Rozrazily (Veronica L.) – obsahové látky a léčivé účinky
Publikováno: Pondělí, 13.05. 2013 - 16:09:03
Téma: Doktorand


Rozrazily (Veronica L.) – obsahové látky a léčivé účinky

Mgr. Zdeňka Navrátilová

     Rozrazily (Veronica L.) jsou jednoleté až vytrvalé byliny z čeledi Plantaginaceae (jitrocelovité), dříve byly řazeny do čeledi Scrophulariaceae (krtičníkovité). Rostliny mají přímé nebo plazivé lodyhy, obvykle vstřícné listy a čtyřčetné, nejčastěji modré květy. Rod zahrnuje cca 270 druhů rozšířených převážně v mírném pásu severní polokoule (Hrouda, 2000).



Obsahové látky
Rozrazily obsahují iridoidní glukosidy (aucubin, catalpol, veronicosid, minecosid, verprosid, mussaenosid, ladrosid a jejich estery), flavonoidy (apigenin, scutellarin, luteolin a jejich glykosidy), acetofenonové glukosidy (pungenin, isopungenin), fenylethanoidové glykosidy (acteosid, isoacteosid, lavandulifoliosid), triterpenické saponiny a tanniny. Zastoupení látek v jednotlivých druzích se může lišit (Harput et al., 2002a; Taskova et al., 1998; Williamson, 2004). Obsahové látky rozrazilů lze také použít k chemotaxonomickým studiím (Taskova et al., 2006).

Tradiční medicína
Jako léčivá rostlina se používá především rozrazil lékařský (Veronica officinalis), ale i další druhy obsahují podobné látky a vykazují léčivé účinky. Rozrazil lékařský se tradičně používá k léčbě kašle a dalších plicních onemocnění, žaludečních potíží a ledvinových kamenů. Také další druhy rozrazilů se používají k léčbě řady obtíží (Gründemann et al., 2013; Williamson, 2004).

Léčivé účinky
Farmakologické studie zjistily, že různé druhy rozrazilů mají antioxidační a protizánětlivý účinek. Zaznamenán byl také cytotoxický účinek proti nádorovým buňkám. Studií není mnoho, proto je potřeba další výzkum (Harput et al., 2002b; Gründemann et al., 2013).

Literatura
Gründemann C, Garcia-Käufer M, Sauer B, Stangenberg E, Könczöl M, Merfort I, Zehl M, Huber R. Traditionally used Veronica officinalis inhibits proinflammatory mediators via the NF-κB signalling pathway in a human lung cell line. J Ethnopharmacol. 2013; 145(1): 118-126.
Harput US, Saracoglu I, Inoue M, Ogihara Y. Phenylethanoid and iridoid glycosides from Veronica persica. Chem Pharm Bull (Tokyo). 2002a; 50(6): 869-871.
Harput US, Saracoglu I, Inoue M, Ogihara Y. Anti-inflammatory and cytotoxic activities of five Veronica species. Biol Pharm Bull. 2002b; 25(4): 483-486.
Hrouda L. Veronica L. In: Slavík B (ed). Květena ČR 6. Academia Praha 2000. 770 p.
Taskova R, Handjieva N, Peev D, Popov S. Iridoid glucosides from three Veronica species. Phytochemistry. 1998; 49(5): 1323-1327.
Taskova RM, Gotfredsen CH, Jensen SR. Chemotaxonomy of Veroniceae and its allies in the Plantaginaceae. Phytochemistry. 2006; 67(3): 286-301.
Williamson EM. Potter´s Herbal Cyclopaedia. Random House UK 2004. 528 p.







Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=571