Biologicky účinné látky vranečků (Selaginella)
Publikováno: Neděle, 08.01. 2012 - 09:28:56
Téma: Doktorand


Biologicky účinné látky vranečků (Selaginella)

Mgr. Zdeňka Navrátilová

Na světě roste přibližně 700-750 druhů vranečků (Selaginella P. Beauv.), které se řadí mezi výtrusné cévnaté rostliny. Do této čeledi patří i Selaginella tamariscina (Beauv.) Spring., drobná vytrvalá bylina. Rostliny mají hustě olistěné, 4-15 cm dlouhé lodyhy, které velmi pomalu rostou. S. tamariscina pochází z Číny, Japonska a dalších oblastí východní Asie. Někdy se pěstuje jako okrasná rostlina (Olsen, 2007).

AMENTOFLAVON



Obsahové látky
Hlavními obsahovými látkami Selaginella tamariscina jsou flavonoidy a biflavonoidy, zejména amentoflavon, 2,3-dihydroamentoflavon, hinokiflavon, robustaflavon, neocryptomerin, podocarpusflavon, quercetin, apigenin a luteolin. Biflavonoid amentoflavon je dimer flavonoidu apigeninu (Zhang et al., 2011; Zheng et al., 2011). Dále rostliny obsahují pigmenty (selaginelliny a jejich deriváty), lignany a steroly (Cheng et al., 2008; Gao et al., 2007).

Účinky
Vraneček se používá v tradiční východní medicíně k léčbě řady obtíží, např. hematurie, hepatitid, dysmenorrhey, diabetu a kožních problémů (Lee et al., 2009; Zheng et al., 2011). V současností je součástí čínského lékopisu (Chinese Pharmacopoeia 2005) (Liu et al., 2010).
Moderní farmakologické a klinické studie potvrzují řadu léčivých účinků: protizánětlivý, protirakovinný, antivirový, analgetický, hypotenzivní, hypoglykemický a imunomodulační (Jing et al., 2010). In vitro i in vivo byly zjištěny protinádorové účinky amentoflavonu proti různým typům rakovinných buněk (Gao et al., 2007; Jing et al., 2010; Yang et al., 2007). Isocryptomerin a amentoflavon vykazují také antifungální účinek (Jung et al., 2006; Lee et al., 2009). V experimentu na potkanech byl zjištěn hypoglykemický a hypolipidemický účinek flavonoidů izolovaných ze S. tamariscina (Zheng et al., 2011). Vzhledem k dosud získaným poznatkům je další výzkum obsahových látek S. tamariscina a jejich účinků na organismus perspektivní. Zajímavý je zejména protinádorový a hypoglykemický účinek. Výzkum probíhá i na dalších druzích vranečků.

Literatura
Gao LL, Yin SL, Li ZL, Sha Y, Pei YH, Shi G, Jing YK, Hua HM. Three novel sterols isolated from Selaginella tamariscina with antiproliferative activity in leukemia cells. Planta Med. 2007; 73(10): 1112-1125.
Cheng XL, Ma SC, Yu JD, Yang SY, Xiao XY, Hu JY, Lu Y, Shaw PC, But PP, Lin RC. Selaginellin A and B, two novel natural pigments isolated from Selaginella tamariscina. Chem Pharm Bull (Tokyo). 2008; 56(7): 982-984.
Jing Y, Zhang G, Ma E, Zhang H, Guan J, He J. Amentoflavone and the extracts from Selaginella tamariscina and their anticancer activity. AJTM. 2010; 5(6): 226-229.
Jung HJ, Sung WS, Yeo SH, Kim HS, Lee IS, Woo ER, Lee DG. Antifungal effect of amentoflavone derived from Selaginella tamariscina. Arch Pharm Res. 2006; 29(9): 746-51.
Lee J, Choi Y, Woo ER, Lee DG. Isocryptomerin, a novel membrane-active antifungal compound from Selaginella tamariscina. Biochem Biophys Res Commun. 2009; 379(3): 676-680.
Liu JF, Xu KP, Li FS, Shen J, Hu CP, Zou H, Yang F, Liu GR, Xiang HL, Zhou YJ, Li YJ, Tan GS. A new flavonoid from Selaginella tamariscina (Beauv.) Spring. Chem Pharm Bull (Tokyo). 2010; 58(4): 549-551.
Olsen S. Encyclopedia of Garden Ferns. Timber Press Portland, Oregon 2007. 444 p.
Yang SF, Chu SC, Liu SJ, Chen YC, Chang YZ, Hsieh YS. Antimetastatic activities of Selaginella tamariscina (Beauv.) on lung cancer cells in vitro and in vivo. J Ethnopharmacol. 2007; 110(3): 483-489.
Zhang YX, Li QY, Yan LL, Shi Y. Structural characterization and identification of biflavones in Selaginella tamariscina by liquid chromatography-diode-array detection/electrospray ionization tandem mass spectrometry. Rapid Commun Mass Spectrom. 2011; 25(15): 2173-2186.
Zheng XK, Zhang L, Wang WW, Wu YY, Zhang QB, Feng WS. Anti-diabetic activity and potential mechanism of total flavonoids of Selaginella tamariscina (Beauv.) Spring in rats induced by high fat diet and low dose STZ. J Ethnopharmacol. 2011; 137(1): 662-668







Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=467