Andrographolidy: bioaktivní látky právenky latnaté (Andrographis paniculata)
Publikováno: Pondělí, 21.02. 2022 - 10:32:24
Téma: prof Patočka


Andrographolidy: bioaktivní látky právenky latnaté (Andrographis paniculata)

Jiří Patočka, Uday Kumar Killi, Zdeňka Navrátilová

     Právenka latnatá (Andrographis paniculata Burm. f.), známá též jako měkkýn latnatý, je rostlina z čeledi paznehtníkovitých (Acanthaceae), původem z Indie a Srí Lanky. Je to jednoletá bylina s extrémně hořklou chutí, dorůstající výšky až 1 m. Rostlina je rozšířena v širokém areálu jižní Asie, Malajsie, Indonésie a Oceánie. Nať se sklízí po květu a suší se ve stínu do teploty 30 °C.  



     V jižní a jihovýchodní Asii se právenka tradičně používá pro léčbu bakteriálních infekcí, horečky, jaterních onemocnění, průjmu, diabetu, malárie a mnoha dalších zdravotních problémů (Khare, 2007; Hossain et al., 2014; Purushothaman et al., 2020; Kumar et al., 2021). K léčebným účelům se většinou používaly listy a kořeny. Právenka roste na vlhkých a stinných stanovištích, kde dorůstá do výšky 30–110 cm. Má štíhlou tmavězelenou čtyřhrannou lodyhu s podélnými rýhami, vejčitě kopinaté až kopinaté listy o rozměrech až 8 cm na délku a 2,5 cm na šířku a drobné bílé květy s fialovými tečkami. Plodem je elipsoidní tobolka dlouhá asi 2 cm a široká několik milimetrů, která obsahuje cca 12 drobných žlutohnědých semen. Kvete a plodí v průběhu celého roku (Wu a Raven, 2012; Hossain et al., 2014).

     V jižní a jihovýchodní Asii se právenka tradičně používá pro léčbu bakteriálních infekcí, horečky, jaterních onemocnění, průjmu, diabetu, malárie a mnoha dalších zdravotních problémů (Khare, 2007; Hossain et al., 2014; Purushothaman et al., 2020; Kumar et al., 2021). K léčebným účelům se většinou používaly listy a kořeny. Právenka roste na vlhkých a stinných stanovištích, kde dorůstá do výšky 30–110 cm. Má štíhlou tmavězelenou čtyřhrannou lodyhu s podélnými rýhami, vejčitě kopinaté až kopinaté listy o rozměrech až 8 cm na délku a 2,5 cm na šířku a drobné bílé květy s fialovými tečkami. Plodem je elipsoidní tobolka dlouhá asi 2 cm a široká několik milimetrů, která obsahuje cca 12 drobných žlutohnědých semen. Kvete a plodí v průběhu celého roku (Wu a Raven, 2012; Hossain et al., 2014     Právenka latnatá je léčivá rostlina používaná již od starověku. Tradičně se používá k léčbě běžného nachlazení, průjmu, horečky či žloutenky, ale také jako tonikum a při sexuální dysfunkci (Malahubban  et al., 2013). Posiluje také imunitu (Banerjee et al., 2021). Hlavními bioaktivními fytochemikáliemi právenky jsou andrographolidy (Alipanah-Moghadam et al., 2021), skupina diterpenických laktonů s protizánětlivým a antibakteriálním účinkem (Dai et al., 2019). Moderní výzkum však ukázal, že jejich farmakologické působení je mnohem širší, a nedávné studie prokázaly, že andrographolidy mají také antivirové účinky (Jiang et al., 2021), a to včetně viru SARS-CoV-2 (Silveira et al., 2020; Murugan et al., 2021).

     Během pandemie covidu-19 schválilo ministerstvo zdravotnictví v Thajsku v prosinci 2020 použití rostlinného extraktu právenky pro pilotní a alternativní léčebný program raných stadií koronavirové infekce. Léčba probíhala v pěti státních nemocnicích na dobrovolnících s mírnými příznaky ve věkové skupině od 18 do 60 let. Thajské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že rostlinný extrakt potlačil virus a snížil závažnost zánětu. Stav pacientů se zlepšil během tří dnů pouze po léčbě touto bylinnou kůrou bez vedlejších účinků (Sa-Ngiamsuntorn et al., 2021). Studie in vitro a in silico naznačují, že za antivirový účinek právenky proti SARS-CoV-2 jsou zodpovědné právě andrographolidy (Lim et al., 2021).

