Dřín obecný a jeho bioaktivní látky
Zdeňka Navrátilová,
Radoslav Patočka, Josef Havel, Jiří
Patočka
Dřín obecný, nebo též dřín jarní (Cornus mas L.), je opadavý listnatý keř nebo malý strom z čeledi dřínovitých (Cornaceae). Rostliny jsou 2–6 m vysoké, kmen může mít u země průměr až 25 cm, mají tenkou borku a vstřícné eliptické nebo vejčité listy. Květy vykvétají brzy na jaře, v březnu a v dubnu, ještě před olistěním.
Foto: Radka Hrnčířová
Dřín je teplomilný a suchomilný, roste na křovinatých stráních a okrajích lesů od nížin do pahorkatin, zvláště na vápencích. Hlavními oblastmi rozšíření v ČR jsou střední a severozápadní Čechy a jižní a střední Morava, mezi těmito dvěma oblastmi chybí. Pro své dekorativní květy i plody se často pěstuje jako okrasná rostlina, vyšlechtěna byla řada kultivarů (Holub, 1997). Jednotlivé odrůdy se od sebe liší hlavně tvarem, velikostí a barvou plodů, ale jiný může být také odstín listenů. Některé odrůdy velkoplodých kultivarů mají plody o váze až 6,5 g.
Foto: Mgr. Zdeňka Navrátilová
Oboupohlavné květy jsou uspořádány v kulovitých květenstvích a mají žlutou barvu. Květní stopky jsou 4–9 mm dlouhé a hustě chlupaté. Plodem je červená peckovice elipsoidního tvaru, obsahující žlutohnědou podélně rýhovanou podlouhlou pecku. Její hmotnost se pohybuje od 1,496 do 4,116 g (Demir a Kalyoncu, 2003. Dřín obecný má velice tvrdé dřevo. Již staří Řekové je používali na výrobu oštěpů, později našlo užití jako materiál na výrobu tzv. palců pro mlýnská kola, na výrobu člunků do tkacích stavů, v kolářství a při výrobě různých nástrojů.
Plody dřínu se nazývají dřínky, mají sladkokyselou chuť a jsou jedlé. Obsahují velké množství vitaminu C (Kostecka et al., 2017). Konzumují se syrové či se z nich připravují džemy, kompoty a sirupy (Szczepaniak et al., 2019). V lidové medicíně se dřín používal k léčbě průjmu, zažívacích obtíží, horečky, malárie, ledvinových kamenů, infekcí močového traktu, krvácení a nádorových onemocnění (Holub, 1997; Dinda et al., 2016) a dodnes je součástí lidové medicíny mnoha evropských a asijských zení (Hosseinpour-Jaghdani et al., 2017).
Ani moderní medicína dřín nezavrhla a využívá jeho četných bioaktivních látek. Jeho zelené listy a červené oválné plody jsou spojovány s mnoha prospěšnými vlastnostmi, jako jsou antioxidační a protizánětlivé účinky. Tyto farmakologické účinky jsou podmíněny bohatým polyfenolickým složením (Blagojeviæ et al., 2021; Popoviæ et al., 2021) s anthokyany a iridoidy v plodech (Kucharska et al., 2015; Babaloo a Jamei, 2018) a s flavonoidy a fenolovými kyselinami v listech (Rudrapaul et al., 2015; Moldovan et al., 2017; Dzydzan et al., 2020).
V současné době probíhá intenzivní výzkum na znovuvyužití dřínu jako léčivé rostliny a jako zdroje četných bioaktivních látek pro medicinální použití (Kutlu et al., 2021) a jako funkční potravinu (Szczepaniak et al., 2019). Na příklad na Ukrajině je zvažována možnost jeho vegetativního rozmnožování pro zavedení do kultury jako perspektivního ovoce (Suslova a Dovbysh, 2013).
