Fomoxanthony: antimalarika mikrobiálního původu
Publikováno: Sobota, 22.01. 2022 - 00:00:00
Téma: prof Patočka


Fomoxanthony: antimalarika mikrobiálního původu

Jiří Patočka

Endofytické mikroorganismy (interagující bakterie a houby) kolonizující vnitřní prostory vyšších organismů mají zásadní vliv na existenci a fungování svých hostitelů. Mohou fungovat jako jejich patogeny, ale mohou také zlepšovat jejich schopnost přizpůsobovat se měnícím se podmínkám vývoje ekosystému. V poslední době jsou endofytické organismy předmětem intenzivního studia a zdrojem četných bioaktivních látek (Beltran-Garcia et al., 2021).

     Ze skupiny endofytických hub Phomopsis sp. bylo izolováno několik toxických látek (Singh et al., 2011; Rakshith et al., 2013; Tan et al., 2017). Nejvíce prozkoumanými jsou látky nazvané fomoxanthon A a fomoxanthon B (Isaka et al.  2001). Fomoxanthony jsou dimery tetrahydroxanthonů a skládají ze dvou podjednotek xanthonoidů, z nichž každá má čtyři hydroxylové skupiny. Dvě podjednotky fomoxanthonů jsou navzájem kovalentně spojeny. 



     Fomoxanthon A (PXA) byl poprvé identifikován při screeningu na přírodní antimalarické sloučeniny a je to nejtoxičtější a nejlépe prozkoumaný z přirozeně se vyskytujících phomoxanthonů (Isaka et al., 2001). Prokázal silnou antibiotickou aktivitu proti multirezistentnímu kmeni hlavního původce malárie, parazita prvoka Plasmodium falciparum. Stejná studie také prokázala antibiotickou aktivitu PXA proti Mycobacterium tuberculosis a proti třem zvířecím buněčným liniím, z nichž dvě pocházely z lidských rakovinných buněk (Isaka et al., 2001). Tato zjištění ukázala, že PXA má antibiotickou aktivitu proti velmi různorodým organismům a podnítila tak podnítila další studie, které zkoumaly PXA jako potenciální antibiotikum resp. lék proti rakovině . Pozdější studie také uvedla antibiotickou aktivitu PXA proti řase Chlorella fusca, houbě Ustilago violacea a bakterii Bacillus megaterium  (Böhler et al., 2018). Tento široký rozsah biologické  aktivity sice poněkud diskvalifikoval PXA jako specifické antibiotikum, které by mohlo být použito při léčbě infekčních nemocí, nicméně naděje, že by mohl být použito jako lék proti rakovině, stále zůstává (Khattab a Farag, 2021). 
     Protože PXA vykazuje antibiotickou aktivitu proti tak rozmanitým organismům, jako jsou bakterie, prvoci, houby, rostliny i živočišné buňky včetně lidských rakovinných buněk, musí ovlivňovat buněčný prvek, který je evolučně vysoce konzervovaný. Nedávná studie ukázala, že PXA přímo ovlivňuje mitochondrie narušením jak jejich biochemických funkcí, tak jejich membránové architektury (Böhler et al., 2018). PXA tak může kromě potenciálního lékařského využití najít uplatnění jako výzkumný nástroj při studiu dynamiky mitochondriálních membrán, zejména studiu mitochondriálního štěpení a remodelace mitochondriální matrix. Jednou z hlavních funkcí mitochondrií je produkovat ATP prostřednictvím procesu oxidativní fosforylace (OxPhos). OxPhos závisí na mitochondriálním membránovém potenciálu , který je generován elektronovým transportním řetězcem (ETC). Ukázalo se, že PXA interferuje se všemi funkcemi mitochondrií: snižuje syntézu ATP a depolarizuje mitochondrie, ale také inhibuje ETC a spotřebu buněčného kyslíku. To odlišuje PXA od rozpojovacích činidel , jako jsou protonofory (Böhler et al., 20).
Literatura
Beltran-Garcia MJ, Martinez-Rodriguez A, Olmos-Arriaga I, Valdez-Salas B, Chavez-Castrillon YY, Di Mascio P, White JF.  Probiotic Endophytes for More Sustainable Banana Production. Microorganisms, 2021; 9(9): 1805.
Böhler P, Stuhldreier F, Anand R, Kondadi AK, Schlütermann D, Berleth N, et al.The mycotoxin phomoxanthone A disturbs the form and function of the inner mitochondrial membrane. Cell Death Disease, 2018; 9(3): 1-17.
Böhler P. Three Tales of Death: New Pathways in the Induction, Inhibition and Execution of Apoptosis (Doctoral dissertation, Universitäts-und Landesbibliothek der Heinrich-Heine-Universität Düsseldorf). 2020.
Isaka M, Jaturapat A, Rukseree K, Danwisetkanjana K, Tanticharoen M, Thebtaranonth Y. Phomoxanthones A and B, novel xanthone dimers from the endophytic fungus Phomopsis species. J Nat Prod. 2001; 64(8): 1015-1018.
Khattab AR, Farag MA. Marine and terrestrial endophytic fungi: A mine of bioactive xanthone compounds, recent progress, limitations, and novel applications. Crit Rev Biotechnol. 2021 1-28.
Rakshith D, Santosh P, Satish S. Isolation and characterization of antimicrobial metabolite producing endophytic Phomopsis sp. from Ficus pumila Linn.(Moraceae). Int J Chem Anal Sci. 2013; 4(3): 156-160.
Singh SK, Strobel GA, Knighton B, Geary B, Sears J, Ezra D. An endophytic Phomopsis sp. possessing bioactivity and fuel potential with its volatile organic compounds. Microbial Ecology,2011; 61(4): 729-739.
Tan QW, Fang PH, Ni JC, Gao F, Chen QJ. Metabolites produced by an endophytic Phomopsis sp. and their anti-TMV activity. Molecules, 2017; 22(12): 2073.






Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1225