Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc

Ciguatoxin (ciguateratoxin) - postrach rybářů žijících v tropických oblastech

Růžena Mirandová

Zdravotně sociální fakulta JU, České Budějovice

Postrachem rybářů žijících v oblasti havajských ostrovů, Karibské oblasti, Tichomoří a Austrálie jsou ryby otrávené „ciguatoxinem“. Velmi časté případy nemocných ryb byly zaznamenány u větších dravých ryb žijících v blízkosti korálových útesů tropických moří – zejména barakudy a všech druhů kaniců. Tyto ryby jsou často loveny pro jejich chutné maso a stávají se tak potenciálním nebezpečím pro člověka..

Otrava těmito nemocnými rybami je poměrně častá u turistů, kteří cestují do těchto oblastí tzv.“na vlastní pěst“ a sami si tam připravují jídlo. Stává se, že jim rybáři prodají tyto nemocné ryby (nebo si je turisté sami uloví) a po pozření tohoto rybího masa onemocní.
Domorodci lovící v těchto oblastech mají vyzkoušenou praktiku, jak zjistit, zda je ryba nemocná. Odříznou kousek a vhodí ho do mraveniště. Pokud je rybí maso nezávadné, mravenci se k němu rychle seběhnou a začnou ho konzumovat. Pokud je ryba nemocná, vůbec si masa nevšimnou - naopak se od něho odtáhnou. Druhou „zkouškou“ je pokus na kočce. Pokud kočka maso nepozře nebo ho po pozření vyzvrací, je to důkaz toho, že rybí maso „není v pořádku“ a ryba se nedoporučuje konzumovat. Možná je to jen pověra, ale stoprocentně to funguje a místní lidé to tak běžně dělají.
Ciguatoxin byl izolován z masa a vnitřností „ciguatoxické ryby", ale ryba jej sama nevyrábí, jen jej v těle kumuluje. Toxin se nejvíce soustřeďuje ve vnitřnostech ryb - zejména v játrech. Do jejího těla se dostává s potravou. Předpokládá se, že toxin produkují určité druhy dinoflagellat – zejména Gambierdiscus toxicus. Za možného původce jedu jsou pokládány i určité druhy mořských řas, popřípadě bakterie. Po chemické stránce je ciguatoxin složitý polycyklický éter, který má extrémně vysokou toxicitu, kdy LD₅₀ pro myš při p.o. podání je 0,045 mg.kg-1.
Nástup prvních příznaků onemocnění se objevuje 3 – 4 hodiny po požití toxické ryby. Dochází ke gastrointestinálním potížím, především k nevolnosti, zvracení, průjmům a abdominálním křečím. Objevují se i nervové příznaky včetně paralýzy svalů, projevující se necitlivostí, brněním obličejových svalů, poruchami dýchání, které mohou vést až ke smrti postiženého. Častými příznaky bývají i kardiovaskulární potíže, jako je bradykardie, tachykardie, arytmie a pokles tlaku. Zvláštním příznakem je odlišné vnímání pocitu tepla a chladu. Teplé je vnímáno jako studené a studené jako horké. Po několika dnech se může objevit vyrážka na kůži. Následují neurologické problémy, které mohou trvat několik týdnů až měsíců. K úmrtí dochází zřídka, a to v důsledku deprese dechu a křečí. Ciguatoxin narušuje činnost sodíkové pumpy, a dochází tak ke zvýšení propustnosti buněčné membrány pro sodíkové ionty.
Odkazy:
Dixit A. et al.: Military potential of biological Neurotoxins. Toxin Rev. 24, 175-207, 2005. http://www.informaworld.com/smpp/content~content=a714012729~db=all
Lewis RJ. Ciguatera: Australian perspectives on a global problem.
Toxicon.48, 799-809, 2006.
Lewis RJ. Ion channel toxins and therapeutics: from cone snail venoms to ciguatera. Ther Drug Monit. 22, 61-64, 2000.
Patočka J., Středa L.: Brief review of natural nonprotein neurotoxins. ASA Newsletter 02-2, 89, 2003. http://www.asanltr.com/newsletter/02-2/articles/Neurotoxins.htm
Tosteson TR. Caribbean ciguatera: a changing paradigm. Rev Biol Trop. 52, Suppl 1: 109-113, 2004.
Wang SY, Wang GK. Voltage-gated sodium channels as primary targets of diverse lipid-soluble neurotoxins. Cell Signal. 15, 151-159, 2003.
http://www.vetweb.cz/projekt/clanek
http://www.biotox.cz/toxikon/zivocich/ryby.htm
http://www.cfsan.fda.gov/~mow/cigtoxin.html