Literatura
Babaloo F, Jamei R. Anthocyanin pigment stability of Cornus mas–Macrocarpa under treatment with pH and some organic acids. Food Sci Nutr. 2018; 6(1): 168-173.
Blagojevi B, Agiæ D, Serra AT, Matiæ S, Matovina M, Bijeliæ S, Popoviæ BM. An in vitro and in silico evaluation of bioactive potential of cornelian cherry (Cornus mas L.) extracts rich in polyphenols and iridoids. Food Chem. 2021; 335: 127619.
Demir F, Kalyoncu IH. Some nutritional, pomological and physical properties of cornelian cherry (Cornus mas L.). J Food Engin. 2003; 60(3): 335-341.
Dinda B, Kyriakopoulos AM, Dinda S, Zoumpourlis V, Thomaidis NS, Velegraki A, et al. Cornus mas L.(cornelian cherry), an important European and Asian traditional food and medicine: Ethnomedicine, phytochemistry and pharmacology for its commercial utilization in drug industry. J Ethnopharmacol. 2016; 193: 670-690.
Dzydzan O, Brodyak I, Sokó³-£êtowska A, Kucharska AZ, Sybirna N. (2020). Loganic acid, an iridoid glycoside extracted from Cornus mas L. fruits, reduces of carbonyl/oxidative stress biomarkers in plasma and restores antioxidant balance in leukocytes of rats with streptozotocin-induced diabetes mellitus. Life, 2020; 10(12): 349.
Holub J. Cornus L. – dřín. In: Slavík B, Chrtek J jun, Tomšovic P (eds.). Květena České republiky 5, p. 262–264. Academia, Praha 1997.
Hosseinpour-Jaghdani F, Shomali T, Gholipour-Shahraki S, Rahimi-Madiseh M, Rafieian-Kopaei M. (2017). Cornus mas: a review on traditional uses and pharmacological properties. J Complement Integr Med. 2017; 14(3): /j/jcim.2017. DOI: 10.1515/jcim-2016-0137
Kostecka M, Szot I, Czernecki T, Szot P. Vitamin C content of new ecotypes of cornelian cherry (Cornus mas L.) determined by various analytical methods. Acta Sci. Pol. Hortorum Cultus, 2017; 6(4): 53-61.
Kucharska AZ, Szumny A, Sokó³-£êtowska A, Piórecki N, Klymenko SV. (2015). Iridoids and anthocyanins in cornelian cherry (Cornus mas L.) cultivars. J Food Compos Anal. 2015; 40: 95-102.
Kutlu N, Isci A, Sakiyan O, Yilmaz AE. Extraction of phenolic compounds from cornelian cherry (Cornus mas L.) using microwave and ohmic heating assisted microwave methods. Food Bioprocess Technol. 2021; 14(4): 650-664.
Moldovan B, David L. Bioactive Flavonoids from Cornus mas L. fruits. Mini-Rev Org Chem. 2017; 14(6): 489-495.
Popoviæ BM, Blagojeviæ B, Latkoviæ D, Četojeviæ-Simin D, Kucharska AZ, Parisi F, Lazzara, G. A one step enhanced extraction and encapsulation system of cornelian cherry (Cornus mas L.) polyphenols and iridoids with β-cyclodextrin. LWT, 2021;141: 110884.
Rudrapaul P, Kyriakopoulos AM, De UC, Zoumpourlis V, Dinda B. New flavonoids from the fruits of Cornus mas, Cornaceae. Phytochemistry Letters, 2015; 11: 292-295.
Suslova OP, Dovbysh NF. Selected forms of Cornus mas L., perspective for cultivation in the Steppe zone of Ukraine. Plant Introduction, 2013; 60: 68-72.
Szczepaniak OM, Kobus-Cisowska J, Kusek W, Przeor M. (2019). Functional properties of Cornelian cherry (Cornus mas L.): A comprehensive review. Europ Food Res Technol. 2019; 245(10): 2071-2087.
