Již ve středověku se vědělo, že rostlina je jedovatá a byla spojována se světem duchů a zemřelých (Wernera, Ebel, 1994). Vykuřování čemeřicí pomáhalo lidem posedlým duchy a zbavovalo člověka melancholie. Na prášek rozdrcený kořen byl prostředkem lidové magie. Pokud se člověk potřeboval dostat někam nepozorován, stačilo sypat prášek před sebou. Rozdrcený sušený kořen smíchaný s česnekem a sirným květem se používal jako tzv. Faustovo kuřidlo (do Sameiro Barroso, 2015).  Když bylo kuřidlo nasypáno na žhavé dřevěné uhlí a tento úkon byl navíc provázen pronášením tajných formulí, bylo možné si podmanit zlé duchy (Balázs et al., 2020). 

     Čemeřice obsahují  řadu steroidních glykosidů, které jsou hlavními toxickými principy těchto rostlin (Bassarello et al., 2008). Jsou to např. helleborein, helleborin, hellebortin nebo hellebrin (http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=print&sid=222 ). Helleborein má silně dráždivé účinky na sliznici a způsobuje zánět spojivek, kýchání apod. Při větších dávkách dráždí trávicí ústrojí. Helleborin má neurotoxické účinky. Dříve užívaný hellebrin zesiluje srdeční stah. Všechny steroidní glykosidy vykazují silnou kardiotoxicitu, vyvolávají srdeční arytmie a mohou způsobit zástavu srdce (Bossi et al., 1981). Otrava čemeřicí se projevuje pálením v ústech, silným sliněním, zvracením, průjmem a křečovými bolestmi zažívacího traktu. Puls bývá pomalý a nepravidelný, zorničky rozšířené, člověk pociťuje slabost, závratě a upadá do bezvědomí. Prognóza otrav čemeřicí je vždy vážná a je třeba co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc. Otrava bez lékařské pomoci může skončit smrtí.

     V současné době nemá čemeřice využití v oficiální medicíně. Pro její vysokou toxicitu bylo od jejího používání upuštěno. Našla však nové uplatnění jako zahradní květina, kvetoucí časně zjara. Intenzivní kulturní šlechtění čemeřic sice nemá příliš dlouhou historii, ale byly již vyšlechtěny vcelku stabilní linie s květy velkými až 9 cm. Existují i rostliny s čistě bílými květy, schopnými kvést tak, aby mohly být dodány na vánoční trh. 

    Ani medicína se však možnosti využití čemeřic ve prospěch zdraví nevzdává. Stále jsou v nich nacházeny zajímavé sekundární metabolity s možným klinickým potenciálem (Grigore et al., 2021; Yokosuka et al., 2021; Grašič et al., 2022).  Četné fytochemické sloučeniny izolované z druhů Helleborus mohou být užitečné při různých chronických onemocněních a zejména v oblasti onkologie mají bioaktivní látky čemeřic velkou naději na uplatnění v terapii rakoviny (Ma et al., 2018; Martucciello  et al., 2018; Iguchi et al., 2020;  Pilut et al., 2022).

Balázs VL, Filep R, Ambrus T, Kocsis M, Farkas Á, Stranczinger S, Papp N. (2020). Ethnobotanical, historical and histological evaluation of Helleborus L. genetic resources used in veterinary and human ethnomedicine. Genetic Res Crop Evol. 2020; 67(3): 781-797.

Bassarello C, Muzashvili T, Skhirtladze A, Kemertelidze E, Pizza C, Piacente S. Steroidal glycosides from the underground parts of Helleborus caucasicus. Phytochemistry. 2008; 69: 1227-1233.

Bossi M, Brambilla G, Cavalli A, Marzegalli M, Regalia F. Threatening arrhythmia by uncommon digitalic toxicosis. [Article in Italian] G Ital Cardiol. 1981; 11: 2254-2257.

do Sameiro Barroso M. The hellebore, the plant beloved by the Greeks: the reasons behind a myth. Vesalius, 2015; 21(2): 30-37.

Grašič M, Dacar M, Gaberščik A. Comparative Study of Temporal Changes in Pigments and Optical Properties in Sepals of Helleborus odorus and H. niger from Prebloom to Seed Production. Plants, 2022; 11(1): 119.

Grigore A, Bubueanu C, Pirvu L, Neagu G, Bejanaru I, Vulturescu V et al. Immunomodulatory Effect of Helleborus purpurascens Waldst Kit Plants, 2021;  10(10): 1990.

Iguchi T, Yokosuka A, Kawahata R, Andou M, Mimaki Y. Bufadienolides from the whole plants of Helleborus foetidus and their cytotoxicity. Phytochemistry, 2020; 172: 112277.

Ma L, Meng Y, Tu C, Cao X, Wang H, Li Y et al. A cardiac glycoside HTF-1 isolated from Helleborus thibetanus Franch displays potent in vitro anti-cancer activity via caspase-9, MAPK and PI3K-Akt-mTOR pathways. Europ J Med Chem. 2018; 158, 743-752.

Martucciello S, Paolella G, Muzashvili T, Skhirtladze A, Pizza C, Caputo I, Piacente S. Steroids from Helleborus caucasicus reduce cancer cell viability inducing apoptosis and GRP78 down-regulation. Chemico-Biological Interactions, 2018; 279: 43-50.

Patočka J. Už vám kvete na zahrádce čemeřice? Vesmír 2009; 88: 108.

Pilut CN, Manea A, Macasoi I, Dobrescu A, Georgescu D, Buzatu R et al. Comparative Evaluation of the Potential Antitumor of Helleborus purpurascens in Skin and Breast Cancer. Plants, 2022; 11(2): 194.

Werner K, Ebel F. Life history of the genus Helleborus. Flora (Germany), 1994.  

Yokosuka A, Inomata M, Yoshizawa Y, Iguchi T, Mimaki Y. Bufadienolides and ecdysteroids from the whole plants of Helleborus niger and their cytotoxicity. J Nat Med. 2021; 75(2), 393-402.