PROČ PLOŠTICE PÁCHNOU?
Jiří Patočka, Zdeněk Hon, Šárka Veselá
Ploštice (Heteroptera) tvoří různotvárnou skupinu hmyzu, obývající rozmanitá
prostředí. Ve světě žije asi 40 tisíc druhů, rozdělených do 73 čeledí.
V České republice jich bylo popsáno asi 800 druhů. Patří do skupiny hmyzu
s nedokonalou proměnou. Samičky kladou vajíčka na živný podklad,
z nichž se vyvíjí dospělcům podobné larvy (nymfy), které dospívají nejčastěji
po pátém svlékání. V chladnějších oblastech má většina druhů jen jednu generaci,
přezimují dospělci nebo vajíčka.
VSTUP DO GALERIE PLOŠTIC
Český
název je odvozen od jejich plochého těla. Ploštice mají dva páry křídel. Prvý pár
je u těla tuhý, silně chitinizovaný, avšak jeho koncová část je blanitá (odtud
latinský název Heteroptera). Druhý
pár křídel je složený pod prvním a je blanitý. U některých druhů mohou křídla
druhotně chybět. Většina ploštic se živí sáním na rostlinách, mnoho druhů je
však dravých (např. většina vodních ploštic), část z nich je specializována na
sání krve teplokrevných obratlovců včetně člověka (např. štěnice). Základem
jejich bodavě savého ústního ústrojí, které má tvar chobotu, jsou dva páry
kusadlových a čelistních bodců, uložených v zobcovité pochvě dolního pysku. Ploštice
mají pachové žlázy, které jsou u larev lokalizovány na hřbetní části zadečku, u
dospělců po stranách zadohrudi (1). Sekret pachových žláz slouží jako účinný
repelent tím, že odrazuje predátory, ale také jako útočná chemická zbraň proti
jiným druhům hmyzu, u kterých způsobuje ochrnutí.
Proč
ploštice páchnou tedy již víme. Také víme jak páchnou. Každý z nás někdy
ochutnal malinu nebo jahodu, na níž si již před námi pochutnávala ploštice. A
jistě také potvrdí, že ji vyplivnul tak rychle, jak jen bylo možné. Ploštice na
ní zanechala takovou pachovou a chuťovou stopu, na niž nikdy nezapomeneme.
Zbývá ještě zodpovědět čím páchnou. Tedy jaké chemické substance jsou za pach
ploštic odpovědné a kde je ploštice berou.
Na tuhle otázku byla schopna odpovědět až
moderní analytická chemie, schopná analyzovat složité směsi organických
sloučenin a z již nepatrného množství analytu určit jeho chemickou
strukturu. Dospělá ploštice Hotea gambiae
váží 100 mg a v její abdominální pachové žláze je 0,5 až 1,0 µl obranného
sekretu (2). Ten tvoří pestrá směs těkavých organických sloučenin, především n-alkanů
a alkenů, alkoholů, aldehydů, karboxylových kyselin a esterů, spolu s některými
terpeny (3). Převažují látky s C6 a C8. Např. v
obranném sekretu ploštice Dysdercus cingulatus,
která je známa jako bavlníkový škůdce (4), bylo nalezeno 34 různých látek (5).
Spektrum látek se druh od druhu liší, ale v obranném sekretu všech ploštic
byly nalezeny nenasycené šesti- až osmi-uhlíkaté alkoholy a aldehydy (Obr. 1),
z čehož lze usuzovat, že tyto jsou zřejmě těmi nejúčinnějšími repelenty a
nejtoxičtějšími komponentami jejich obranného sekretu (6,7). Ploštice si pestrý
arsenál svých jedovatých substancí samy vyrábějí, není však dosud známo jakých
prekurzorů k tomu využívají a zda tyto jsou jejich vlastními sekundárními metabolity
nebo zda je získávají v potravě.
Obr. 1. Chemické strukturní vzorce některých
významných substancí nalezených v obranném sekretu ploštic
Ploštice jsou živými
továrnami na výrobu pestré směsi chemických substancí a samy také tvoří pestrou
skupinu hmyzu zajímavých tvarů a barev. Proto bychom rádi vytvořili fotogalerii
ploštic, do níž můžete přispět i Vy. Obrázky nám můžete zasílat na server
TOXICOLOGY nebo mailem na adresu
prof.patocka@gmail.com
LITERATURA
1. Williams L., Evans PE,
Bowers WS: Defensive chemistzry of an aposematic bug, Pachycoris stallii UHLER and volatile compounds of its host plant Croton californicus MUELL.-ARG. J Chem
Ecol 27, 203-216, 2001.
2. Hamilton JGC, Gough AJE, Staddon VW, Games DE: Multichemical defense of plant bug Hotea gambiae
(Westwood) (HETEROPTERA: SCUTELLERIDAE):
(E)-2-Hexenol from
abdominal gland in adults. J Chem
Ecol 11, 1399-1409, 1985.
3. Krall BS, Zilkowski BW,
Kight SL, Bartelt RJ, Whitman DW: Chemistry and defensive efficacy of secretion
of burrowing bug (Sehirus cinctus cinctus). J Chem Ecol 23, 1951-1962,
1997.
4. Patočková M: Adipokinetický
hormon a energetický metabolismus u bavlníkového škůdce Dysdecus cingulatus (Fabr.) (Heteroptera: Pyrrhocoridae), bakalářská
práce, 2003. Biologická fakulta JU, České Budějovice.
5. Farine JP, Bonnard O, Brossut R, Le Quere JL:
Chemistry of pheromonal and defensive sectretions of the nymphs and the adults
of Dysdercus cingulatus FABR. (HETEROPTERA, PYRRHOCORIDAE). J Chem
Ecol 18, 65-76, 1992.
6. Staples JK, Krall BS, Barterlt RJ, Whitman DW:
Chemical defense in the plant bug Lopidea
robiniae (UHLER). J Chem Ecol 28, 601-615, 2002.
7. Stránský K, Valterová I , Ubik K, Čejka J , Křeček J: Volatiles from Stink Bug, Graphosoma lineatum (L.), and from Green
Shield Bug, Palomena prasina (L.), (HETEROPTERA: PENTATOMIDAE). J High
Resol Chromatogr 21, 475-476, 1998.