Furanokumariny morače (pakmínu) většího
Publikováno: Pátek, 06.05. 2022 - 20:43:36
Téma: prof Patočka


Furanokumariny morače (pakmínu) většího

Jiří Patočka

     Morač větší (Ammi majus L.), také známý jako pakmín větší, je jednoletá rostlina čeledi miříkovitých (Apiaceae) (Duke, 1988 ). Vyskytuje se hlavně v západní, jižní a východní Evropě, v oblasti Kavkazu, v Malé a Jihozápadní Asii, na Arabském poloostrově a v Pákistánu (Aziz-UL-Ikram et al., 2015). Morač větší už byl ale zavlečen také do Střední Evropy, Severní a Jižní Ameriky, Austrálie i do Afriky. Občas se objeví i v české přírodě. Objevuje se také v okolí Prahy. Prvně byl na území dnešní ČR pozorován roku 1898 (Slavík, 1997). Je součástí ruderální a plevelové vegetace, často roste v okolí lidských sídel, v polních kulturách i na okrajích komunikací. 



     Morač větší je bylina s přímou, 50–60 cm vysokou lysou lodyhou a střídavými listy. Květenstvím je složený okolík 4–15 cm v průměru, za květu polokulovitý, s 18–25 paprsky dlouhými 1,5–5 cm. Drobné, pětičetné květy jsou oboupohlavné, kališní lístky jsou zakrslé a korunní lístky jsou obvejčité, okolo 1 mm velké a bíle zbarvené. Květy kvetou od června do počátku srpna a jsou opylovány drobným hmyzem. Plodem je dvounažka vejčitého tvaru, asi 2 mm dlouhá, s pěti podélnými žebry, dozrává v srpnu až září.
Morač větší se v tradiční medicíně používá již po staletí.  Často byl také falšován a nahrazován mnoha jinými drogami. Skutečná identita této drogy je nyní stanovena jako plod A. majus L. Přestože má četné farmakologické aktivity, v lidové medicíně je považován za lék první volby pro léčbu vitiliga. Je bohatým zdrojem furanokumarinů (xantotoxin, také známý jako 8-methoxypsoralen, bergapten , imperatorin , isopimpinellin) s dalšími sloučeninami, viz. flavonoidy , terpenoidy, proteiny, složky esenciálních olejů atd.  Vykazuje protizánětlivé, analgetické, antibakteriální, antivirové, cytotoxické a mnohé další aktivity (Al-Snafi, 2013). Klinické studie prokázaly terapeutický potenciál u vitiliga a dalších kožních poruch (Sidi a Bourgeois-Gavardin, 1952;  Brown a Ahmed, 2022).
Rostlina se využívá jako koření, nejčastěji jako součást směsí na rožněná masa, má rovněž účinek proti nadýmání a při poruchách trávení. V lidovém léčitelství se využívá ke zlepšení činnosti srdce, při léčbě onemocnění močových a žlučových cest, či při angíně pectoris (Usmani et al., 2921). Uvolňuje křeče, odvar nebo tinktura vyvolává útlum hladkého svalstva, zejména močovodu, žlučových cest, žlučníku a bronchů. Droga také způsobuje rozšíření věnčitých tepen a zlepšuje kontrakci srdce. Účinek je podmíněn hlavně khelinem, který může ve větších dávkách vyvolat nevolnost, závrať nebo kolaps (Adimcilar et al., 2021). 
 
     Morač větší obsahuje kromě již zmíněného khellinu také další významné furanokumariny, např. bergapten, imperatorin nebo isopimpinellin, seskvitepenoidní  karotenoid xanthoxin, flavonoidní glykosidy kaemferolu nebo isorhamnetinu a řadu dalších biologicky aktivních látek.
Literatura
Adimcilar V, Beyazit N, Erim FB. Khellin and visnagin in different organs of Ammi visnaga and Ammi majus. Nat Prod Res. 2021; 1-3.
Al-Snafi AE. Chemical constituents and pharmacological activities of Ammi majus and Ammi visnaga. A review. Int J Pharm Ind Res. 2013;  3(3): 257-265.
Aziz-UL-Ikram NBZ, Shinwari ZK, Qaiser M. Ethnomedicinal review of folklore medicinal plants belonging to family Apiaceae of Pakistan. Pak J Bot. 2015;  47(3): 1007-1014.
Brown AM, Ahmed A. High Frequency of Photosensitizers in Products Marketed Online for Vitiligo. Dermatitis, 2022; 33(2): e16-e18.
Duke JA. Bishop's weed (Ammi majus L., Apiaceae). Econom Botany, 1988;  42(3): 442-445.
Sidi E, Bourgeois-Gavardin J. The Treatment of Vitiligo with Ammi Majus Linn: A Preliminary Note. J Invest Dermatol. 1952; 18(5): 391-395.
Slavík B. (editor). Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0
Usmani QI, Jahan N, Aleem M, Hasan SA. Aatrilal (Ammi majus L.), an important drug of Unani system of medicine: A review. J Ethnopharmacol. 2021; 276: 114144.






Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1264