Rezidua pesticidů v potravinách
Publikováno: Úterý, 15.12. 2015 - 08:53:28
Téma: Krizová radiobiologie a toxikologie


Rezidua pesticidů v potravinách

Bc. Sára Dvořáková

1 ÚVOD
    Zemědělská produkce může být znehodnocena celou  řadou činitelů. Mezi ty nejčastější se řadí houby, plísně, plevele, hmyz a mnoho dalších. Pesticidy jsou obecně látky, které ničí, kontrolují, potlačují a odpuzují tyto škodlivé činitele.
    Ochrana rostlin proti škůdcům má kořeny už ve starověku, konkrétně ve starověké Číně, Řecku a Římě. Systematické studium látek, které by mohly být užity v ochraně rostlin je datováno do 19. století. Mezníkem pro rozvoje přípravků na ochranu rostlin byly 30. léta 20. století. V roce 1939 bylo na trh uvedeno DDT. Po 2. Světové válce se začaly pesticidy masově používat. Až nálezy DDT  a jiných organochlorových pesticidů v ekosystému vedly k monitoringu jejich reziduí v potravinách a zkoumání negativních účinků těchto přípravků na lidské zdraví. (8)

CHCETE-LI OTEVŘÍT PREZENTACI, KLIKNĚTE ZDE



2 PESTICIDY
    FAO definuje pesticidy jako „látky nebo směsi látek určených k prevenci, ničení nebo zvládání jakéhokoli škůdce, včetně vektorů onemocnění člověka nebo zvířat, nežádoucích druhů rostlin nebo živočichů způsobujících škody v průběhu výroby, zpracování, skladování, přepravy nebo uvádění na trh potravin, zemědělských komodit“. (1)
    V České republice je schváleno více jak 400 látek a organismů, které mají pesticidní účinky. Všichni podnikatelé využívající pesticidy, mají povinnost jejich používání evidovat. (1)
    Přesné názvy a definice reziduí pesticidů lze najít ve vyhlášce  278/2010 Sb., o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách a surovinách.     (2)
1.1 Klasifikace pesticidů
    Pesticidy lze klasifikovat podle různých kritérií. Podle toxických účinků, chemické struktury, chování v životním prostředí.  Z praktického hlediska se nejčastěji pesticidy rozdělují podle aktivní složky a to na:
•    herbicidy-proti plevelům
•    fungicidy-určené proti houbovým chorobám
•    insekticidy-účinné proti hmyzu
•    rodenticidy-přípravky hubící hlodavce
•    akaricidy- proti roztočům
•    moluskocidy-účinné proti měkkýšům.
•    regulátory růstu-proti kulturním rostlinám
•    namatocidy- proti háďátkům atd. (1)
    Pesticidy lze dělit také podle akutní toxicity. WHO akutní toxicitu klasifikuje podle tabulky č. 1 (1)
Klasifikace WHO                                                                     LD 50 pro potkany (mg/ kg)
                                                                                       Orálně                           dermálně
Ia                                  extrémně nebezpečné                < 5                               < 50
Ib                                  vysoce nebezpečné                    5–50                            50–200
II                                   středně nebezpečné                   50–2000                      200–2000
III                                  málo nebezpečné                       > 2000                         > 2000
IV                                   pravděpodobně bezpečné          > 5000                         > 5000
Zdroj: www.who.int

