Terčovka otrubčitá a její bioaktivní sekundární metabolity

Radoslav Patočka, Jiří Patočka

     Terčovka otrubčitá (Pseudevernia furfuracea) (čeleď Parmeliaceae) je charakteristickým zástupcem tzv. epifytických lišejníků (rostoucích na žijících rostlinách, přesněji dřevinách, aniž by na nich parazitovaly) středních a vyšších poloh (Halda et al., 2016). V České republice to je poměrně častý druh rostoucí na kůře stromů, nejčastěji smrků a bříz. Terčovka otrubčitá má stužkovitě lupenitou, až 10 cm dlouhou stélku s úzkými laloky připojenými na jednom místě, přesněji v místě prvotního větvení. Na první pohled se proto jeví jako nějaký keříčkový lišejník, kterých je mnoho.  Laloky jsou na svrchní straně šedobílé až šedozelené, pokryté četnými izidiemi, pomocí kterých se lišejník vegetativně rozmnožuje. Izidie jsou výrůstky o velikosti od 40 μm do 1 mm, rozptýlené po celém povrchu stélky. Spodní strana laloků je zprvu světle šedá, později šedohnědá až černá. Významným znakem při determinaci tohoto druhu jsou dovnitř zavinuté okraje. Jako zajímavost uvádíme nezvyklé množství latinských synonym tohoto druhu. Je jich 44.  Podle alfabetického pořádku je prvním synonymem Borrera furfuracea (L.) Ach. a posledním Tenorea furfuracea (L.) Tornab (Vězda a Liška, 1999).

     Terčovka otrubčitá je využívána v lidovém léčitelství mnoha zemí, např. v Turecku se používá k léčbě ran, ekzémů a hemoroidů (Güvenç et al., 2012). Látky v ní obsažené mají totiž antimikrobiální a antioxidační aktivity in vitro a in vivo účinky antinociceptivní a protizánětlivé s významnou schopností hojení ran. Z bioaktivních látek terčovky je v největším množství zastoupen methyl ester kyseliny atrarové (Aslan et al., 2006) a směs methyl-hematommátu (Baumann, 1960) a methyl-chlorhematommátu (Bayır et al., 2006). Ve značném množství jsou také přítomny fenoly a flavonoidy a také polynenasycené mastné kyseliny (Sarikurkcu et al., 2016). Převládajícími fenolickými sloučeninami jsou kyselina evernová, kyselina fysodalová a kyselina usnová (Aoussar et al., 2021).

     Různé přírodní produkty se ukázaly jako zajímavé molekuly s antineurodegenerativním a antidiabetickým potenciálem. O lišejnících jako potenciálních terapeutikách u těchto poruch je však známo jen málo. Proto by bylo vhodné zaměřit se na antineurodegenerativní a antidiabetický potenciál lišejníků, kterým byla až dosud věnována je malá pozornost (Kosanić a Ranković, 2019).

Literatura:

Aslan A, Güllüce M, Sökmen M, Adιgüzel A, Fikrettin Sahin A, Özkan H.Antioxidant and antimicrobial properties of the lichens Cladonia foliacea, Dermatocarpon miniatum, Evernia divaricata, Evernia prunastri, and Neofucella pulla. Pharm Biol. 2006; 44(4): 247-252.

Aoussar N, Achmit M, Es-sadeqy Y. et al. Phytochemical constituents, antioxidant and antistaphylococcal activities of Evernia prunastri (L.) Ach., Pseudevernia furfuracea (L.) Zopf. and Ramalina farinacea (L.) Ach. from Morocco. Arch Microbiol. 2021;  203: 2887–2894. https://doi.org/10.1007/s00203-021-02288-5

Güvenç A, Akkol EK, Süntar İ, Keleş H, Yıldız S, Çalış İ. Biological activities of Pseudevernia furfuracea (L.) Zopf extracts and isolation of the active compounds. J Ethnopharmacol. 2012;  144(3): 726-734.

Halda J, Kučera J, Koval Š. Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 1, Správa Krkonošského národního parku 2016.

Kosanić M, Ranković B. Antineurodegenerativní a antidiabetická aktivita lišejníků. In: Ranković B. (eds) Lichen Secondary Metabolites. Springer, Cham. 2019. https://doi.org/10.1007/978-3-030-16814-8_8

Sarikurkcu C, Kocak MS, Calapoglu M, Ocal C, Tepe B. Biological and phytochemical evaluation: Pseudevernia furfuracea as an alternative multifunctional agent. J Functional Foods, 2016; 24: 11-17.

Vězda A, Liška J. Katalog lišejníků České republiky. – Botanický ústav ČSAV, Průhonice, 1999.