Artocarpin: flavon z chleba, co roste na stromě
Publikováno: Čtvrtek, 26.05. 2022 - 09:22:14
Téma: prof Patočka


Artocarpin: flavon z chleba, co roste na stromě

Jiří Patočka

     Artocarpin je isoprenylový flavon, který byl nalezen v různých druzích chlebovníků  (Artocarpus) z čeledi morušovníkovitých (Moraceae) (Chan et al., 2018). Stromy tohoto rodu zahrnují asi 50 druhů a pocházejí z tropických oblastí (Zerega et al., 2005). Nejznámější z nich, chlebovník obecný (Artocarpus altilis), stálezelený strom vysoký až 30 m, má ohromné listy vykrojené do 5–11 laloků a jeho plody rostou na konci jeho rozkladitých větví.  Strom pochází z ostrovů ve východní části Indického oceánu a západní části Tichého oceánu. Všechny části stromu obsahují latex, šťávu podobnou mléku. Ta se již po staletí používá domorodci na utěsnění lodí a člunů. Za sezónu vyprodukuje jediný strom až 800 plodů vejcovitého tvaru. Plody jsou velké až 30 cm a váží něco přes 1 kg. Chlebovník je základní potravinou v mnoha tropických regionech. Jeho plody jsou bohaté na škrob a před požíváním se opékají pečou, smaží nebo vaří. Takto tepelně zpracovaný připomíná brambory nebo čerstvě upečený chléb, odtud pochází i jeho název chlebovník (Ragone, 2018).



     Kuchyňská úprava plodů chlebovníku zahrnuje nespočet receptů. Lze je připravovat jako brambory, nakládat s masem a kořením, smažit nebo sušit a rozemleté upéct jako chléb. Ze zralých plodů se konzumují semena. Protože stromy chlebovníku rodí jen v určitém období roku, je třeba je uchovávat tak, aby byly dostupné celoročně. Většinou se uskladňují v jámách vystlaných listy, kde několik týdnů kvasí a mění se na nakyslou lepkavou hmotu. Takto uložené plody mohou vydržet i více než rok (Arinola et al., 2018). 
     Chlebovníky, podobně jako jiné rostliny, jsou zdrojem četných biologicky aktivních sekundárních metabolitů s řadou farmakologických účinků (Hakim et a., 2011). Metabolity zahrnují třídy sloučenin, jako jsou chalkony, flavonony, flavony, flavan-3-oly, xanthony, stilbenoidy a terpenoidy. Zajímavou skupinou sloučenin jsou prenylované flavony, zejména látka nazvaná artocarpin (Moke et al., 2017).
 
     Artocarpin vykazuje četné farmakologické účinky, jako např. fotoprotektivní, cytotoxické, protizánětlivé, antioxidační, antibakteriální, antiandrogenní, antituberkulózní, antiplazmodiální a další (Arung et al., 2010; Walther et al., 2015). Urychluje ale také hojení ran a tím, že inhibuje enzym tyrozinázu (Shimizu et al., 2002), zasahuje do produkce melaninu v melanocytech (Arung et al., 2006). Inhibice tyrozinázy a omezení melanogeneze jsou dvě aktivity artocarpinu, kterými se podílí na bělení kůže a uplatní se tak pří terapii defektů pigmentace (Shimizu et al., 2002; Dej-Adisai et al., 2021).
Literatura
Arinola SO, Akingbala JO. Effect of pre-treatments on the chemical, functional and storage properties of breadfruit (Artocarpus altilis) flour. Int Food Res J. 2018; 25(1): 109-118.
Arung ET, Shimizu K, Kondo R. Inhibitory effect of isoprenoid-substituted flavonoids isolated from Artocarpus heterophyllus on melanin biosynthesis. Planta Medica, 2006; 72(09): 847-850.
Arung ET, Wicaksono BD, Handoko YA, Kusuma IW, Shimizu K, Yulia, D, Sandra F. Cytotoxic effect of artocarpin on T47D cells. J Nat Med. 2010; 64(4): 423-429.
Dej-Adisai S, Parndaeng K, Wattanapiromsakul C, Hwang JS. Three New Isoprenylated Flavones from Artocarpus chama Stem and Their Bioactivities. Molecules, 2021; 27(1): 3.
Hakim A. The diversity of secondary metabolites from Genus Artocarpus (Moraceae). Asian J Tropical Biotechnol. 2011; 8(2).
Chan EWC, Wong SK, Tangah J, Chan HT. Chemistry and pharmacology of artocarpin: An isoprenyl flavone from Artocarpus species. Systematic Rev Pharmacy, 2018; 9(1): 58-63.
Moke LE, Koto-te-Nyiwa NGN, Bongo LM, Noté OP, Mbing JN, Mpiana PT. (2017). Artocarpus heterophyllus lam.(moraceae): phytochemistry, Pharmacology and future directions, a mini-review. J Adv Botany Zool.2017; 5(3): 1-8.
Ragone D. Breadfruit—Artocarpus altilis (Parkinson) Fosberg. In Exotic Fruits (pp. 53-60). Academic Press. 2018.
Shimizu K, Kondo R, Sakai K, Takeda N, Nagahata T. The skin-lightening effects of artocarpin on UVB-induced pigmentation. Planta Medica, 2002; 68(01): 79-81.
Walthe E, Richter M, Xu Z, Kramer C, Von Grafenstein S, Kirchmair J et al. Antipneumococcal activity of neuraminidase inhibiting artocarpin. Int J Med Microbiol. 2015; 305(3): 289-297.
Zerega NJ, Ragone D, Motley TJ. Systematics and species limits of breadfruit (Artocarpus, Moraceae). Systematic Botany, 2005; 30(3): 603-615.






Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1274