2 REZIDUA PESTICIDŮ
2. 1 Rezidua pesticidů

    Rezidua pesticidů jsou zbytková množství pesticidů, jejich metabolitů a reakční a rozkladné produkty. (4,5)
    Pesticidy jsou nejčastěji aplikovány na listovou plochu rostliny. Rostliny není vždy cílovým organismem, tím může být plíseň nebo například hmyz. Pesticidy jsou aplikovány i do půdy nebo se do ní dostávají při aplikaci pesticidu na nadzemní část rostliny.
    Na pesticidy po aplikaci působí řada činitelů. Uplatňují se fyzikální, chemičtí s biologičtí činitelé. Tito činitelé mohou přispívat k transformaci sloučenin pesticidů a napomáhat jejich transportu v prostředí. Používání pesticidů ve sprejích a  prážcích může způsobit kontaminaci atmosféry.
    V současné společnosti je problematika reziduí pesticidů vnímána velice citlivě, ikdyž incidence reziduí pesticidů nad hygienickým limitem je v ČR, stejně jako ve zbytku Evropy ojedinělou záležitostí. Přesto obsahují některé potraviny podlimitní, ale detekovatelné množství pesticidů. (3)
2. 2 Rizika reziduí pesticidů v potravinách pro lidský organismus
    Rezidui pesticidů mohou být zasaženy i necílové skupiny organismů, včetně lidí. Pro vstup pesticidů do organismu se uplatňuje dermální, inhalační nebo orální cesta. Negativní účinky pesticidů na lidské zdraví ovlivňuje dávka, mechanismus absorpce, distribuce, metabolismus a exkrece. Do potravy se pesticidy dostávají čtyřmi způsoby:
•    ošetřením během růstu
•    postřikem po sklizni
•    postřikem importované rostliny
•    zakázanými pesticidy z okolního prostředí
    U prvních třech variant se jedná o úmyslnou cestu použití pesticidů. (8)
    Rezidua pesticidních látek mohou mít na lidský organismus chronický nebo akutní účinek. Chronická dietární expozice vychází ze součtu průměrných hladin rezidua pesticidu v potravině nebo může vycházet z průměrné denní spotřeby této potraviny. Akutní odhad expozice vychází buď z nejvyššího odhadovaného, nebo naměřeného množství určitého rezidua v potravině anebo z nejvyšší denní spotřeby této potraviny. (5) Odborníci se v součastnosti zaměřují především na rizikové skupiny, jako jsou děti, u kterých jsou rizika dietárního přívodu pesticidů vyšší. (4)
    Mechanismus toxicity pesticidů byl podrobně popsán jen u omezeného množství látek. Podrobněji byla zkoumána neurotoxicita organofosfátů a karbamátů, která vychází z inhibice acetylcholinesterázy. (4)
2. 3 Průnik reziduí pesticidů do potravního řetězce
     Pesticidní látky po svém použití podléhají řadě změn, které vedou k poklesu reziduí těchto látek. Ikdyž dochází k poklesu reziduí, tak se tyto látky dostávají do potravního řetězce. Do potravního řetězce se mohou rezidua dostávat přímo a nepřímo. Při přímém průniku reziduí do potravního řetězce se rezidua z ošetřených plodin dostávají do produktů z nich připravených. Při nepřímé cestě se uplatňuje přenos reziduí do masa, mléka, vajec kontaminovaným krmivem. (4) Nepřímo se rezidua do potravního řetězce dostávají i prostřednictvím půdy, kdy se rezidui pesticidů kontaminují následné plodiny. Pomocí vody a vzduchu, se rezidua dostávají do různých potravních zdrojů. (5)
2.4 Monitoring reziduí pesticidů v potravinách v ČR
    Kontrolu a monitoring pesticidů v oblasti potravin rostlinného původu provádí v ČR Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). V součastnosti se kontroluje více jak 120 druhů účinných látek a jejich množství se každoročně zvyšuje. Evropská komise každý rok zveřejňuje doporučení, které pesticidy a komodity kontrolovat. Podle tohoto doporučení sestavuje SZPI každoročně plán monitoringu. Kromě těchto doporučených komodit zařazuje SZPI do každoročního plánu monitoringu také komodity s  vysokou spotřebu v ČR a komodity, u kterých je vysoká frekvence pozitivních nálezů.
    Při stanovení reziduí se využívají buď metody multireziduální, nebo metody jednoúčelové.  Metody multireziduální umožňují určení jednotek až stovek pesticidů najednou. Naproti tomu metody jednoúčelové se využívají ke stanovení jedné až tří látek. Metody stanovení reziduí pesticidů jsou založeny na chromatografických metodách.
    Rozsah monitoringu v ČR odpovídá průměru EU (přepočteno na počet obyvatel). (3)
    Kontrolu a monitoring potravin živočišného původu zajišťuje Státní veterinární správa (SVS) a kontrola a monitoring krmiv je v kompetenci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). (5)
    Nadlimitní hodnoty jsou hlášeny do Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva RASFF. Hlavním cílem RASFF je zabránit ohrožení spotřebitele nebezpečnými potravinami. V České republice je národním kontaktním místem SZPI. (5)
2. 5 Maximální limity reziduí
    „Maximální limit reziduí (MLR) pesticidů je nejvyšší přípustné, toxikologicky přijatelné množství pesticidů (vyjádřené v mg/kg), které je výsledkem použití pesticidních přípravků v souladu se správnou zemědělskou praxí, při ochraně rostlin během vegetace a skladování, nebo je výsledkem kontaminace životního prostředí dnes již nepoužívanými pesticidy.“ (4)
    Mírné překročení MLR neznamená ohrožení zdraví konzumenta. MLR je významný především pro kontrolu dodržování předpisů. Zdraví konzumenta je ohroženo, až při vysokém překročení Maximálních limitů reziduí. (4)
2. 6 Legislativa
    Množství reziduí v krmivech a potravinách určuje nařízení Evropského parlamentu aRady (ES) č. 396/2005 ve znění pozdějších předpisů. V tomto nařízení jsou přesně stanoveny hodnoty maximálních limitů reziduí (MLR). Tyto limity jsou určeny pro potraviny rostlinného a živočišného původu  a pro jednotlivé kombinace pesticid-komodita. Jestliže, u některých produktů není MLR  stanoven, používá se standartní hodnota 0,001 mg kg-. U všech produktů určených pro dětskou výživu je hodnota MLR pro všechny pesticidy 0,01 mg kg-1.(6)
    Registraci přípravků, které se mohou v ČR používat na ochranu rostlin, provádí     Státní rostlinolékařská správa. (7)
2. 7 Další legislativa související s pesticidy a jejich rezidui:
•    Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.
•    Zákon 350/2011Sb., Chemický zákon.
•    Zákon o rostlinolékařské péči 326/2004 Sb.

