PROČ PLOŠTICE PÁCHNOU?
Publikováno: Pondělí, 28.08. 2006 - 15:14:06
Téma: prof Patočka


PROČ PLOŠTICE PÁCHNOU?

Jiří Patočka, Zdeněk Hon, Šárka Veselá

Ploštice (Heteroptera) tvoří různotvárnou skupinu hmyzu, obývající rozmanitá prostředí. Ve světě žije asi 40 tisíc druhů, rozdělených do 73 čeledí. V České republice jich bylo popsáno asi 800 druhů. Patří do skupiny hmyzu s nedokonalou proměnou. Samičky kladou vajíčka na živný podklad, z nichž se vyvíjí dospělcům podobné larvy (nymfy), které dospívají nejčastěji po pátém svlékání. V chladnějších oblastech má většina druhů jen jednu generaci, přezimují dospělci nebo vajíčka.

VSTUP DO GALERIE PLOŠTIC



Český název je odvozen od jejich plochého těla. Ploštice mají dva páry křídel. Prvý pár je u těla tuhý, silně chitinizovaný, avšak jeho koncová část je blanitá (odtud latinský název Heteroptera). Druhý pár křídel je složený pod prvním a je blanitý. U některých druhů mohou křídla druhotně chybět. Většina ploštic se živí sáním na rostlinách, mnoho druhů je však dravých (např. většina vodních ploštic), část z nich je specializována na sání krve teplokrevných obratlovců včetně člověka (např. štěnice). Základem jejich bodavě savého ústního ústrojí, které má tvar chobotu, jsou dva páry kusadlových a čelistních bodců, uložených v zobcovité pochvě dolního pysku. Ploštice mají pachové žlázy, které jsou u larev lokalizovány na hřbetní části zadečku, u dospělců po stranách zadohrudi (1). Sekret pachových žláz slouží jako účinný repelent tím, že odrazuje predátory, ale také jako útočná chemická zbraň proti jiným druhům hmyzu, u kterých způsobuje ochrnutí.

Proč ploštice páchnou tedy již víme. Také víme jak páchnou. Každý z nás někdy ochutnal malinu nebo jahodu, na níž si již před námi pochutnávala ploštice. A jistě také potvrdí, že ji vyplivnul tak rychle, jak jen bylo možné. Ploštice na ní zanechala takovou pachovou a chuťovou stopu, na niž nikdy nezapomeneme. Zbývá ještě zodpovědět čím páchnou. Tedy jaké chemické substance jsou za pach ploštic odpovědné a kde je ploštice berou.

Na tuhle otázku byla schopna odpovědět až moderní analytická chemie, schopná analyzovat složité směsi organických sloučenin a z již nepatrného množství analytu určit jeho chemickou strukturu. Dospělá ploštice Hotea gambiae váží 100 mg a v její abdominální pachové žláze je 0,5 až 1,0 µl obranného sekretu (2). Ten tvoří pestrá směs těkavých organických sloučenin, především n-alkanů a alkenů, alkoholů, aldehydů, karboxylových kyselin a esterů, spolu s některými terpeny (3). Převažují látky s C6 a C8. Např. v obranném sekretu ploštice Dysdercus cingulatus, která je známa jako bavlníkový škůdce (4), bylo nalezeno 34 různých látek (5). Spektrum látek se druh od druhu liší, ale v obranném sekretu všech ploštic byly nalezeny nenasycené šesti- až osmi-uhlíkaté alkoholy a aldehydy (Obr. 1), z čehož lze usuzovat, že tyto jsou zřejmě těmi nejúčinnějšími repelenty a nejtoxičtějšími komponentami jejich obranného sekretu (6,7). Ploštice si pestrý arsenál svých jedovatých substancí samy vyrábějí, není však dosud známo jakých prekurzorů k tomu využívají a zda tyto jsou jejich vlastními sekundárními metabolity nebo zda je získávají v potravě.


Obr. 1. Chemické strukturní vzorce některých významných substancí nalezených v obranném sekretu ploštic

Ploštice jsou živými továrnami na výrobu pestré směsi chemických substancí a samy také tvoří pestrou skupinu hmyzu zajímavých tvarů a barev. Proto bychom rádi vytvořili fotogalerii ploštic, do níž můžete přispět i Vy. Obrázky nám můžete zasílat na server TOXICOLOGY nebo mailem na adresu

prof.patocka@gmail.com

LITERATURA

1. Williams L., Evans PE, Bowers WS: Defensive chemistzry of an aposematic bug, Pachycoris stallii UHLER and volatile compounds of its host plant Croton californicus MUELL.-ARG. J Chem Ecol 27, 203-216, 2001.

2. Hamilton JGC, Gough AJE, Staddon VW, Games DE: Multichemical defense of plant bug Hotea gambiae (Westwood) (HETEROPTERA: SCUTELLERIDAE):

(E)-2-Hexenol from abdominal gland in adults. J Chem Ecol 11, 1399-1409, 1985.

3. Krall BS, Zilkowski BW, Kight SL, Bartelt RJ, Whitman DW: Chemistry and defensive efficacy of secretion of burrowing bug (Sehirus cinctus cinctus). J Chem Ecol 23, 1951-1962, 1997.

4. Patočková M: Adipokinetický hormon a energetický metabolismus u bavlníkového škůdce Dysdecus cingulatus (Fabr.) (Heteroptera: Pyrrhocoridae), bakalářská práce, 2003. Biologická fakulta JU, České Budějovice.

5. Farine JP, Bonnard O, Brossut R, Le Quere JL: Chemistry of pheromonal and defensive sectretions of the nymphs and the adults of Dysdercus cingulatus FABR. (HETEROPTERA, PYRRHOCORIDAE). J Chem Ecol 18, 65-76, 1992.

6. Staples JK, Krall BS, Barterlt RJ, Whitman DW: Chemical defense in the plant bug Lopidea robiniae (UHLER). J Chem Ecol 28, 601-615, 2002.

7. Stránský K, Valterová I , Ubik K, Čejka J , Křeček J: Volatiles from Stink Bug, Graphosoma lineatum (L.), and from Green Shield Bug, Palomena prasina (L.), (HETEROPTERA: PENTATOMIDAE). J High Resol Chromatogr 21, 475-476, 1998.







Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=48