Literatura

Alipanah-Moghadam R, Mehri A, Manafi F, Malekzadeh V, Nemati A, Aghamohammadi V, Mazani M, Cain CTC, Mohammadzadeh-Vardin M. Andrographolide, a novel inducer of apelin gene expression. J Ethnopharmacol. 2021; 280: 114487. doi: 10.1016/j.jep.2021.114487.

Banerjee S, Kar A, Mukherjee PK, Haldar PK, Sharma N, Katiyar CK. Immunoprotective potential of Ayurvedic herb Kalmegh (Andrographis paniculata) against respiratory viral infections - LC-MS/MS and network pharmacology analysis. Phytochem Anal. 2021; 32(4): 629-639. doi: 10.1002/pca.3011.

Dai Y, Chen SR, Chai L, Zhao J, Wang Y, Wang Y. Overview of pharmacological activities of Andrographis paniculata and its major compound andrographolide. Crit Rev Food Sci Nutr. 2019; 59(sup1): S17-S29. doi: 10.1080/10408398.2018.1501657. 

Hossain MS, Urbi Z, Sule A, Hafizur Rahman KM. Andrographis paniculata (Burm. f.) Wall. ex Nees: a review of ethnobotany, phytochemistry, and pharmacology. ScientificWorldJournal. 2014;2014:274905.

Jiang M, Sheng F, Zhang Z, Ma X, Gao T, Fu C, Li P. Andrographis paniculata (Burm.f.) Nees and its major constituent andrographolide as potential antiviral agents. J Ethnopharmacol. 2021; 272: 113954. doi: 10.1016/j.jep.2021.113954. 

Khare CP. Indian Medicinal Plants: An Illustrated Dictionary. Springer 2007; 910 p.

Kumar S, Singh B, Bajpai V. Andrographis paniculata (Burm.f.) Nees: Traditional uses, phytochemistry, pharmacological properties and quality control/quality assurance. J Ethnopharmacol. 2021; 275: 114054. doi: 10.1016/j.jep.2021.114054.

Lim XY, Chan JSW, Tan TYC, Teh BP, Mohd Abd Razak MR, Mohamad S, Syed Mohamed AF. (2021). Andrographis paniculata (Burm. F.) wall. ex nees, andrographolide, and andrographolide analogues as SARS-CoV-2 antivirals? A rapid review. Nat Prod Commun. 2021; 16(5): 1934578X211016610.

Malahubban M, Alimon AR, Sazili AQ, Fakurazi S, Zakry FA. Phytochemical analysis of Andrographis paniculata and Orthosiphon stamineus leaf extracts for their antibacterial and antioxidant potential. Trop Biomed. 2013; 30(3): 467-480. 

Murugan NA, Pandian CJ, Jeyakanthan J. Computational investigation on Andrographis paniculata phytochemicals to evaluate their potency against SARS-CoV-2 in comparison to known antiviral compounds in drug trials. J Biomol Struct Dyn. 2021; 39(12): 4415-4426. doi: 10.1080/07391102.2020.1777901.

Purushothaman A, Sufiya P, Meenatchi P, Sundaram R, Saravanan N. Antigenotoxic and Antimutagenic Effects of Andrographis paniculata, a Traditional Medicinal Herb against Genotoxicity of Cyclophosphamide: An In Vitro Study on Human Peripheral Lymphocytes. Prev Nutr Food Sci. 2020; 25(3): 246-253. doi: 10.3746/pnf.2020.25.3.246. 

Sa-Ngiamsuntorn K, Suksatu A, Pewkliang Y, Thongsri P, Kanjanasirirat P, Manopwisedjaroen et al. Anti-SARS-CoV-2 activity of Andrographis paniculata extract and its major component Andrographolide in human lung epithelial cells and cytotoxicity evaluation in major organ cell representatives. J Nat Prod. 2021; 84(4): 1261-1270.

Silveira D, Prieto-Garcia JM, Boylan F, Estrada O, Fonseca-Bazzo YM, Jamal CM, Magalhães PO, Pereira EO, Tomczyk M, Heinrich M. COVID-19: Is There Evidence for the Use of Herbal Medicines as Adjuvant Symptomatic Therapy? Front Pharmacol. 2020; 11: 581840. doi: 10.3389/fphar.2020.581840. 

Wu Z, Raven PH. Flora of China Vol. 19: Cucurbitacaee through Valerianaceae, with Berberidaceae and Annonaceae. Missouri Botanical Garden Press 2012; 712 p.







Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1236