Bolševník
velkolepý – nebezpečná jedovatá invazní rostlina
Bc.
Jolana Pokorná
Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) z čeledi miříkovitých není původním rostlinným druhem, vyskytujícím se na našem území. Pravděpodobně se rozšířil ze zámecké zahrady v Lázních Kynžvart po roce 1815, kde byl vysazen jako okrasná rostlina, pocházející ze západního Kavkazu. První zmínky o výskytu ve volné přírodě v okolí Kynžvartu pocházejí od roku 1877. V roce 1950 bylo evidováno 9 míst, v současnosti je jich oficiálně 600, ale předpokládaných lokalit bude několikanásobně více (střední a západní Čechy, Slavkovský les).
Tato rostlina bývá 1 – 5 metrů vysoká, tvoří mohutnou přízemní růžici listů, které mohou být dlouhé až 150 cm. Mohutný kořen je kůlovitý, lodyha je dutá, žebernatá, až 10 cm široká. Květenstvím je okolík o průměru až 50 cm. Je to monokarpická bylina (kvete jednou za život), nejprve vytváří listovou růžici, až po dostatečné akumulaci zásobních látek, což může trvat obvykle až 5 let, vykvétá. Jedna rostlina může vyprodukovat až 20 000 semen, která si mohou zachovat klíčivost až dva roky. Rozšiřují se většinou pouze několik metrů od mateřské rostliny, na větší vzdálenost tekoucí vodou a hlavně díky lidským aktivitám.
Šťáva z rostliny obsahuje fenolické glykosidy ze skupiny furanokumarinů. Jedná se o látky fototoxické, po potřísnění pokožky a následně osvětlením denním světlem (UV složkou) vznikají bolestivé a těžko se hojící puchýře, místa jsou často zhojena pigmentovou skvrnou, několik let může přetrvávat i citlivost na světlo. U alergiků stačí jen dotek některé části rostliny. Při kontaminaci šťávou z bolševníku je potřeba místo postižení okamžitě omýt pod tekoucí vodou a místo světlotěsně překrýt, nezbytná je návštěva lékaře.
Zákon o rostlinolékařské péči - § 3. odstavec I. č. 326/2004 Sb. a jeho prováděcí předpis řeší problematiku invazních rostlin, které představují riziko pro životní prostředí, ukládá i povinnosti vlastníkům a uživatelům objektů a pozemků. Prováděcí předpis tohoto zákona, vyhláška 215/2008 Sb. příloha 8, zařazuje bolševník velkolepý do seznamu invazních škodlivých organismů, cílem je eradikace nebo nešíření této rostliny.
Likvidace bolševníku velkolepého je možná dvěma způsoby – chemicky nebo mechanicky. Na chemickou likvidaci se doporučují především herbicidy, jejich seznam lze najít na
http://www.srs.cz. Bohužel ne vždy je použití postřiků možné, s ohledem na výskyt rostliny u vodních ploch.
Mechanická likvidace je poměrně náročná, rostlina rychle regeneruje, proto je nutné opakované sečení, minimálně 3x do roka, které ovšem rostlinu pouze oslabí. Doporučuje se přetnout hlavní kořen v hloubce asi 10 cm. V případě menšího rozsahu výskytu lze posečené rostliny překrýt na několik měsíců silnou černou fólií nebo systematicky odstraňovat květenství před dozráváním semen. Mladší rostliny je možné vykopávat celé.
Při likvidaci bolševníku je bezpodmínečně nutné dodržovat co nejpřísnější bezpečnostní podmínky, zabránit styku rostlinné šťávy s pokožkou. Nutností je používat nepromokavý ochranný oblek a obuv, respirátor (výpary mohou způsobovat bolest hlavy, závratě, pálení očí) a ochranné brýle. Rostlina obsahuje hodně šťávy, při použití křovinořezu je třeba pamatovat na to, že se šťáva rozstřikuje na větší vzdálenost.