•    Vyhláška 278/2010 Sb., o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách a surovinách atd. (2,7)

    Problematika reziduí pesticidů spadá do působnosti Ministerstva zemědělství. Ministerstvo zdravotnictví odpovídá za hodnocení zdravotních rizik. (9)
2.8 Víceletý kontrolní plán pro rezidua pesticidů
    Od roku 2009 má povinnost každý členský stát zavést víceleté kontrolní programy pro rezidua pesticidů. Každoročně musí být na internetu zveřejněny všechny výsledky vnitrostátního monitoringu reziduí. (5)
    Víceletý kontrolní plán pro rezidua pesticidů se vztahuje na potraviny a krmiva v celém potravinovém řetězci. Kontrolní program se řídí nařízením Komise EU č. 400/2014. Toto nařízení stanový minimální počty kontrolovaných komodit, počty odebíraných vzorků a rozsah stanovených reziduí pesticidů. (9)
3 ZÁVĚR
    V mé seminární práci na téma rezidua pesticidů v potravinách jsem se v úvodu práce věnovala pesticidům obecně a jejich klasifikaci. V dalších kapitolách jsem se zaměřila již konkrétně na rezidua pesticidů. Postupně jsem popsala rizika reziduí pesticidů pro lidský organismus, průnik reziduí do potravního řetězce, monitoring reziduí v České republice a definovala maximální limity reziduí. V závěru práce jsem zmínila legislativu a víceletý kontrolní plán pro rezidua pesticidů v ČR.
    Ze studia odborné literatury vyplývá, že riziko poškození zdraví rezidui pesticidů je v ČR zanedbatelné, stejně jako v celé EU.  Riziko poškození zdraví pesticidy je v ČR takto nízké především díky stanoveným limitům reziduí pesticidů v potravinách, legislativním opatřením, monitoringu pesticidních látek v potravinách a činnosti kontrolních orgánů.
   
4 ZDROJE
1.VLČEK,Vítězslav. ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY UŽITÍ ORGANOFOSFOROVÝCH A KARBAMÁTOVÝCH PESTICIDŮ SCHVÁLENÝCH K UŽITÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Chemické listy [online]. 2011, : 908-912 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2011_12_908-912.pdf   
2. ČESKÁ REPUBLIKA. Předpis č. 278/2010 Sb. o stanovení maximálních limitů  reziduí pesticidů v potravinách a surovinách, ve znění pozdějších předpisů. In: . Praha, 2010, částka 104/2010, číslo 278.
3. KOCOUREK, František (ed.), Jana KREJČOVÁ a Václav STEJSKAL (ed.).Rizika pesticidů a škodlivých organismů v agroekosystémech: sborník ze semináře : 7. říjen 2003. Praha: Výzkumný ústav rostlinné výroby, 2003, 151 s. ISBN 80-86555-31-3.
4. Rezidua pesticidů v potravinách. In: Vědecký výbor pro potraviny [online]. Brno, 2005, 2015-11-24, s. 1-29 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://czvp.szu.cz/vedvybor/dokumenty/studie/pest_2005_1_deklas.pdf
5. PEPPERNÝ, Karel. Rezidua pesticid ů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola. Státní zdravotní ústav[online]. [cit. 2015-11-28]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/cpl/Materily_ze_seminaru/Materialy_2010/rezidua_pesticidu_v_potravinach_Pepperny.pdf
6. HRBEK, Vojtěch. Laboratorní analýzy potravin a přírodních produktů: Stanovení pesticidů v citrusových plodech metodou LC-MS/MS [online]. In: . Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, s. 1-12 [cit. 2015-11-17]. Dostupné z: http://web.vscht.cz/~kohoutkj/n%C3%A1vody%202015/1%20N092015_HRBEK_LAPPP-323_N%C3%A1vod_Pesticidy%20LC-MS.pdf
7. BUKÁČKOVÁ, Monika. Stanovení vybraných pesticidů pomocí plynové chromatografie [online]. Brno, 2012, 2015-11-17 [cit. 2015-11-17]. Dostupné z: https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=51335. Diplomová práce. Vedoucí práce Prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc.
8. HAJŠLOVÁ, Jana. Rezidua pesticidů v ovoci a zelenině, možnosti minimalizace [online]. Praha, 2005 [cit. 2015-11-17]. Dostupné z: http://www.phytosanitary.org/projekty/2005/VVF_11_2005.pdf
9. ČESKÁ REPUBLIKA. Víceletý kontrolní plán pro rezidua pesticidů 2015-2017. In:. Ministerstvo zdravotnictví, 2014.

 





Tento článek si můžete přečíst na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=843