Bobkovišeň portugalská: portugalský vavřín
Publikováno: Sobota, 12.02. 2022 - 10:40:28
Téma: prof Patočka


Bobkovišeň portugalská: portugalský vavřín

Jiří Patočka, Hana Jeřábková

    Bobkovišně jsou mrazuvzdorné keře s neopadavými lesklými listy, které se s oblibou používají do živých plotů. Na jaře tvoří nenápadné bílé hrozny květů, které silně voní a lákají motýly a včely. Po odkvětu se vytvoří na keři bobule, které jsou zajímavým zdrojem potravy pro různé druhy ptáků. Z několika druhů bobkovišní je mezi zahrádkáři nejoblíbenější bobkovišeň portugalská (Prunus lusitanica L.), přezdívaná jako portugalský vavřín. Bobkovišeň portugalská je relikt starověké evropské subtropické vavřínovo-lesní flóry, která se dodnes zachovala pouze na Pyrenejském poloostrově a hrozí ji vyhynutí (Mauro et al., 2021). Pří posledním sčítání v roce 2009 (Calleja et al., 2009) bylo napočítáno 31 000 jedinců, které jsou z velké části distribuovány jako malé, roztříštěné subpopulace, často ohrožené zemědělstvím nebo lesnictvím. Podle klimatického scénáře se do roku 2080 sníží jejich počet téměř o 40% ve srovnání se současností. 



     Bobkovišeň portugalská je považována za jedovatou rostlinu. Na její toxicitě se podílejí kyanogenní glykosidy a v ohrožení otravou jsou zejména kozy okusující její listy (Bates, 2016). I když v místech, kde bobkovišeň portugalská roste, mezi obyvateli existují z její toxicity značné obavy, z odborné literatury nejsou otravy lidí známy. 
 
    Bioaktivním látkám bobkovišně portugalské nebyla dosud věnována velká pozornost, ale je známo, že rostlina obsahuje triterpenoidní pentacyklický keton friedelin. Friedelin má schopnost zvyšovat prostupnost látek přes biologické membrány. Tato schopnost je spojena s lipofilními vlastnostmi friedelinu a je významná při vývoji dermokosmetiky a pro zlepšení chemické penetrace za použití friedelinu či dalších triterpenů jako modelů pro transdermální podávání léků.
Literatura
Bates N. Acute plant poisoning in goats. Published Online:19 Sep 2016. https://doi.org/10.12968/live.2016.21.5.300
Calleja JA, Benito Garzón M, Sainz Ollero H. A Quaternary perspective on the conservation prospects of the Tertiary relict tree Prunus lusitanica L. J  Biogeography 2009; 36(3): 487-498. https://doi.org/10.1111/j.1365-2699.2008.01976.x
do Céu Costa M, Duarte P, Neng NR, Nogueira JMF, Costa F, Rosado C. Novel insights for permeant lead structures through in vitro skin diffusion assays of Prunus lusitanica L., the Portugal Laurel. J Mol Struct, 2015; 1079: 327-336. https://doi.org/10.1016/j.molstruc.2014.08.027.
Mauro A. M. Raposo, Leonel J. R. Nunes, Ricardo Quinto-Canas, Sara del Río, Francisco M. Vázquez Pardo, Ana Galveias, Carlos J. Pinto-Gomes, Prunus lusitanica L.: An Endangered Plant Species Relict in the Central Region of Mainland Portugal. Diversity 2021; 13(8): 359.  10.3390/d13080359, 






Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1232