejvýznamnější skupině mykotoxinů: aflatoxinům.